Režie:
Mel GibsonScénář:
Randall WallaceKamera:
John TollHudba:
James HornerHrají:
Mel Gibson, Sophie Marceau, Patrick McGoohan, Catherine McCormack, Angus Macfadyen, Brendan Gleeson, David O'Hara, Ian Bannen, James Cosmo, Sean McGinley (více)VOD (3)
Obsahy(1)
William Wallace je malý chlapec a žije se svým otcem v rodném Skotsku. Skotský král zemřel, Skotům vládne anglický král Edward I., krutý pohan zvaný dlouhán, který si podmanil skotskou šlechtu a ty, kdo se stavěli na odpor, pověsil. Williamův otec s ostatními Skoty, kteří se nechtějí smířit s krutou vládou, se snaží vymyslet jak žít lépe a bojovat proti anglické vládě. Jednou přivezou Williamova otce mrtvého. Po pohřbu si pro Williama přijede jeho strýc Argy, který ho hodlá vychovat a dát mu vzdělání… William se vrací do rodné vesnice jako dospělý muž, právě když se koná svatba. Williama hned pozná jeho kamarád z dětství Hamish Campbell a dívka Murron MacClannoughová, která mu při pohřbu jeho otce vtiskla do ruky květ bodláku. Hamish se s Williamem dá hned do soubojů, William vyhraje a také se zakouká do Murron. Zábava je v nejlepším, ale zkazí ji příjezd šlechtice, který hodlá využít právo první noci. což uzákonil král Edward I. aby šlechta měla z jeho vlády nějaké potěšení. Večer se William zastaví u MacClannoughových a žádá rodiče, aby s ním pustili Murron ven. Rodiče ji pustit nechtějí, ale Murron naskočí k Williamovi na koně a odjíždějí pryč. Dlouho si povídají a při loučení podá William Murroně kus látky, v níž si schovával celá léta květ od ní... Druhý den přijede pro Williama Murronin otec MacClannoudh, aby s nimi jel na tajné shromáždění, ale William odmítne. Chce jen v klidu žít a rovnou se ptá, zda mu dá Murron za ženu. Otec však nesouhlasí, ale William s Murron se vezmou tajně, aby se o ni nemusel dělit se žádným vykonavatelem práva první noci... Murron je další den napadena vojáky, velitel se ji pokusí znásilnit, ale William ji pomůže a posadí ji na koně s tím, že se sejdou na jejich místě v lese. Murron však vojáci chytí, než stačí odjet z vesnice, připoutají ji ke kůlu a odsoudí za napadení královských vojáků. Velmož jí podřízne krk. William na ni zatím čeká, a když nepřichází, vydá se zpět do vesnice. Tam už na něj čekají vojáci. William za pomoci ostatních Skotů vojáky přemůže a velmože zabije. Po tomto boji se k Williamově skupině přidávají i další skotské klany, které už také nechtějí žít v pod vládou krutého anglického krále. Začnou válčit proti Angličanům a těm, kdo králi slouží. William se stává jejich vůdcem... (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (1 326)
Mel Gibson natočil vlastní Tanec s vlky. Přes pocity velkoleposti, nekompromisnosti a úcty k legendě je tenhle velkofilm trochu hra na jistotu. Příliš to vysvětlit neumím (resp. ani nechci, protože mi to trochu kazí ty skvělé pocity), ale ještě nikdy jsem někomu Statečné srdce nedoporučil... zvláštní, ale je to tak. ()
