Books by Jiří A. Čepelák
[Den Sohnes Gehorsam erweise ich Ihnen, mein liebster Herr Vater. Studium und Korrespondenz des Priesternachwuchses der Brüderunität in den Jahren 1610-1618], Oct 2014
Kniha "Vražkov dějiny obce" - Kniha vám přiblíží historii Vražkova a jeho okolí, ukáže vám složit... more Kniha "Vražkov dějiny obce" - Kniha vám přiblíží historii Vražkova a jeho okolí, ukáže vám složitý dějinný vývoj v oblasti, která hrála a stále hraje důležitou roli v historii české země. Obec Vražkov zažila mnoho změn a zvratů, ale jedna jistota v jejích dějinách je neměnná - spjatost s národním symbolem Horou Říp. Je to jedna z nejstarších obcí slovanského osídlení v Čechách. Toto první monografické zpracování dějin obce je nutno považovat za shrnutí všech doposud dosažených poznatků dosavadního bádání k dějinám krajiny v okolí Řípu. Při zpracování publikace se sešli mladí profesionální archeologové, historikové, archivář a muzejní pracovník, kteří předložili toto jedinečné dílo, kterému se věnovali několik let. Cílem knihy je pochopit minulost a zpřístupnit ji čtenáři, nikoli soudit.
Monografické zpracování dějin rodu Vlinských z Vliněvsi, zástupců drobné nižší šlechty na Mělnick... more Monografické zpracování dějin rodu Vlinských z Vliněvsi, zástupců drobné nižší šlechty na Mělnicku - od prvních známých příslušníků rodu z poloviny 14. století po vymření rodu v polovině 17. století. Rodokmen, edice vybraných historických pramenů spojených s rodem Vlinských (ukázky soukromé a vrchnostenské korespondence), soupis pramenů a literatury.
School books by Jiří A. Čepelák
Latinsko-český kapesní slovník obsahuje slovní zásobu ve světě velmi oblíbené učebnice "Lingua La... more Latinsko-český kapesní slovník obsahuje slovní zásobu ve světě velmi oblíbené učebnice "Lingua Latina per se illustrata" dánského autora H. H. Ørberga, která se už 8 let používá i na českých školách. Obsahuje 1800 nejfrekventovanějších latinských slov a slovních spojení. Slovníček je vhodný jak pro studenty latiny, tak pro všechny zájemce o latinský jazyk.
Studentský manuál, který obsahuje pokyny doprovázející každou kapitolu učebnice FAMILIA ROMANA. T... more Studentský manuál, který obsahuje pokyny doprovázející každou kapitolu učebnice FAMILIA ROMANA. Tyto instrukce mají být studovány až po pozorném přečtení (ať už tak někdo učiní s pomocí učitele, nebo sám) příslušných kapitol. Poskytují studentovi nejen užitečné shrnutí historické látky i zvyků objevujících se ve vyprávění o Juliovi a jeho rodině, ale také a především pojednání o morfologii, syntaxi a slovech, s nimiž se setkává kapitolu po kapitole.
Teachers' manuals by Jiří A. Čepelák
Breve enchiridion ad usum magistrorum (non tantum) Bohemorum Latine et Bohemice scriptum.
ČESKY:... more Breve enchiridion ad usum magistrorum (non tantum) Bohemorum Latine et Bohemice scriptum.
ČESKY: Stručná latinsko-česká metodická příručka (nejen) pro české učitele latiny.
