Jeho příběh může být inspirací pro všechny dospívající hokejisty s vysokými ambicemi. Útočník Českých Budějovic Filip Přikryl (23) měl patřit k nejvýše taženým Čechům draftu NHL 2019, ale mezi nejtalentovanější hráče se nedostal. Tři roky poté ho navíc předčasně odřízla Plzeň, kde hokejově vyrostl. „Malé facky během postupu vás formují,“ říká ofenzivní univerzál v rozhovoru pro deník Sport a vysvětluje zásadní přerod ve vnitřním nastavení, který mu zachránil kariéru.
V Motoru kroutí třetí sezonu. Naskakuje ve středu i na křídle, nemá problém přijmout jakoukoliv roli. Je ve věku, kdy byste čekali, jak mu v hlavě svítí představa zahraničního angažmá. Jenže Filip Přikryl ví, že jde o cestu do slepé uličky. Pády v něm vybudovaly pokoru, umění nedívat se moc dopředu. „Před draftem jsem mluvil snad se všemi kluby NHL. A mělo to opačný efekt. Konec v Plzni? Tehdy šok,“ vrací se budějovický pracant.
Zažil jste pozici velké naděje a mládežnického reprezentanta, jemuž byla malována světlá budoucnost. Nakonec jste se draftu do NHL nedočkal. Jak na to období zpětně pohlížíte?
„Když mi bylo sedmnáct, měl jsem opravdu směrem k draftu hodně našlápnuto. Myslím si, že jsem nebyl dostatečně vyspělý, plno věcí jsem měl v hlavě jinak, což je přirozené, člověk dojde k vývoji zkušenostmi. Hokej mě naučil spoustu věcí, náročný byl pro mě hlavně start v plzeňském áčku, kdy jsem nedostal nic zadarmo, těžím z něj doteď. Útrapami jsem si prošel jako velmi mladý, vidím kluky, kteří s nimi bojují nyní. Jsem v tomto ohledu o krok dál.“
V čem jste se tedy poučil?
„Jeden bod nejde vypíchnout. Je to spíš kopule, která se nahromadí. Koukal jsem možná moc dopředu, pořád jsem se zaobíral tím, co bude. Jenže to nikdy nepředpovíte. Nejlepší je koukat na další zápas, soustředit se na něj a jít krok po kroku. Nevyplatí se přemýšlet, co bude za rok.“
Nicméně to asi teenagerovi s velkými ambicemi občas těžko vysvětlit. Zvlášť když vám všichni tvrdí, že máte draft jistý.
„Odcházel jsem do kanadské juniorky přesně z toho důvodu. Rok v zámoří byl obrovsky náročný. Poprvé jsem zažil, že se mi nedařilo podle představ. V dané fázi kariéry pro mě ale draft důležitý byl, a když se vracím, myslím si, že byl důležitý až moc. Nechal jsem se svázat. Dneska na to koukám ještě úplně jinak, protože vím, že plno kluků z draftu už třeba ani nehraje hokej.“
Platí přesto, že jste náznaky z NHL měl?
„Před draftovou sezonou jsem byl v predikcích fakt vysoko, mluvil jsem pak snad se všemi kluby. Soustředil jsem se víc na rozhovory než na hokej, měly tedy opačný efekt. Co se stane mimo hokej, není ve vašich rukách, neměl byste se tím zaobírat. Tehdy jsem to vzal ze špatné stránky. Malé facky během postupu vás ale formují.“
Takže už se neupínáte na konkrétní cíle v kariéře?
„Sny by měl mít každej. Na druhou stranu hokej mě naučil přemýšlet krátkodobě. Ze dne na den se může plno věcí změnit, mám to tak nastavené zhruba tři roky. Je totiž ve hvězdách, kam kariéra povede. Co pro ni můžu udělat? Odevzdat všechno, víc udělat nejde. Takové je moje nastavení. Myslím opravdu jen na Budějovice, protože už v Plzni jsem se popálil, když jsem ze dne na den skončil.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
KoupitNejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