krásná odá na svobodu... Mel Gibson dost mozna natocil nejlepší historický film, musim priznat ze i vsemi opevovany Gladiator, ktery sice nebyl spatny, ale celkova myšlenka v něm ani zdaleka nebyla tak skvele propracovana, bitva na zacatku byla (neukamenujte mne) zmatena, videoklipove strihana, nic poradneho nebylo videt a kvuli par dobrym hlaskam Russela v ni ji prece nebudu glorifikovat, nedosahuje tomuto mnohem realistictejsimu, lepe ztvarnenemu, do krasne krajiny zasazenemu a opravdu uzasnemu velkofilmu ani po pas.. Mel Gibson zahral svuj zivotni vykon, jeho revolucni, lec dodnes casto nenaplnene myslenky a promluvy (ta pred prvni bitvou i presvedcovani slechticu jsou velmi uveritelne zahrany a davaji filmu hloubku), krasna a kratka lovestory a pak promena na kruteho valecnika bojujicicho o svobodu si opravdu zaslouzili oscara (zel ho nedostal, ale aspon to kompenzovala akademie temi technickymi). A zaslouzene. Kamera je naprosto brilatni, bojove sceny nejsou zmatene, hodne krvave a ze vsim, co maji bitvy mit. Taktez zabery na krajinu, Wiliamovy sny a zpomalene zabery (napr. na kopyta kone zaborujici se do bahna v desti) jsou citit poeticnosti a genialitou. Ostatni postavy, ci uz slizky nemilosrdny kral, jeho debilni syn, dalsi anglicti velmozi nebo Wallaceho spolecnici (bavil mne hlavne Ir a jeho poznamky..) a osudove zeny drzi s hlavni postavou krok a zdatne mu celi.. Ale presto Mel hraje lepe. A na konci, pri tom jednom vyslovenem slovicku, me zamrazilo. Znovu se mi vybavil cely film a musel sem si jen rict: Ano, Svoboda 10/10 PS: nesmim ani zapomenout zminit skvelou Hornerovu hudbu, ktera skvele doplnuje skotske pahorky, bitevni sceny i sceny komorneji ladene... Horner me znovu presvedcuje, ze svoji hudbou umi obraz zkrášlit a diváka okouzlit ()
Zajímavosti: -|||||--|||||- William Wallace ve skutečnosti nebyl obyčejným farmářským synkem, jak je líčeno ve filmu, ale dalším synem nižšího skotského šlechtice Alana Wallaceho, jenž byl v područí anglického krále Edvarda I. Ale jelikož mu nenáleželo žádné dědictví, neboť nebyl prvorozeným synem, vydal se cestou skotského válečníka.-|||||- -|||||- Pravý William Wallace skutečně v roce 1297 zaútočil a následně zabil šerifa z Lanarku. Nikoliv však kvůli pomstě za zabití manželky, ale z důvodů povstání skotských rebelů v čele se skotským rytířem Richardem z Lundie, jehož byl Walace komplicem. -|||||- -|||||- Chyba ve filmu: Válečné malování modrou barvou nikdy Skotové nenosili. Tento znak, resp. válečné tetování, byl symbolem keltských válečníků, tzv. Piktů, žijících ve středním a severním Skotsku přibližně v 7. století. V době. kdy žil William Wallace. se válečné odění prakticky vůbec nelišilo od odění anglických vojsk.-|||||- -|||||- Chyba ve filmu: V roce 1297 ve skutečnosti neproběhla válečná bitva na severních otevřených pláních u města Stirling, jak je ukázáno ve filmu. Anglické královské vojsko čítající přibližně 10 000 vojáků muselo přejít přes úzký dřevěný most na řece Forth, aby se mohlo se Skoty vůbec utkat. Toho si byli Skotové dobře vědomi, a tak se schovali v lesích a čekali, až vojsko přes tento most bude procházet, načež jej začali napadat ze zálohy. Nepřipravená anglická armáda tak byla následně rozprášena skotskými rebely, čítající asi tři tisíce vojáků. Rovněž ani hlavním vůdcem nebyl William Wallace, ale Andrew Moray, syn jednoho z nejvýše postavených aristokratů ve Skotsku. On sám již jedno tažení vedl, ale při tomto posledním byl smrtelně raněn, a tak se sláva přenesla právě na Williama Wallace, který tou dobou již vedl druhou část vojska. Do scény, kde se tyto dvě armády setkávají v tvaří v tvář, má tak skutečnost hodně daleko. -|||||- -|||||- Chyba ve filmu: Když se stal filmový William Wallace (Mel Gibbson) ochráncem všech Skotů, jeho dalším krokem za nezávislost měl být přímý útok na anglickou půdu města York, v té době nejvýznamnějšího města na severu středověké Anglie. Ve skutečnosti ležel York stovky