Book contributions by Jiří A. Čepelák
[Den Sohnes Gehorsam erweise ich Ihnen, mein liebster Herr Vater. Studium und Korrespondenz des Priesternachwuchses der Brüderunität in den Jahren 1610-1618], 2014
Raro admodum fieri solet ut tabulariis tam magni momenti ex pulvere documenta in lucem reducere co... more Raro admodum fieri solet ut tabulariis tam magni momenti ex pulvere documenta in lucem reducere contingat, qualia plerumque archaeologi eorumque similes reperiunt. Nulla tamen sine exceptione regula. Cuius rei testimonio sunt duae arculae ligneae mense Augusto anno MMVI Neo-Boleslaviae (vulgo Mladá Boleslav), dum monasterium quondam Carmelitanorum restituitur, inventae; quarum utrāque documenta vel ad Matthaeum Koneczny (1569–1622) – unum ex quattuor Unitatis fratrum Bohemorum episcopis qui Neo-Boleslaviae sedem habebat missa vel ex eiusdem grapheo orta continebantur quibus omnino novum et magni momenti testimonium de vita et operibus Fratrum Bohemorum saeculo XVII ineunte nobis proditum est. Horum omnium, quae in Museo regionis Neo-Boleslaviensis servantur, magna pars, cui titulus “Archivum Matthaei Koneczny” (litteris compendiariis “AMK”), ex epistulis ad episcopum, quem supra memoravimus, missis constat quarum haud paucae ad Unitatis fratrum alumnos sacerdotiique tirones pertinent qui studiorum causa peregre Bremam vel Bethaniam ad Viadrum (vulgo Bytom Odrzański) mittebantur ubi gymnasia illustria vel, quae his praecedebant, paedagogia frequentarent. Antequam vero proficiscerentur, iuraiuranda scripta dabant, deinde profecti expensorum indices ad episcopum mittebant; quorum utraque eodem archivo atque ipsae epistulae continentur. Ibidem litterae quoque a Matthia Martinio, gymnasii Bremensis rectore, Iohanne Willio, paedagogii ibidem siti paedagogiarcha, nec non Caspare Dornavio, qui gymnasium Bethaniense regebat, conscriptae inveniuntur...
Papers by Jiří A. Čepelák
Jiří A. Čepelák, absolvent historie a klasické filologie na FF UK, který po léta vyučuje na latin... more Jiří A. Čepelák, absolvent historie a klasické filologie na FF UK, který po léta vyučuje na latinské škole Accademia Vivarium Novum v Římě, se v článku obrací ke kořenům samotného pojmu kolonialismus, vysvětluje jeho etymologii v antické latině a identifikuje jeho původ ve slovese colere (obdělávat, zušlechťovat nebo obývat nějaké místo). Jakkoliv se pojem kolonialismus v současném významu objevuje teprve v poslední třetině 19. století (podobně jako další abstraktní pojmy zakončené řeckou příponou -ismus jsou vesměs teprve novověkou záležitostí), už klasická latina znala výraz colonia, který ovšem používala ve dvou významech. Jeden z nich odkazoval k dobovému sociálnímu a ekonomickému uspořádání venkova, zatímco od druhého vede již přímá cesta k současnému chápání pojmů kolonie a kolonialismus. Článek je možno si přečíst v archivu časopisu Tvar, viz link URL.
Vivat Latina reserata! Sborník příspěvků ze semináře k dějinám latinského jazyka a moderním způsobům výuky, Opava. 31.1.-1.2.2014, pp. 10-15., Jun 2014
SUMMARY: In this paper I briefly present the Accademia Vivarium novum in Rome, an international b... more SUMMARY: In this paper I briefly present the Accademia Vivarium novum in Rome, an international boarding school, that tries to recover the traditions of the humanist academies of the Renaissance, offering higher education in the humanities with a strong focus on a mastery of the classical languages which are used there not only in the classes, but also in everyday life. The active use of Latin and Greek namely enables a more rapid and thorough access to the classics, allows one to communicate in the language of the ancients, to have a fruitful and direct dialogue with classical, ancient, mediaeval, and modern thinkers, who wrote in Greek and Latin. It also stimulates enthusiasm in the students, helps to overcome barriers between peoples and fosters a sense of community based on cultural roots. I describe the history and mission of the academy as well as its teaching methods, especially the direct method which I illustrate with some examples and which I also recommend to the Czech teachers.
