Přeskočit na obsah

Bernhard Strigel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bernhard Strigel
Narození1460
Memmingen
Úmrtí4. května 1528 (ve věku 67–68 let)
Memmingen
Povolánímalíř a kreslíř
Významná dílaTwelve Year Old Jesus in the Temple
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernhard Strigel (* kolem 1460, Memmingen – 4. května 1528, Memmingen) byl německý malíř, figuralista pozdní gotiky a rané renesance z horního Švábska, svým školením řazený k Ulmské malířské škole. Byl jednak dvorním portrétistou Habsburků, vytvořil tři portréty císaře Maxmiliána I. Habsburského a jeho rodiny, portrétoval také několik významných osobností jejich dvora, hospodářského a politického života, významné jsou rovněž jeho oltářní archy pro švábské kostely.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Bernhard Strigel se narodil v rozvětvené rodině Hanse Strigela staršího. Byl patrně synem sochaře Iva Strigela, majitele dílny v Memmingenu, která dodávala oltáře do kostelů na jihu Německa, do Tyrolska a Švýcarska (kantony Ticino a Graubünden). Bývá uváděn také jako syn nebo synovec Hanse Strigela mladšího.[1] Učil se nejdříve v rodinné dílně a v letech 1493 až 1494 pracoval jako tvoaryš v Ulmu u Bartholomäuse Zeitbloma. V 90. letech 15. století se stal mistrem v Memmingenu a vedl vlastní dílnu. Jako měšťan Memmingenu je poprvé zmiňován v daňových knihách roku 1505.

Od roku 1515 byl dvorním malířem Maxmiliána I. Habsburského, v jehož službách opakovaně navštívil Augsburg, Innsbruck a Vídeň. Od roku 1517 byl radním a cechovním mistrem v Memmingenu. Působil také v dalších městských úřadech té dobyː jako držitel pečetidla soudní pečeti, poradce obchodníků se solí, jako vyslanec v oblasti spravedlnosti zastupoval Memmingen u soudů v Augsburgu, Ulmu aj. městech. Když v polovině 20. let zasáhla Memmingen Reformace, působil jako vyjednavač mezi oběma stranami. Navrhl také nové žebravé mnišské řády.

Pro badatele byla významná datace obrazu Bernharda Strigela z roku 1520, určeného pro humanistu a historika Johannese Cuspiniana, ze které vyplývá, že malíři bylo v té době 60 let.[2]

Strigel zemřel bez mužského potomka a jeho dílnu převzal zeť Hans Goldschmidt, který bydlel v jeho domě od roku 1521.

V bývalém, klášteře antonitů v Memmingen bylo zřízeno Strigelovo muzeum a do něj soustředěny obrazy z kostelů, vybombardovaných za druhé světové války.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

První dílo, připsané Bernhardu Strigelovi, je křídlo oltářního triptychu se sv. Vincencem, sv. Šebestiánem a archandělem Michaelem, objednané pro kostel ve Splügenu v kantonu Graubünden. Původně bylo součástí třídílné archy s řezbami Ivo Strigela uprostřed a dalšími postranními křídly, která se nezachovala.

Bernhard Strigel zprvu tvořil v duchu pozdně gotické Ulmské školy Bartholomäuse Zeitbloma. V letech 1493–94 Strigel spolupracoval s Zeitblomem na predelle a šesti deskových obrazech polyptychu pro hlavní oltář klášterního kostela benediktinů v Blaubeurenu. Jeho pozdější tvorba byla ovlivněna nizozemským malířstvím. To je patrné na jeho oltáři pro farní kostel v Mindelheimu z roku 1505 a na Mariánském oltáři pro Salem (Badensko) z let 1507–1508.

Jeho první portrét císaře Maxmiliána I. Habsburského pochází z roku 1504. Jako dvorní malíř vytvořil kromě tří portrétů císaře také jeden z prvních skupinových portrétů Habsburků, a to císaře s jeho rodinou, stylizovanou jako Příbuzenstvo Kristovo. Pro české publikum je pozoruhodný první dětský portrét budoucího krále Ludvíka Jagellonského.[3]

V posledních letech života se Strigel věnoval výhradně portrétní tvorbě, řada jeho děl byla později opakovaně kopírována. Ačkoliv některá Strigelova díla byla zničena během náboženské reformace a další za druhé světové války, zachovalo se kolem 90 jeho obrazů a menší množství kreseb, které svědčí o velké píli mistra i jeho dílny.

Známá díla (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
Oltář St. Georgskapelle, Obersaxen
Skupinový portrét císaře Maxmiliána I. s rodinou
mladý Ludvík Jagellonský
  • 1473 Oltář St. Georgskapelle, Obersaxen
  • 1493/1494 Hlavní oltář klášterního kostela Blaubeuren (spolu s Bartholomäusem Zeitblomem
  • 1505–1506 Oltářní archa z Mindelheimu ve Švábsku (Mindelheimer Sippenaltar), nyní Germanisches Nationalmuseum, Norimberk
  • 1507–1508 Mariánský oltář pro klášter v Salemu, od r. 2014 Museum „Meisterwerke der Reichsabtei“, pobočka Badische Landesmuseum v Karlsruhe v prelatuře kláštera Salem
  • 1509 Dvanáctiletý Ježíš v chrámu, Strigel-Museum, Memmingen
  • 1509 Oplakávání Krista, Strigel-Museum (v bývalém klášteře Antoniterkloster), Memmingen
  • Král David a prorok, dnes Staatsgalerie, Stuttgart
  • Manželství Panny Marie, dnes Ulmer Museum, Ulm
  • Narození Panny Marie, Navštívení Panny Marie, dnes Staatsgalerie, Stuttgart
  • Představení Ježíše v chrámu, dnes Staatsgalerie, Stuttgart
  • Nástěnná malba v kapli St. Margaret, bývalý klášter Blaubeuren
  • po 1515 Ukřižování, Národní galerie v Praze, Šternberský palác[4]
  • 1520 Loučení Krista s matkou, Svlékání Krista, dnes Gemäldegalerie Berlín
  • Oltářní křídla s Legendou sv. Kříže, Zámek Kynžvart[5]

