Kim na Ukrajinu vyšle další vojáky, varuje Soul. Severokorejcům se na bojišti příliš nedaří
Severní Korea se chystá vyslat další vojáky bojovat po boku Ruska proti Ukrajině, uvedli jihokorejští vojenští představitelé, které citoval zpravodajský server The Guardian. KLDR se k tomuto kroku připravuje navzdory zprávám o velkých ztrátách mezi vojáky z komunistického státu, kteří už byli vysláni na bojiště.
Informace, že by Pchjongjang mohl poslat do Ruska další vojenské posily, přišla v době, kdy americký prezident Donald Trump naznačil, že se pokusí obnovit vztahy s vůdcem KLDR Kim Čong-unem, a v rozhovoru v americké televizní stanici Fox News označil Kima za „chytrého chlapa“.
Jihokorejský sbor náčelníků štábů dnes v prohlášení uvedl, že severokorejský režim pravděpodobně urychluje přípravy na vyslání dalších vojáků. Odhaduje se, že Severní Korea už vyslala 11.000 vojáků, aby bojovali na ruské straně; značný počet z nich už byl zabit nebo zraněn, uvedl The Guardian.
Severní Korea začala podle médií vysílat vojáky do války na Ukrajině loni na podzim, několik měsíců poté, co se Kim Čong-un a ruský prezident Vladimir Putin dohodli na vzájemném obranném paktu, jehož cílem je posílit jejich spojenectví proti tomu, co oba označili za „západní hegemonii“ vedenou Spojenými státy.
Předpokládá se, že výměnou za poskytnutí vojáků, zbraní a munice Severní Korea doufá v získání přístupu k sofistikované ruské raketové a satelitní technologii.
Ve čtvrtečním rozhovoru Trump uvedl, že plánuje obnovit pokusy o navázání kontaktu s Kimem, s nímž se za svého prvního funkčního období v Bílém domě třikrát setkal. Na otázku, zda se s Kimem znovu „spojí“, Trump odpověděl: „Ano. Měl mě rád. A já jsem si s ním rozuměl. Není to žádný náboženský fanatik. Náhodou je to chytrý člověk. Kim Čong-un je chytrý člověk,“ dodal Trump.
Na první vrcholné schůzce v Singapuru v červnu 2018, který byl prvním setkáním mezi americkým a severokorejským vůdcem, podepsali Trump a Kim dohodu, v níž se zavázali k „úplné denuklearizaci Korejského poloostrova“, přičemž Trump označil setkání za úspěšné.
Jejich druhý summit v Hanoji v únoru 2019 ale skončil neúspěchem, když se neshodli na tom, co by USA měly Severní Koreji nabídnout v rámci zmírnění sankcí výměnou za likvidaci severokorejského jaderného arzenálu.
V červnu 2019 se Kim a Trump znovu setkali v demilitarizované zóně - silně opevněné hranici oddělující Severní a Jižní Koreu - a dohodli se na zahájení rozhovorů na pracovní úrovni. Jaderná jednání mezi USA a Severní Koreou se ale od konce roku 2019 nekonala a Pchjongjang pokračoval v četných testech balistických raket. Jadernou zbraň KLDR naposledy testovala v roce 2017.
Zapojení Severní Koreje do konfliktu na Ukrajině je všeobecně považováno za katastrofu, napsal The Guardian. Severokorejští vojáci nemají dostatek zkušeností a bojují na neznámém území. Začátkem tohoto měsíce zajaly ukrajinské síly dva severokorejské vojáky, z nichž jeden uvedl, že mu nebylo řečeno, že ho posílají bojovat ve válce, a místo toho se domníval, že jde na cvičení.
Ukrajinští vládní představitelé tvrdí, že Severní Korea vyslala do ruské Kurské oblasti asi 11.000 vojáků. Podle zpravodajských služeb v Jižní Koreji bylo 270 z nich zabito a zhruba 2700 zraněno.
Severní Korea svou roli ve válce veřejně nepřiznala, ale v říjnu loňského roku Putin nepopřel, že severokorejské síly jsou v Rusku. Severokorejský náměstek ministra zahraničí Kim Čong-kju pouze uvedl, že jakékoli takové nasazení by bylo v souladu s mezinárodním právem.
Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme v online zpravodajství.
V Bělorusku se dnes uskuteční prezidentské volby, jejichž výsledek je považovaný za předem daný. Očekává se, že autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko, jenž zemi vládne tvrdou rukou přes třicet let, si v nich zajistí sedmé funkční období. Exilová opozice označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni, či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a uzavřou v 18:00, ústřední volební komise se chystá vyhlásit předběžné výsledky v noci na pondělí.
Naposledy volili Bělorusové hlavu státu v létě roku 2020, kdy oznámený volební výsledek - 80 procent hlasů pro Lukašenka - vyvolal v zemi obrovské protesty. Do ulic vyšly statisíce lidí. Opozice obvinila režim z falšování a za vítězku voleb označila Svjatlanu Cichanouskou, která kandidovala místo svého uvězněného manžela. Lukašenko ale s podporou Moskvy protesty tvrdě potlačil. Desítky tisíc lidí pořádkové síly zadržely, hlavní opoziční představitelé skončili buď ve vězení, nebo uprchli ze země. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací úřady zakázaly.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost pozastavilo řadu programů, které umožňovaly přistěhovalcům dočasně se usadit v zemi, včetně iniciativy pro Ukrajince, uvedl deník New York Times (NYT).