[CS] František Karel Opa (1849 – 1914) je jedním z představitelů venkovských učitelů konce 19. st... more [CS] František Karel Opa (1849 – 1914) je jedním z představitelů venkovských učitelů konce 19. století, kteří byli velmi aktivní v osvětové činnosti v rámci své školy, obce i regionu a intelektuálně se vyhraňovali vůči doposud vlivné římskokatolické duchovní správě. Sice s ní spolupracovali, nicméně v politickém působení se s ní rozcházeli a vytvářeli tak v rámci obce další intelektuální a na církvi hmotně i myšlenkově nezávislou autoritu. Ačkoliv se František Opa podobal mnoha jiným učitelům a osvětovým pracovníkům své doby, úctyhodným rozsahem své doložené školní, veřejné i publikační činnosti v rámci nejrůznějších oborů je často převyšoval. Patřil mezi zakládající, aktivní členy nebo též jednatele nejen místního osvětového spolku ve Vrbně, ale také okresního hospodářského spolku, učitelské jednoty a tělovýchovné jednoty Sokol na Mělníku. Stal se vedoucí osobností společného boje povltavských obcí za stavbu ochranných hrází, byl aktivním členem mladočeské strany, aktivně se postavil proti obnovení konfesionálních škol, často cestoval a pořádal školní i zemědělské exkurze, např. v roce 1903 do Dánska. Své zkušenosti se snažil zužitkovat ve své přednáškové, žurnalistické a publikační činnosti, která zasahovala od zemědělství přes přírodní vědy, hudbu, český jazyk až po dějiny a politiku. Jako učitel, který ač úzce srostl se svým působištěm, do něj neváhal přinášet nové impulzy odjinud, dokonce i ze zahraničí, a účastnil se náboženského, spolkového i veřejného života, může být inspirativní osobností i pro naše současníky. Byl jí také 7. května 1939, kdy se pietní vzpomínka na 25. výročí jeho úmrtí a odhalení žulového pomníku s pamětní deskou stala skrytou manifestací proti okupaci Čech a Moravy německými vojsky v březnu téhož roku.
[DE] František Karel Opa (1849–1914) ist ein typischer Vertreter des ländlichen Lehrertums des ausgehenden 19. Jahrhundert. In der Tradition der Aufklärung stehend, waren diese Lehrer sehr aktiv an ihrer Schule, in ihrer Ortschaft und ihrer Region und grenzten sich intellektuell gegen die bis dahin dominierende römisch-katholische spirituelle Verwaltung ab. Zwar wirkten die Lehrer mit dieser zusammen, jedoch verfolgten diese in ihrer politischen Tätigkeit eigenständige Ziele und bildeten so innerhalb ihrer Ortschaften eine weitere intellektuelle – und von der Kirche materiell und gedanklich unabhängige – Autorität. Obwohl František Opa vielen anderen Lehrern und Aufklärern seiner Zeit ähnelte, überragte er durch den Umfang seiner schulischen und öffentlichen Aktivitäten sowie seiner Publikationstätigkeit in diversen Fächern. Er gehörte sowohl zu den Gründungs- und Aktivmitgliedern als auch zu den Geschäftsführern, nicht nur des lokalen Aufklärungsvereins in Vrbno, sondern auch des Bezirksvereins für Wirtschaft, der Vereinigung der Lehrerschaft und der Sokol-Turngemeinschaft in Mělník. Er war einer der führenden Persönlichkeiten im gemeinsamen Kampf der Moldau-Gemeinden für den Bau von Schutzdeichen sowie aktives Mitglied der Jungtschechischen Partei. Er setzte sich auch engagiert gegen die Erneuerung von Konfessionsschulen ein, reiste viel und organisierte Schul- und Landwirtschaftsexkursionen, z. B. im Jahr 1903 nach Dänemark. Er war bemüht, seine Erfahrungen in Vorträge, journalistische Beiträge als auch in seine Publikations-Tätigkeit einfließen zu lassen, wobei die Themen sich von Landwirtschaft und Naturwissenschaften über Musik und Tschechisch bis zu Geschichte und Politik erstreckten. Als Lehrer, der mit seinem Dienstort zwar stark verbunden, zugleich jedoch für die Impulse von außen offen war – auch für die aus dem Ausland –, der am religiösen und öffentlichen Leben teilnahm und in Vereinen tätig war, kann František Karel Opa als Persönlichkeit auch für unsere Zeitgenössen als Inspiration dienen. Eine solche Inspiration war er auch am 7. Mai 1939, als die pietätvolle Gedenkfeier zum 25. Jahrestag seines Todes und die Enthüllung eines Granitdenkmales mit Gedenktafel zu einer verdeckten Demonstration gegen die Besetzung Böhmens und Mährens durch die deutschen Heere im März desselben Jahres wurde."
