Režie:
Fritz LangKamera:
Fritz Arno WagnerHrají:
Peter Lorre, Ellen Widmann, Inge Landgut, Otto Wernicke, Theodor Loos, Gustaf Gründgens, Fritz Odemar, Theo Lingen, Georg John, Ernst Stahl-Nachbaur (více)Obsahy(1)
V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí. (caligari)
(více)Recenze (201)
Vynikající thriller, který spíše otázky klade, než aby na ně odpovídal. A to není vůbec na škodu, protože i když se pouští do polemiky práva a spravedlnosti, nechává na divákovi, aby si udělal jasno sám. A je to dobře - ve chvíli, kdy bude právo v rukou "lidu", právní společnost přestane existovat. Ano, já fandil vrahovi, a jsem za něj spokojený :-) Hlavně proto, že ho zahrál vynikajícím způsobem Peter Lorre (s mladým Františkem Vnoučkem si jsou až podezřele podobní), jehož figura je slizká, úlisná, prohnaná, ale zároveň vzbuzuje soucit. Naopak galérka je od začátku do konce banda nesympatických chmatáků. Přesto plný počet nedám, především za zdlouhavé pasáže uprostřed filmu, kdy se vyšetřování popisuje příliš podrobně. ()
Už když jsem si před časem přečetl seznam 101 hororů, které musíte vidět, než umřete a začal si je postupně přidávat do své sbírky, měl jsem nutkání začít právě tímto německým skvostem. Vlastně ani nevím proč, jsem nad tím tak dlouho otálel. Snad vítězily mé pochyby o kvalitách německé distribuce, se kterou popravdě nemám moc dobré zkušenosti, ale jak se ukázalo, Fritz Lang není Boll a jiní patlalové. Tohle bylo mé první setkání s jeho tvorbou a už teď vím, že se budu muset v brzké době podívat i na jeho ostatní díla, protože tenhle režisér si mne dokázal získat. A to i přesto, že film Vrah mezi námi není čistokrevným hororem, ale spíše jakousi pochmurnou detektivkou. Jeho obsah mě však natolik pohltil (nesnáším pedofily a vrahy malých děcek), takže jsem se po celou dobu těšil, jakou dostane vrah nakládačku. Konec mi sice přinesl trochu něco jiného, než jsem očekával, ale i tak jsem byl neskutečně unešený. Režisér dokázal skvěle vybudovat atmosféru, která po celou dobu neměla ani jedno zakolísání a čím více se příběh rozplétal, tím víc jsem si jej užíval. Nudu tu jsem tu nepotkal, ta si raději odskočila někam jinam na návštěvu a vyobrazení německého sociálního systému, ale i policejního pátrání (postupu) bylo dokonalé. Neskutečně se mi líbila práce kameramana, který byl opravdový hračička. Jeho precizní práce přinášela kýžené ovoce každým dalším záběrem. Tvůrce musím rovněž pochválit za výběr Petera Lorreho – nikoho jiného si v této roli nedokážu představit. Místy byl až nechutně „kouzelný“ a ten jeho psycho – výraz se mi asi navždy vryje do paměti. ()
Na svou dobu určitě obstojně zvládnutý film. Němci před válkou a pár let po ní točit uměli to rozhodně i když nemůžu se tady u toho filmu zbavit jistého dojmu lehké podobnosti z Jackem rozparovačem (vrah píše do novin, provokuje veřejnost akorát nevraždí šlapky, ale děcka) takže možná lehká inspirace tu je, ale i tak to nemění nic na faktu, že vzhledem k roku natočení to je určitě neotřelé téma a celkem kvalitně převedené do filmu, aniž by to bylo nějak naivní nebo něco nedávalo smysl. S čím mám trochu problém je fakt, že po slibném úvodu se to trochu zadrhne. Vyšetřování tu není věnováno moc pozornosti spíš se film zaměří na zfanatizovaný lidi kteří si začnou hrát na policajty a chtějí vraha vypátrat sami a tahle linie už není moc zajímavá ve druhé půlce se děj víc rozmělňuje a už mě to tolik nebavilo, přesto aspoň ty silnější 3* filmu dám a mám určitě v plánu od jeho režiséra shlédnout aspoň ještě jeden počin, abych mohl trochu porovnávat.65% ()
Veľmi novátorský film. Na dobu vzniku možno až revolučný. A veľmi som preto chcel dať hodnotenie najvyššie. No ale tá morálna agitka? Aký by bol svet krásny, keby sa všetci vedeli tak zomknúť proti jednému veľkému nepriateľovi aj teraz. Keby len solidarita fungovala aj v modernom svete, tak ako v roku 1931 v Nemecku. :) ()
Tak tohle je pro mě hodně těžké. Snímek jsem nebyl schopen zvládnout na jeden zátah a rozdělil jsem si ho na 2 dny. V ten první se mi rozhodně líbila atmosféra, ovšem to bylo asi tak vše. Šlo to úplně mimo mě. Námět se mi zdál značně nezajímavý, často mě rozladila absence jakéhokoliv zvuku v některých scénách ( i když tam nepochybně být měl), bylo to také nebetyčně zdlouhavé. Některé pasáže nabízely desítky vteřin bez jakéhokoliv pohybu, zvuku, natožpak dialogu a i když jsem se na M hrozně moc těšil, odložil jsem jej na další den a bál jsem se, že ho potopím skutečně děsivým hodnocením, což jsem určitě nechtěl. Avšak nadešel den druhý a zbývajících cca 45 minut jsem hltal s nadšením, byl jsem u vytržení a nezbývalo mi než valit oči. Pak se mi tedy nabízí několik otázek. Byl jsem skutečně první den v tak špatné náladě? Tak nesoustředěný, že jsem vůbec nedocenil kvalitu? Nebo je skutečně závěr o tolik lepší, než celý zbytek filmu? ()
Galerie (33)
Photo © Nero-Film AG
Zajímavosti (43)
- Komparsisté, kteří hráli členy kriminálního gangu v závěru filmu, byli skuteční delikventi. 24 z nich bylo před koncem natáčení dáno do vězení. (Kulmon)
- V roce 1950 produkoval Seymour Nebenzal v USA stejnojmenný remake pod vedením Josepha Loseyho. Fritz Lang, který měl s Nebenzalem finanční spory, nabídku režírovat film odmítl. (classic)
- Natáčení probíhalo šest týdnů, od ledna do března 1931, převážně v pronajatém hangáru vzducholodí na letišti Staaken na okraji Berlína, kde scénograf Emil Hasler postavil kulisy. (classic)
Reklama