kilometrů daleko směrem na jih a proti skotským nájezdníkům měl až příliš dobrou obranu. Pravý Wallace by se o takový útok nikdy nepokusil. Nicméně v zimě 1297, jak je z dochovaných historických dokumentů jasně patrné, Wallace se svou armádou drancoval sever Anglie hned za skotskými hranicemi. -|||||- Skutečný legendární meč Williama Wallace, který je také nedílnou součástí filmového hrdiny, existuje také dnes a je vystaven ve stejnojmeném historickém památníku monumentální věže ve Skotsku. Ovšem se skutečnou historickou postavou Williama Wallace némá nic společného. Již při prvním pohledu je čepel meče jinak tvarovaná než-li čepel mečů ze 13. století a při bližším zkoumání lze jednoznačně vypozorovat, že se jedná o meč sestavený z dílčích částí několika dalších. Datován je přibližně do 15. století.-|||||- -|||||- Film byl ve skutečnosti inspirován skotskou basní „O životě Williama Wallaceho“ od Blinda Harryho z 15. století. Současní historičtí badatelé jak pravdivost této basně, tak i filmu vyvracejí. Dokonce i zpochybňují, že byl William Wallace skutečně ženatý, neboť bylo častým zvykem, že bohatí šlechtičtí lordi si pozměnění a propojení se s určitým slavným hrdinou jednoduše zaplatili.-|||||--|||||- ~I přes všechny tyto chyby je film po příběhové stránce naprosto v pořádku a vzorně reprentuje novelu přepisu od Slepého Harryho. Takže jasný palec nahoru! *THUMBS UP* :)~ () (méně) (více)
Co se mě týká, nemám tomuhle historickému velkofilmu co vytknout (tedy v původním znění s titulky). Možná mě ne úplně bavila romantická linie v druhé polovině, ale to je jen nepatrný flíček na dokonalosti snímku Mela Gibsona. Klady: scénář, režie, herecké obsazení a výkony, velkolepé bitevní scény, hudba, výprava, kostýmy, zvuk... no i ta svačinářka byla určitě špičková:-). Zápory: imho žádné, akorát český dabing opět nedosahuje kvality původního znění. 99%, TOP10... a komu se to nelíbí, ať si prcku políbí. ()
RETRO /// ,,TVÉ SRDCE JE SVOBODNÉ. MĚJ ODVAHU HO NÁSLEDOVAT“...... /// Drsná středověká pohádka, jak se plebejec Williem Wallace, jenž chtěl mít domov, děti a žít v míru, vydal bojovat za svobodu svýho národa, kterej z něj (na oplátku) udělal legendu. Důkaz, že bejt hrdina je pakárna, ve filmu, kterej asi každá generace prožije se sevřenejma pěstma (svěrač? Ehm…). A tak i vy další poslouchejte, dívejte se a šiřte JEHO slávu! ()
Galerie (127)
Zajímavosti (104)
- Na začátku filmu je uveden rok 1280 s tím, že Eduard I., král anglický, povraždil skotské šlechtice, když je nalákal k jednání o míru a skotském nástupci na trůn. Historicky je to nesmysl, jelikož v roce 1280 vládl ve Skotsku jako nezávislý král Alexandr III. Ten zemřel až roku 1286 a teprve poté nastalo 6 let bezvládí, kdy zemi spravovali správci. V této době byl ale William Wallace již téměř dospělým mužem. (ajaxx)
- Ve scéně bitvy u Stirlingu během útočné zteče Skotů je možné si všimnout nesrovnalosti ohledně meče Williama Wallace (Mel Gibson). V jednom záběru běží s mečem v ruce, v následujícím bez něj a v dalším točí s mečem nad hlavou. (tomeek)
- V čase 16:36, kdy probíhá svatba mezi francouzskou princeznou a anglickým princem, je řečena domněnka, že má-li princezna počít, bude se muset této „služby“ ujmout sám král. Toto tvrzení se ale v českém dabingu vůbec nedozvíme, jelikož tato pasáž není nadabována. Zajímavostí je, že slovenské znění bylo důslednější, tato pasáž do slovenštiny namluvena byla. (Marsik)
Reklama