[LA] „Doctrinae luce ad libertatem – ignorantiae tenebris ad servitutem!“ – de Francisco C. Opa (1849-1914), rectore ludi litterarii Vrbensis, eius operibus in posterosque vi ac momento.
Franciscus Carolus Opa (1849-1914), ludi litterarii Vrbnae ad Aquas rector, exemplum praebet magistri qui XIX. saeculo exeunte ruri civibus et in schola et in pago et in tota regione erudiendis operam impendebat atque nonnulla, quae a sententia parochi eiusdem loci differebant quaeque vel maxime ad res politicas spectabant, proponebat novamque auctoritatem, ut ita dicamus, civilem, quae ab ecclesia minime penderet, effingebat. Licet in hac re a ceteris illius aetatis magistris non nimium diversus videatur, tamen omnibus iis, quae sive in schola sive in publico agebat, nec non operibus, quae scribebat edendaque curabat, plerosque eorum superabat. Itaque non modo Vrbnae societatem cultui humanitatique provehendae condidit, verum etiam societatis rei oeconomicae provehendae, consociationis magistrorum c.n. „Budeč“, societatis Bohemorum athleticae c.n. „Sokol“ Melnicae, in oppido proximo, condendarum regendarumque partem cepit, pro aggeribus, quibus agri ac municipia ad Multaviam adiacentia ab eiusdem fluminis aquarum vi defenderentur, eorundem municipiorum nomine strenue pugnavit, factioni politicae, quae „Neo-Bohemica“ appellabatur libertatique ubique instituendae studebat, interfuit, consilio scholas ecclesiae denuo subiciendis pro viribus restitit, multa itinera seu ipse seu cum discipulis seu cum agricolis noscendi causa (velut anno 1903 in Daniam) suscepit. Praeterea acroases crebro habebat, symbolas in actis diurnis librosque edebat, quae omnia ad multas studiorum provincias, ut ad agrorum cultum, historiam naturalem, artem musicam, linguam Bohemicam, rerum gestarum historiam remque politicam, spectabant. Siquidem locum, ubi magistri munere fungebatur, adamaverat, multa aliunde, immo etiam ex terris peregrinis nova et hactenus inaudita afferre non veritus maximam et religiosae et publicae civilisque vitae partem capiebat, qua in re etiam recentioribus exemplo esse possit; quod ipsum iam die 7. mensis Mai anno 1939, cum per 25 annos mortuus esset, praebuit: etenim cum novus lapis sepulchralis ex granite factus in memoriam eius poneretur, cives discipulique eius magistro honorem posthumum tribuentes, quam aegre invitique, quod Germaniae exercitus paulo ante patriam suam occupaverat, ferrent quamque eum, a quo civilem cultum acceperant, colerent, plane demonstraverunt.
