Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Paříž prožívá pod vedením megalomanského ministra veřejných prací stavební revoluci, plánuje vybetonovat Seinu, z obou stran chrámu Notre dame plánuje vystavět dva vysoké, železobetonové věžáky. Zároveň se ve městě začínají ztrácet lidé, což vyvrcholí ztrátou třiceti lidí ze zájezdu, kteří byli na prohlídce katakomb. Když se jednou v noci nevrátí domů dcera knihkupce Rondina (Michel Serrault), rozhodne se jít na policii, kde ho však vlažný a neochotný policejní komisař (Michel Galabru) odbude. Rozhodne se ji najít na vlastní pěst a začne právě tam, kde se ztratilo tolik lidí – v podzemí Paříže. Tam objevuje nejen svou dceru, ale především svérázné společenství lidí, pod vedením žoviálního Philippa Noireta, kterým je kopání jam, záměry ministra a stavební výstavba v Paříži proti srsti. Krysy z temnot se rozhodnou k definitivnímu úderu… (borsalino)

(více)

Recenze (83)

classic 

všechny recenze uživatele

40 rokov stará francúzska komédia so žiarivými hviezdami vo výbere Galského kohúta,ktoré predvádzajú výkony,z ktorých padám na zem,ale nie z dôvodu totálneho popuku,i keď priznávam,že smiať som sa smial,ale po celý čas som sa čudoval,na čo sa pozerám,hlavnú pointu som ihneď pochopil,ale prevedenie je maximálne nereálne,že takto by to nikdy nemohlo v reále fungovať. Tu logika jasne chýba,ale divák,diváčka,ktorí sú zvyknutí pozerať kvanta činorodých snímkov sa v žiadnom prípade nemôžu uraziť,lebo takéto gagy sa nevidia vždy? ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Autorovi knihy nejspíš vadila bující výstavba v Paříži a s tím spojený hluk a mnohá omezení. Takže vytvořil poměrně naivní satiru o střetu aktivního ministra rozvoje, se spolkem tradičně smýšlejících krys. Nevím, jak je napsaná kniha, ale ve filmu působili krysáci spíš jako sekta. Všechny postavy byly pojmuty jako karikatury a vše bylo přepálené. Což je v rámci žánru v pořádku, ale bez lehkosti a vtipu, je výsledkem spíš nepříliš zábavná fraška, než pořádná komedie. ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Paríž sa masívne prebudováva. Nostalgia minulých čias ustupuje predstavám súčasných architektov. Všetko pod staviteľskou taktovkou ministra s vodcovskými sklonmi, ktorý nepripúšťa výnimku z jeho megalomanských staviteľských predstáv. Po úvodnom rozjazde nasleduje sympaticky pôsobiace upozornenie na potrebu vzdoru voči podobným šialeným plánom. Samotné spracovanie revolty už príliš humorné nie je, patrí k komediálnemu priemeru francúzskych filmov so sociálno-kritickým podtextom. Vtipné sú úvodné titulky a záver v znamení vytvorenia si súkromnej dočasnej autonómnej zóny ticha, pohody a hudby. Verejný priestor podzemnej revolty zabral mainstream, ako temer vždy. Tu má podobu stavebných mechanizmov, patriacich vládou dotovaným firmám. Pozn.: Obdobná situácia, ktorú neveselo predpovedá úvod filmu pre Paríž fakticky postihla Bratislavu v uplynulých desaťročiach. Množstvo technických a kultúrnych pamiatok bolo nenávratne zničených alebo necitlivo prerobených a tisícky stromov vyrúbaných. Zmizlo veľa zákutí tvoriacich génia loci (ducha miesta). Všetko v záujme vybudovania centier obchodu, administrácie a zábavy (hotely). Miesta kam môžu aj chudáci, či nižšie sociálne situovaní tak rapídne ubúdajú v prospech boháčov. Odpor je len slabučký a miestami zvláštne kompromisný (súhlas ochranárov s vyrúbaním stromov na nábreží Dunaja). ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Zpočátku mi Krysy z temnot připadaly jako poměrně slušná oddechovka, ale postupně jsem si začal tento film užívat tak, že to jen tak nějaká oddechovka nedokáže. Místy hodně ztřeštěný film o marném boji podzemních obyvatel Paříže, vedenými Gaspardem de Montfermeil (P. Noiret), s urputným a samolibým ministrem veřejných prací (Ch. Denner), je hodně povedeným příkladem klasické francouzské komedie sedmdesátých let. V malinké roličce se tu objeví i mladý Depardieu, svou klasickou roli komisaře si opět střihl M. Galabru a tuto squadru výborně doplňuje M. Serrault jako neposedný historik Rodin. O čem tento snímeček vlastně je...? S mírnou nadsázkou by se dalo říct, že jde o geniální parodii na chování betonové lobby, která nám vnucuje názor, že parkoviště je lepší než park a Hypernova užitečnější než dětské hřiště...:-) ()

bloom 

všechny recenze uživatele

"V té přilbě nerozumím, co říkáte." Autory scénáře jsou René Goscinny a Pierre Tchernia (ten se chopil i režie), kteří vytvářeli i scénáře k animovaným Asterixům a Lucky Lukům. Krysy byli už jejich druhý celovečerní film po Le Viager, který měl víceméně podobné obsazení. Tchernia vlastně obsadil některé své staré kamarády z komediální skupiny Roberta Dhéryho Les Branquignols (Serrault, Carmet, "svinskej polda" Jacques Legras) a spřízněné duše (Galabru, Noiret a Serraultův kamarád Depardieu). Asi se při natáčení bavili, aspoň já to tak cítím. Teď nevím, kdo se mi vlastně líbil nejvíc. Michel Serrault je ve vynikající formě a je jen škoda, že u nás s ním neznáme zas až tolik komedií. Michel Galabru a Soběslav Sejk v českém znění se zase jednou vyřádili ("Tentokrát už to bude opravdu jenom pět minut."). Philippa Noireta mám taky rád, ale byl jsem zvědavý, jak zapadne mezi tu sehranou skupinku komiků a povedlo se mu to na jedničku. Na druhou stranu nechápu opravdu minimum prostoru pro Jeana Carmeta. Ale stejně je to francouzská komedie, která si zaslouží pět hvězdiček. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (2)

  • Natočeno podle stejnojmenné knihy, kterou napsal Gaston Leroux. (Terva)

Reklama

Reklama