VOD (1)
Epizody(328)
-
Jósei no šippo (E01)
-
Karjú to saru to uši (E02)
-
Sennjú sejo!! Everlue jašiki!! (E03)
-
Dear Kaby: Šin'ai naru Kaby e (E04)
-
Joroi no madóši (E05)
-
Jóseitači wa kaze no naka (E06)
-
Honó to kaze (E07)
-
Saikjó team!!! (E08)
-
Nacu, mura o kú (E09)
-
Nacu vs. Erza (E10)
-
Norowareta šima (E11)
-
Mūn Dorippu (E12)
-
Nacu vs. hadó no Júka (E13)
-
Katte ni šijagare!! (E14)
-
Eien no mahó (E15)
-
Galuna-tó, saišú kessen (E16)
-
Burst (E17)
-
Todoke, Ano Sora ni (E18)
-
Chenjiringu (E19)
-
Nacu to dragon no tamago (E20)
-
Júki no šihaiša (E21)
-
Rūshii Hātofiria (E22)
-
15 fun (E23)
-
Sono Namida o Minai Tame ni (E24)
-
Ame no Naka ni Saku Hana (E25)
-
Honó no cubasa (E26)
-
Futari no dragon slayer (E27)
-
Fearī Rō (E28)
-
Ataši no kecui (E29)
-
Next Generation (E30)
Obsahy(4)
Lucy je 17letá dívka, která touží stát se plnohodnotnou čarodějkou. Na své cestě potkává zvláštního chlapce jménem Natsu, který je členem neblaze proslulého čarodějného cechu Fairy Tail. Díky Natsuovi se Lucy stane členkou cechu, kde společně s Natsuem, Grayem, Erzou a Happym vytvoří nejsilnější tým. V tomto složení zažívají při plnění různých úkolů mnohá dobrodružství. (Hanyou)
(více)Videa (1)
Recenze (71)
Fíha... dalo to zabrat. Docela blbý nápad udělat jednu sérii o 175 dílech :D Prosím pěkně, 4200 minut, pokud se tedy nechcete dívat zrychleně, nebo na více dílů najednou. Hudba, napětí, akce. Nic tomu nechybí. A taky skvělou hudbu to má. Prostě srdcovka tento seriál. A abych nezapomněl, tak hudba, ta je fakt dokonalá! ()
Všech 175 dílů FT jsem stihla během necelých dvou týdnů a z vlastní zkušenosti mohu říci, že je velmi těžké přestat. Zvlášť když se příběh vleče přes 20 dílů. Musím uznat, že občas mě už štvalo, jak v několika po sobě jdoucích dílech se jen rvali s těmi samými zloduchy pořád dokola, pak když se Natsu stále bezhlavě vrhal na každého, kdo se na něj zamračil a to, že během každé dívčí rvačky zůstaly z jejich již tak sporých oděvů ještě víc odhalující cáry... Přesto mi to nedá a musím hodnotit plným počtem. Tohle už k FT prostě patří stejně neodmyslitelně jako dokonalá hudba mého oblíbeného japonského skladatele Yasuharu Takanashiho, bez jehož soundtracku by bitvy nepůsobily tak epicky a vypjaté chvilky by nebyly tak emocionální... Konečné hodnocení: 90% ()
Mám rád Fairy Tail a zatím mi neušla jediná episoda. Jistě, za tu dobu co to sleduji jsem postřehl pár názorů na to, že to vlastně není ani moc vtipné, že je to jen hloupý příběh s hromadou levného fanservisu, že je to kopírka nejrůznějších anime jako třeba One Piece a že zde jsou ty nejhorší fillery, co spatřily světlo světa. S názorem na fillery bych se v některých případech dokázal sžít a některé filler arcy jsou opravdu úmorné. Na druhou stranu i u těch nejhorších mi to bylo vynahrazeno tím, co mám u tohoto konceptu rád. Mám rád jednotlivé charaktery, které jsou sice poměrně šablonovité a člověk už po nějakých sto dílech přesně ví co které postava v který moment udělá, ale mě to pořád baví. Spousta vtipů se dá předvídat a některé se objevují až moc často.Opakovaný vtip přestává být vtipem, ale pokud se umí i při stém převyprávění dobře podat, stejně dokáže vyloudit úsměv