Škola jako místo setkávání. Sborník příspěvků z konference konané 30. března 2012 (edd. Lenka Krejčová - Václav Mertin), pp. 116-131., 2012
[CS] První část příspěvku podává zprávu o postavení latiny v dnešním světě a přináší stručné zamy... more [CS] První část příspěvku podává zprávu o postavení latiny v dnešním světě a přináší stručné zamyšlení nad tím, proč je latinský jazyk v současné době na ústupu. Zároveň však ukazuje, že existují cesty a účinné metody, které mohou ku prospěchu českého školství tento neblahý stav zvrátit.. Prostor je věnován i příkladům ze zahraničí včetně škol a akademií, jimž se daří i v dnešní době udržovat odkaz antického světa a humanismu a poskytovat tak jakýsi vzor podobným snahám i v ČR. Výsledek těchto snah a aktivit je rovněž součástí pojednání.
Druhá část příspěvku přináší svědectví o pokusech zavádět latinské (autorské) divadlo do výuky latiny. Prostředí, v němž se tak děje, je dvojí. 1) skupina vysokoškolských studentů a absolventů studia klasických jazyků (UK FF), kteří se věnují autorským latinským hrám; 2) několik skupin studentů pražského Akademického gymnázia pracujících s jednoduchými dialogickými texty určenými k dramatizaci. Díky nim získávají možnost rozšířit si slovní zásobu a „vyzkoušet si“ myšlení v latině. V příspěvku se také srovnávají poznatky o této dramatické práci s doporučeními a zásadami formulovanými tvůrcem koncepce Schola ludus Janem Amosem Komenským.
[EN] The prior part of this article concerns the position of Latin in our times and contains a short reflection on the reasons of its disappearance from our schools. It also shows that there are efficient methods through which we can overcome this regrettable state of affairs in Czech schools. A subsequent part is dedicated to providing examples of such methods being used abroad in schools and academies which successfully conserve and cultivate the heritage of antiquity and humanism, and offer a paradigm to those who would attempt something similar in the Czech Republic. The outcome of these attempts and activities is also described in this essay.
The latter part of the essay adduces a testimony about the attempt to apply (original) Latin theatre into Latin teaching. This is seen to have been realized by two groups working under different circumstances. The first of these is a group of university students and alumni of Classics’ (Charles University - Faculty of Arts) who perform original Latin plays; the other is a collection of groups of students of the Prague Academic Gymnasium who act out simple dialogues intended for performance. In this manner they have an opportunity to enlarge their vocabulary and to try and think in Latin. The experience of this dramatisation is compared with the original principles formulated by John Amos Comenius, who first conceived the notion of the schola ludus.
Netradiční přístupy k výuce klasických jazyků - Sborník z konference konané v rámci projektu FRVŠ 2007 Propagace výuky latinského jazyka, řešeného na Katedře klasické filologie FF UP v Olomouci, pp. 28-32., 2008
Nově odkryté nástěnné malby v presbytáři kostela sv. Kříže ve Vrbně u Mělníka náleží do stejné st... more Nově odkryté nástěnné malby v presbytáři kostela sv. Kříže ve Vrbně u Mělníka náleží do stejné stylové vrstvy jako malby v Libiši, v Uhlířských Janovicích, ve Strašicích či ve Slavětíně a lze je datovat do doby kolem roku 1390. Za donátory maleb je možné hypoteticky považovat Mléčky z Vrbna, jejichž kamenný erb se znamením husy se prakticky nachází nad původním vstupním portálem v jižní stěně chrámové lodi ve Vrbně, což poukazuje na velmi privátní vztah rodu Mléčků ke kostelu. Příslušníci tohoto rodu byli s největší pravděpodobností patrony kostela, mezi jejichž patronátní práva a povinnosti by patřilo i financování výzdoby patronátního chrámu. Otázkou je zde kostel sloužil také jako pohřebiště Mléčků, to se však zatím nepodařilo prokázat. Otevřená zůstává i otázka, kdo určil, jaká bude tématika výzdoby kostela, zda donátoři či duchovní správci kostela. Volba tématiky nástěnných maleb v presbytáři kostela, christologický cyklus s akcentem na scénu Ukřižování, je s ohledem k jeho zasvěcení sv. Kříži logická. Vzhledem k tomu, že duchovní správu obstarávali křížovnící s červenou hvězdou, což byl řád jenž nebyl netečný k uměleckým dílům (viz např. iluminace v Brevíři křížovnického velmistra Lva), je velmi pravděpodobné, že ideový koncept maleb mohl vytvořit některý z příslušníků tehdy špitálního řádu. Přestože malby nemají dvorský charakter jako například nástěnná výzdoba v nedaleké Libiši, přesto některými svými komponentami a prvky (sytě červené pozadí, expresivní podání podkresby) reflektují soudobé tvůrčí proudy (krásný styl) a svoji ikonografií (umístění poslední večeře na tabernáklem a zdůraznění kalicha) reagují na dobové teologické disputace o eucharistii konané zejména na půdě pražské Karlovy univerzity.
