Vrátil se a Litvínov už zase vyhrává. Tým do nového letopočtu vstupoval na špici extraligové hitparády. Jenže nový rok pro tým začal být šťastný, až když na led znovu vyjel útočník s číslem 25. „Vítězství už jsme potřebovali, bylo hrozně důležité i pro osobní pocit,“ přiznává David Kaše (27). V obou zápasech po svém comebacku skóroval, chemici pokaždé vyhráli a krizi skončili.
Těsně před Vánoci ho v Plzni skolil zezadu Jan Schleiss. David Kaše nebyl v držení puku, náraz neočekával. Utrpěl otřes mozku, měsíc zůstal mimo hru. Politování viníka nepřijal. V rozhovoru pro deník Sport vysvětlil proč. „Takové fauly by se prostě stávat neměly. Jindy to může dopadnout podstatně hůř,“ řekl litvínovský útočník.
Po vašem návratu se řešilo, že jakmile Litvínov prohrál víc než dvakrát, chyběl jste buď vy, nebo váš bratr, případně oba. Existuje mezi tím nějaká souvislost?
„Nevím. Spíš šlo o impuls do týmu. Vrátil se i Adam Polášek, což prospělo obraně. Je tady nejzkušenější z beků, určitě taky hodně přinesl. Jsem rád, že jsme oba zápasy vyhráli. Po sérii pěti utkání bez bodu jsme vítězství už potřebovali. Bylo hrozně důležité i pro osobní pocit.“
Dvakrát jste vyhráli, vy jste dal dva góly, připsal jste si tři body. Takže i z osobního hlediska slušný přínos.
„Na tom vždycky pracuje celá lajna. Těší mě, že mi to tam i padlo. Pro každého hokejistu je herní stránka důležitá. Aby pomáhal týmu. Někdo góly dávat prostě musí, bez nich se nedá vyhrát. Teď jsem je nastřílel já, příště se o ně postará zase někdo jiný. Fakt bylo důležité, že jsme zvládli už páteční zápas ve Vítkovicích, kde jsme nepříjemnou sérii ukončili.“
Byl jste po měsíci hodně natěšený?
„Určitě. Zranění jsou nepříjemná, tím spíš ještě po tomhle. Potkalo mě nejnepříjemnější zranění, co může být. Nikdo netuší, jak se hráč cítí, co prožívá. Jednou už jsem se chtěl vrátit. Ale bohužel jsem zase spadnul zpátky, protože jsem se necítil. Musel jsem čekat. Prožíval jsem slabší období. Ale napodruhé už jsem si na tréninku připadal líp. Domluvil jsem se s trenéry, že už jsem stoprocentní a můžu jít do utkání. A po něm uvidíme.“
V NHL po zranění hlavy hráči musí splnit určité limity, aby je pustili zpátky do hry. Žádné testy jste před návratem nepodstoupil?
„Před sezonou jimi projde každý v rámci vyšetření, a pokud má otřes mozku, musí testy dělat znovu. Díky tomu poznají ten rozdíl, což my tady nemáme. Ale něco jsem už prodělal, takže vím. Nejhorší je, že se nedá vysvětlit, jak se hráč cítí. U mě se to naštěstí zlomilo. Ale nic příjemného. Pauza trvala měsíc, ještě vidíte, že se nějakou dobu nedaří. Nemáme úplně široký kádr. Jsem rád, že jsem se vrátil a dvakrát jsme uspěli.“
Obával jste se, aby se celá věc netáhla moc dlouho?
„Obavy jsem měl, protože ještě v Americe jsem takhle marodil dva měsíce. Tentokrát jeden, ale byl jsem trošku nervózní. Naštěstí jsem to s návratem zvládl docela rychle.“
Plzeňský Jan Schleiss vás hodil zezadu na hrazení. Hned věděl, co provedl, a později vám napsal, zajímal se o váš stav. Jak jste to vnímal vy?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
KoupitNejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