na tváři. Příběh není na první pohled nijak hluboký, ale mě se líbí a z dlouhodobého hlediska se ukazuje, že první pohled může někdy klamat . Některé motivy jsou určitě převzaté z jiných konceptů, ale proč se rozčilovat, když to funguje. Co se fanservisu týká, ano je tam a kolikrát skoro až zbytečně, že to až působí, jako by se autoři chtěli zavděčit všem, ale mě osobně nijak neruší. Když si to shrnu, vlastně jsem ani jednu z výtek, které jsem v úvodu nastínil nepopřel, ale zároveň chci jen naznačit, že mě osobně příliš nezajímají. Fairy Tail je pro mě osobně sympatická hezká pohádka s velmi pěknými souboji, u které se víc jak jednou za díl pousměji a kde se především v těch velkých příběhových sekcích těším na každý díl. Mám zde své oblíbence i postavy, bez kterých bych se obešel, ale nikdo mi tam vysloveně nevadí a i ta Lucy je pro mě mnohem lépe snesitelnější, než třeba Sakura z Naruta, nebo Orihime z Bleache. Takže já si to pořád užívám a na názory ostatních nehledím... 9/10 ()
Tento animovaný seriál ma zaujal akousi zvesťou o vyobrazení magického sveta. Rýchlo som však pochopil, že na to aby som v ňom mohol bádať, potrebujem oveľa viac trpezlivosti, než naozaj mám. Seriál v mnohých smeroch postráda originalitu, kúzla vôbec nepôsobia impozantne a celé prevedenie je zľahka zabalené do infantilného obalu, ktorý v porovnaní s iným anime tentokrát dráždi. Najväčším problémom sa mi zdá fakt, že hlavné postavy ani vlastne nemajú cieľ, pre ktorý by dané dobrodružstvo podstúpili a iba tupo predstierajú svoj vyšší účel pod záštitou ich slávnej guildy. ()
Galerie (2 062)
Photo © TV Tokyo
Zajímavosti (9)
- Lucyina sférická duše Plue je původně postavou manga od stejného autora Hira Mashima "Rave Master". (Ivanka...)
- Seriál je založený na manga předloze, kterou od roku 2006 kreslí a píše Hiro Mašima. (koxin)
- První opening nové série "Masayume Chasing" nazpívala jihokorejská zpěvačka BoA. Je to poprvé, co k tomuto seriálu a zároveň pro veškeré anime zpívá píseň někdo jiné národnosti než japonské. (theFtip)
Po zhlédnutí prvních třech dílů jsem Fairy Tail odsoudil jako hloupou záležitost čistě jen pro náctileté dívenky okouzlené světem anime, která pro každou dívenku nabízí alespoň jednu klučičí postavu schopnou pravidelně ji přivést do stavu vrcholné blaženosti a touhy ventilovat všemožné topic i off-topic fóra obrázky a žvásty o oné oblíbené postavě, nastavit si na plochu její tapetu etc. Přemíra rádoby vtipných momentů a klišé tomu taky zrovna moc nepřidala, proto jsem seriálu moc nevěřil a k dívání se na další díly přistupoval s lehkou skepsí. Podobně smíšené pocity ze začátku jsem měl například u Soul Eatera, kde jsem taky nějak po třech dílech odsoudil seriál jako magořinu určenou pro těžko popsatelné publikum, ovšem později jsem si jej docela oblíbil. U Fairy Tailu sice počáteční skepse postupem času začala pozvolna opadávat, nikdy však neodpadla úplně. Potěšilo mě, že Fairy Tail nabízí hlavní postavy, které sice nejsou po stránce vlastností a významu kdovíjak výjimečné, avšak dokáží si získat divákovy sympatie a umí seriál táhnout. Co zvlášť oceňuji je fakt, že žádná z postav netrpí komplexem méněcennosti, jenž by postupně odbourávala (z úplného loosera na začátku, který se ustavičně utápí v nešťastných vzpomínkách z minulosti, se postupem seriálu stává za pomoci přátel prvotřídní hvězda), ani příliš otravným egoismem à la Black Star z výše zmíněného Soul Eatera, ba dokonce jsem zatím nenarazil na typ otravné a neschopné slepice à la Sakura nebo Orihime (Lucy je bez problémů snesitelná). Postavy jsou sice sebevědomé, ale sebevědomé takovým docela příjemným způsobem, že jsem si je dokázal oblíbit a vlastně jen kvůli nim i dokoukat seriál do konce. Nejraději jsem měl Nacua a Graye (heh, zajímavý to paradox; nejdřív jsem je odsoudil jako postavy ryze stvořené pro natěšené dívenky, ale ve finále jsem si je sám oblíbil... pche!), ale líbíly se mi i Happyho glosy. Co se humoru a hysterických výlevů týče – na to je potřeba si stejně jako u Soul Eatera zvyknout. Nebo alespoň já jsem si musel zvyknout. Jinak musím ještě vyzdvihnout hudbu, kde se jednak mísí různé motivy – keltská hudba, variace na různé klasiky (Offenbachův Orfeus v podsvětí mě snad ještě v žádném provedení nezklamal), pro Takanašiho tolik typické chorály, rock, mixy tohoto všeho... a dokonce ještě motivy ze soundtracku k Heroes IV. Ano, fajn, fajn, tak to by byly klady. Teď však přichází na řadu zápory, které v mém dojmu bohužel nad klady převažují. Začněme příběhem, který je značně rozkouskován, není celistvý a chybí mu nějaká sjednocovací linka, byť sebevíc tenká. Najít One Piece, stát se hokagem, porazit Arrancary – ne, něco takového tu prostě chybí. „V tomto složení zažívají při plnění různých úkolů mnohá dobrodružství”, píše se ve zdejší synopsi, ovšem spojení "zažívají mnohá dobrodružství" je moc málo. Zkrátka tu postrádám nějaký nadrámec, který by dával diváku významný důvod dívat se na seriál dál, případně nějaký příběhový domino efekt, kde by na sebe události jasně navazovaly a tvořily do sebe zapadající články řetězce. Ne. Děj Fairy Tailu vypadá asi takto: událost (ta předchozí je putna) – pauza – událost (ta předchozí je putna) – pauza. A tak dále. Příběh je natolik schematický, neoriginální a nepropracovaný, že bych si dokonce dovolil tvrdit, že při troše času a fantazie bych byl schopen vyjádřit obecným vzorcem náplň jednotlivých částí příběhu. A stejně jako stagnuje příběh, stagnuje i vývoj postav. Co vidím jako další problém, jsou souboje a záporáci. Je mi sympatické, že souboje nejsou natahované jak guma ve One Piece, ovšem jejich provedení je vyloženě tristní. Má se jednat o bojový seriál (rozuměj japonsky: šónen), ovšem pokud je cenzurována krev (při soubojích, kde se mydlí aktéři hlava nehlava, je vidět vždy jen pár škrábanců a odřenin), bojové klišé je přítomno v míře více než malé („... když jsem pořádně nasranej, porazím hravě úplně každého!”) a všechno zlé porazí síla přátelství, pak je prostě o napětí a poutavost soubojů nouze. Stručně a jasně, příběh a vývoj postav jsou hodné kvalit telenovely. Naprosto vážně. Když si pustíte třeba 5. a 120. díl, uvidíte jediný posun v tom, že přibyly nové postavy, jinak se nikam nic neposunulo. To je prostě špatně. A nebo ne, pozor, posunulo! –– 2* dávám za hudbu, hlavní postavy a humor. Zdejších 82% opravdu není moc adekvátních. () (méně) (více)