Reports by Jiří A. Čepelák
Hoc genus omnium gentium conventus, in quibus sive de rebus gravioribus sive paulo levioribus, qu... more Hoc genus omnium gentium conventus, in quibus sive de rebus gravioribus sive paulo levioribus, quae eorum qui audiunt animos simul et doceant et oblectent, tantum Latine neque ulla alia lingua disputari solet, in variis Europae urbibus ab Academia Latinitati Fovendae, inter cuius sodales etiam Bohumila Mouchová Pragensis numeratur, quinto quoque anno instituuntur. Reliquo tempore minora quaedam Latinitatis vivae seminaria plerumque sub auspiciis L.V.P.A.e habentur quorum sex olim etiam Pragae et Brunae sunt celebrata.
Quod vero huius conventus erat argumentum tam praecipuum ut plures quam centum Latinitatis studiorum cultores, quorum novem Bohemi erant, ex duobus et viginti civitatibus, in iis etiam ex Foederatis Civitatibus Americae Septentrionalis, Mexico, Australia, alliceret? De laudibus loqui erat propositum quod laetissimas orationum segetes promittebat – etenim argumentum tam late patens secuti et de temporibus iam pridem peractis et recentioribus et recentissimis copiose disserere possumus! Quae cum ita essent, ante meridiem plerumque acroases omnibus communes habebantur, pomeridiano vero tempore in diversis auditoriis simul binae vel ternae scholae seminariaque recitabantur...
Uploads
Books by Jiří A. Čepelák
School books by Jiří A. Čepelák
Teachers' manuals by Jiří A. Čepelák
ČESKY: Stručná latinsko-česká metodická příručka (nejen) pro české učitele latiny.
Book contributions by Jiří A. Čepelák
Papers by Jiří A. Čepelák
[DE] František Karel Opa (1849–1914) ist ein typischer Vertreter des ländlichen Lehrertums des ausgehenden 19. Jahrhundert. In der Tradition der Aufklärung stehend, waren diese Lehrer sehr aktiv an ihrer Schule, in ihrer Ortschaft und ihrer Region und grenzten sich intellektuell gegen die bis dahin dominierende römisch-katholische spirituelle Verwaltung ab. Zwar wirkten die Lehrer mit dieser zusammen, jedoch verfolgten diese in ihrer politischen Tätigkeit eigenständige Ziele und bildeten so innerhalb ihrer Ortschaften eine weitere intellektuelle – und von der Kirche materiell und gedanklich unabhängige – Autorität. Obwohl František Opa vielen anderen Lehrern und Aufklärern seiner Zeit ähnelte, überragte er durch den Umfang seiner schulischen und öffentlichen Aktivitäten sowie seiner Publikationstätigkeit in diversen Fächern. Er gehörte sowohl zu den Gründungs- und Aktivmitgliedern als auch zu den Geschäftsführern, nicht nur des lokalen Aufklärungsvereins in Vrbno, sondern auch des Bezirksvereins für Wirtschaft, der Vereinigung der Lehrerschaft und der Sokol-Turngemeinschaft in Mělník. Er war einer der führenden Persönlichkeiten im gemeinsamen Kampf der Moldau-Gemeinden für den Bau von Schutzdeichen sowie aktives Mitglied der Jungtschechischen Partei. Er setzte sich auch engagiert gegen die Erneuerung von Konfessionsschulen ein, reiste viel und organisierte Schul- und Landwirtschaftsexkursionen, z. B. im Jahr 1903 nach Dänemark. Er war bemüht, seine Erfahrungen in Vorträge, journalistische Beiträge als auch in seine Publikations-Tätigkeit einfließen zu lassen, wobei die Themen sich von Landwirtschaft