Civic Education

A revised version of this paper is now published in:

Woodin, T. (2014) Co-operation, Learning and Co-operative Values.  Contemporary Issues in Education.  Routledge.

http://www.routledge.com/books/details/9780415725248/


"Education involves drawing out the powers of individuals to think, imagine, feel and act. In particular it is about the development of the powers of communication, debate, decision and the power to form associations between people to create organisations for the achievement of common projects. How those powers to organise are shaped through social, cultural, economic, political and legal processes, practices and procedures is critical to what kind of society results. In this sense, then, education directly addresses the question of what kind of society people want.

We explore the contribution of cooperative ideas and practices to achieve such an idea."

The Researching and Promoting Character Education in Latin American
Secondary
Schools project began in December 2015 as an initiative of the
School of Education and Psychology and the Institute for Culture and Society
(ICS). With funding from the Templeton World Charity Foundation, it falls
under the University of Navarra’s Research Group on Education, Citizenship
and Character.
The research project from which this educational guide emerged aims to
achieve a better understanding of the formation of positive character traits—
particularly social and moral virtues—and to analyze how they can be promoted
in secondary education centers, especially in Latin America. Our goals can be
summarized as follows: (1) to promote a better understanding of character
education,
(2) to achieve greater awareness of character education, and (3) to
gather richer perspectives on relevant issues for future research.

Sociální vyloučení a zvyšování disparit je fenoménem, se kterým se nepotýkají jen velká města, ale týká se i venkovských regionů. Termín sociální vyloučení je třeba chápat v širším pojetí. Sociální vyloučení může zasáhnout různé skupiny napříč celou společností, zahrnuje lidi žijící na hranici chudoby, pracující chudé, nezaměstnané, členy různých etnických skupin a různé menšiny. Také hovoříme o lidech opuštěných, trpících znevýhodněním či handicapem, lidech bez domova nebo trpících závislostmi. Být vyloučen znamená nepodílet se plně na politickém, sociálním, ekonomickém a kulturním životě v místě a státě, kde tito lidé žijí. Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR (2015) hovoří o podílu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v České republice kolem 14,6 procenta. V menších městech a odlehlých regionech je nadto limitována nabídka sociálních služeb a pokrytí sociálními službami, a to zejména službami sociální prevence a sociálního poradenství. Evropská komise i Česká republika si plně uvědomují naléhavost řešit sociální exkluzi a chudobu a pro příští programové období určily sociální začleňování a boj s chudobou jako jednu ze tří hlavních priorit.

Při hledání klíčových partnerů v regionech není možné opomenout hustou síť veřejných knihoven, které hrají důležitou roli kulturních a vzdělávacích center plně zakořeněných do lokálních komunit. Knihovny hrají historicky důležitou roli na poli rozvoje občanské společnosti, a budování vzdělaných komunit, a to už od doby národního obrození či budování nového Československa (viz zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.). Základním principem veřejné knihovny je, aby byly její služby dostupné všem, a nikoliv jen jedné společenské skupině s vyloučením ostatních, jedná se o místní službu ve prospěch místní komunity. Knihovní zákon z roku 2001 udává jako možnosti služeb knihoven nad rámec tradičního půjčování též kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti. Jen podle statistik za rok 2013 uspořádaly veřejné knihovny 93 802 kulturních a vzdělávacích akcí, na které přišlo 2 644 305 lidí.

Veřejné knihovny jsou ze své podstaty předurčeny být přirozenými komunitními centry, která díky své nízkoprahovosti a důvěře ze strany občanů poskytují služby všem bez rozdílu vzdělání či sociálního postavení. Jedním z principů boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě je iniciovat vnitřní rozvojové potenciály ve venkovských obcích, podporovat ve venkovských regionech inovativní lokální aktivity, vytvářet sociální sítě mezi aktéry lokálního rozvoje, a přispívat tak k posilování lokálních rozvojových zdrojů (Bernard, 2010). Knihovny mají silný horizontální potenciál na propojování důležitých místních partnerů, ať už se jedná o spolky, instituce samosprávy a veřejné správy, zástupce soukromé sféry, školy, či lokální občanské iniciativy, a mohou se tak stávat klíčovými partnery pro vnitřní socioekonomický rozvoj ve venkovském prostředí a pro přizvání sociálně vyloučených skupin obyvatel do společnosti.

Jak je vnímána sociální role knihoven? Jak jsou knihovny připraveny vyjít vstříc komunitě a potřebám sociálně vyloučených? A co již nyní knihovny nabízejí (často zcela nezištně)? Na tyto otázky se pokouší odpovědět předkládaná studie.

Met didactische tips voor leren discussiëren, leren samen problemen oplossen en leren samen beslissen

[Concept hoofdstuk]

De laatste dertig jaar wint een specifiek concept van democratie terrein in de politieke filosofie: deliberatieve democratie. Het kernidee is dat democratische besluitvorming draait om deliberatie. Minstens zo belangrijk als gelijke inspraak en gelijke stem zijn gezamenlijke bezinning en beraadslaging. We kenschetsen deliberatieve democratie in contrast met een belangrijke concurrent: aggregatieve democratie. Voordeel van deliberatieve democratie boven aggregatieve democratie is dat deliberatie, anders dan verkiezingen, tegemoetkomt aan de onwetendheid en irrationaliteit van de doorsnee burger. Deliberatie zorgt voor kennisaggregatie en collectieve intelligentie. Maar dat doet deliberatie alleen onder bepaalde voorwaarden. Welke voorwaarden dat zijn is af te leiden uit het onderzoek in de sociale psychologie naar groepsgewijs beslissen en probleem oplossen. De voorwaarden hebben te maken met de diversiteit van de groep, de motivatie van de groep, de aard van het probleem waarvoor de groep staat, het beeld dat de groep heeft van het probleem, de structuur van de discussie en de kennis in de groep over de kennis in de groep. We gaan na wat dit alles betekent voor onderwijs en burgerschapsvorming. We besluiten met een concreet en praktisch antwoord, althans, het begin van zo'n antwoord.

In this article, we discuss the rise of what we call ABC schools: Anything but Civics. These are STEM/STEAM schools and programs that orient their focus around teaching science, technology, engineering, and math subjects (sometimes adding the arts). We trouble the tendency toward individualistic and narrowly economic orientations in these programs and discuss strategies for reinfusing a democratic mission and vision into education (both within and beyond STEM/STEAM schools). In making our argument, we discuss competing purposes for education, argue for why
today’s context calls for democratic visions of education to take precedence, discuss the growth of STEM education along with problematic myths about STEM, identify the hidden curriculum of STEM (to support individualistic/corporate/capitalist visions for the purposes of schooling) and suggest both practical and idealistic paths forward.