Portréty

[editovat | editovat zdroj]
  • 1507 Portrét císaře Maxmiliána I. s insigniemi, Maximilianeum, Innsbruck[6]
  • 1508–1509 Hans Caspar von Laubenberg, rádce císaře Maxmiliána I., do roku 1945 Lobkowiczká sbírka, Roudnice nad Labem, od 1955 Kunsthalle Karlsruhe
  • 1505–1510 Císařovna Bianca Maria Sforza, Kunsthistorisches Museum, Vídeň
  • 1511–1512 Svatý Ladislav Panně Marii doporučuje krále Vladislava Jagellonského a jeho děti Ludvíka a Annu, Szépmüvészeti Múzeum, Budapešť[7]
  • 1515 Skupinový portrét císaře Maxmiliána I. s rodinou[8]
  • 1517 Portréty augsburského patricije Konrada Rehlingera a jeho rodiny, Alte Pinakothek, Mnichov[9]
  • 1520 Rodina diplomata Johanna Cuspiniana, Staatliche Museen, Berlín
  • 1524 Portrét mladého Ludvíka Jagellonského, Kunsthistorisches Museum, Vídeň[10]
  • 1525 Portrét císaře Ferdinanda I. Habsburského
  • Portrét vznešené dámy, Strigel-Museum, Memmingen
  • Čtyři hlavy a portrét staršího vousatého muže, Staatsgalerie Stuttgart
  • Sibylla von Freyberg, rozená z Gossenbrodu (1479–1521), Alte Pinakothek, Mnichov
  • Georg Tannstetter (1482–1535), sbírka prince Lichtenštejnského, Vadúz
  • 1528? Portrét rytíře, Sbírka Thyssen-Bornemisza[11]

Galerie děl

[editovat | editovat zdroj]
  • Oplakávání Krista
    Oplakávání Krista
  • císař Maxmilián I.
    císař Maxmilián I.
  • Hans Caspar von Laubenberg
    Hans Caspar von Laubenberg
  • císař Karel V.
    císař Karel V.
  • Sibylla von Freyberg (roz. Gossenbrot)
    Sibylla von Freyberg (roz. Gossenbrot)
  • Rodina Johanna Cuspiniana
    Rodina Johanna Cuspiniana

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ National Gallery of Art, Strigel, Bernhard
  2. ↑ „Anno humannae reparacionis MDXX Mens octobri...Bernhardinus Strigil pictor civis Memingen nobilis qui solus edicto Caesare Maximilianu ut olim Apelles Alexandrum pingere iussus has imagines manu sinistra per specula ferme sexagenarius Viennae pingebat“
  3. ↑ Jiří Kuthan a kolektiv: Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců. I. Král a šlechta. Univerzita Karlova Praha 2010, s. 171–173
  4. ↑ Pešina J, 1962, č. 38-40
  5. ↑ Pešina J, 1962, č. 31-34
  6. ↑ WikiArt: Portrait of Maximilian I (1459–1519)
  7. ↑ J. Kuthan a kol., I. 2010, s. 171–173
  8. ↑ Kunsthistorisches Museum Wien: Bernhard Strigel - Familie Kaiser Maximilians I., YouTube video, 2011
  9. ↑ Zeno: Strigel, Bernhard: Die acht Kinder Konrad Rehlingers
  10. ↑ Zeno: Strigel, Bernhard: Porträt Ludwigs II. von Ungarn
  11. ↑ Colección Thyssen-Bornemisza: Bernhard Strigel, Retrato de un caballero 1528 (?)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jiří Kuthan a kolektiv: Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců. Díl první. Král a šlechta. Univerzita Karlova Praha 2010, s. 171–173, ISBN 978-80-87258-12-5
  • Norbert Werner: Bernhard Strigel. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Band 11, Bautz, Herzberg 1996, ISBN 3-88309-064-6, S. 54–56.
  • Hand, John Oliver, with the assistance of Sally E. Mansfield. German Paintings of the Fifteenth through Seventeenth Centuries. The Collections of the National Gallery of Art Systematic Catalogue. Washington, D.C., 1993: 166–167
  • Lukas Madersbacher (Red.): Hispania – Austria. Kunst um 1492. Die katholischen Könige Maximilian I. und die Anfänge der Casa de Austria in Spanien. Electa, Mailand 1992, ISBN 88-435-4074-2.
  • Gertrud Otto: Bernhard Strigel (= Kunstwissenschaftliche Studien. Bd. 33, ISSN 0170-9186). Deutscher Kunstverlag, München/Berlin 1964.
  • Jaroslav Pešina, German Painting of the 15th and 16th Centuries, Artia Praha 1962
  • Wilhelm Adolf Schmidt: Strigel. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 36, Duncker & Humblot, Leipzig 1893, S. 589 f. Über die Malerfamilie mit Hans Striegel dem Älteren, Ivo, Claus und Bernhard Strigel.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bernhard_Strigel&oldid=23932734“