und Naturwissenschaften über Musik und Tschechisch bis zu Geschichte und Politik erstreckten. Als Lehrer, der mit seinem Dienstort zwar stark verbunden, zugleich jedoch für die Impulse von außen offen war – auch für die aus dem Ausland –, der am religiösen und öffentlichen Leben teilnahm und in Vereinen tätig war, kann František Karel Opa als Persönlichkeit auch für unsere Zeitgenössen als Inspiration dienen. Eine solche Inspiration war er auch am 7. Mai 1939, als die pietätvolle Gedenkfeier zum 25. Jahrestag seines Todes und die Enthüllung eines Granitdenkmales mit Gedenktafel zu einer verdeckten Demonstration gegen die Besetzung Böhmens und Mährens durch die deutschen Heere im März desselben Jahres wurde."
[LA] „Doctrinae luce ad libertatem – ignorantiae tenebris ad servitutem!“ – de Francisco C. Opa (1849-1914), rectore ludi litterarii Vrbensis, eius operibus in posterosque vi ac momento.
Franciscus Carolus Opa (1849-1914), ludi litterarii Vrbnae ad Aquas rector, exemplum praebet magistri qui XIX. saeculo exeunte ruri civibus et in schola et in pago et in tota regione erudiendis operam impendebat atque nonnulla, quae a sententia parochi eiusdem loci differebant quaeque vel maxime ad res politicas spectabant, proponebat novamque auctoritatem, ut ita dicamus, civilem, quae ab ecclesia minime penderet, effingebat. Licet in hac re a ceteris illius aetatis magistris non nimium diversus videatur, tamen omnibus iis, quae sive in schola sive in publico agebat, nec non operibus, quae scribebat edendaque curabat, plerosque eorum superabat. Itaque non modo Vrbnae societatem cultui humanitatique provehendae condidit, verum etiam societatis rei oeconomicae provehendae, consociationis magistrorum c.n. „Budeč“, societatis Bohemorum athleticae c.n. „Sokol“ Melnicae, in oppido proximo, condendarum regendarumque partem cepit, pro aggeribus, quibus agri ac municipia ad Multaviam adiacentia ab eiusdem fluminis aquarum vi defenderentur, eorundem municipiorum nomine strenue pugnavit, factioni politicae, quae „Neo-Bohemica“ appellabatur libertatique ubique instituendae studebat, interfuit, consilio scholas ecclesiae denuo subiciendis pro viribus restitit, multa itinera seu ipse seu cum discipulis seu cum agricolis noscendi causa (velut anno 1903 in Daniam) suscepit. Praeterea acroases crebro habebat, symbolas in actis diurnis librosque edebat, quae omnia ad multas studiorum provincias, ut ad agrorum cultum, historiam naturalem, artem musicam, linguam Bohemicam, rerum gestarum historiam remque politicam, spectabant. Siquidem locum, ubi magistri munere fungebatur, adamaverat, multa aliunde, immo etiam ex terris peregrinis nova et hactenus inaudita afferre non veritus maximam et religiosae et publicae civilisque vitae partem capiebat, qua in re etiam recentioribus exemplo esse possit; quod ipsum iam die 7. mensis Mai anno 1939, cum per 25 annos mortuus esset, praebuit: etenim cum novus lapis sepulchralis ex granite factus in memoriam eius poneretur, cives discipulique eius magistro honorem posthumum tribuentes, quam aegre invitique, quod Germaniae exercitus paulo ante patriam suam occupaverat, ferrent quamque eum, a quo civilem cultum acceperant, colerent, plane demonstraverunt.
Druhá část příspěvku přináší svědectví o pokusech zavádět latinské (autorské) divadlo do výuky latiny. Prostředí, v němž se tak děje, je dvojí. 1) skupina vysokoškolských studentů a absolventů studia klasických jazyků (UK FF), kteří se věnují autorským latinským hrám; 2) několik skupin studentů pražského Akademického gymnázia pracujících s jednoduchými dialogickými texty určenými k dramatizaci. Díky nim získávají možnost rozšířit si slovní zásobu a „vyzkoušet si“ myšlení v latině. V příspěvku se také srovnávají poznatky o této dramatické práci s doporučeními a zásadami formulovanými tvůrcem koncepce Schola ludus Janem Amosem Komenským.
[EN] The prior part of this article concerns the position of Latin in our times and contains a short reflection on the reasons of its disappearance from our schools. It also shows that there are efficient methods through which we can overcome this regrettable state of affairs in Czech schools. A subsequent part is dedicated to providing examples of such methods being used abroad in schools and academies which successfully conserve and cultivate the heritage of antiquity and humanism, and offer a paradigm to those who would attempt something similar in the Czech Republic. The outcome of these attempts and activities is also described in this essay.
The latter part of the essay adduces a testimony about the attempt to apply (original) Latin theatre into Latin teaching. This is seen to have been realized by two groups working under different circumstances. The first of these is a group of university students and alumni of Classics’ (Charles University - Faculty of Arts) who perform original Latin plays; the other is a collection of groups of students of the Prague Academic Gymnasium who act out simple dialogues intended for performance. In this manner they have an opportunity to enlarge their vocabulary and to try and think in Latin. The experience of this dramatisation is compared with the original principles formulated by John Amos Comenius, who first conceived the notion of the schola ludus.
Reports by Jiří A. Čepelák
Quod vero huius conventus erat argumentum tam praecipuum ut plures quam centum Latinitatis studiorum cultores, quorum novem Bohemi erant, ex duobus et viginti civitatibus, in iis etiam ex Foederatis Civitatibus Americae Septentrionalis, Mexico, Australia, alliceret? De laudibus loqui erat propositum quod laetissimas orationum segetes promittebat – etenim argumentum tam late patens secuti et de temporibus iam pridem peractis et recentioribus et recentissimis copiose disserere possumus! Quae cum ita essent, ante meridiem plerumque acroases omnibus communes habebantur, pomeridiano vero tempore in diversis auditoriis simul binae vel ternae scholae seminariaque recitabantur...
ČESKY: Stručná latinsko-česká metodická příručka (nejen) pro české učitele latiny.
[DE] František Karel Opa (1849–1914) ist ein typischer Vertreter des ländlichen Lehrertums des ausgehenden 19. Jahrhundert. In der Tradition der Aufklärung stehend, waren diese Lehrer sehr aktiv an ihrer Schule, in ihrer Ortschaft und ihrer Region und grenzten sich intellektuell gegen die bis dahin dominierende römisch-katholische spirituelle Verwaltung ab. Zwar wirkten die Lehrer mit dieser zusammen, jedoch verfolgten diese in ihrer politischen Tätigkeit eigenständige Ziele und bildeten so innerhalb ihrer Ortschaften eine weitere intellektuelle – und von der Kirche materiell und gedanklich unabhängige – Autorität. Obwohl František Opa vielen anderen Lehrern und Aufklärern seiner Zeit ähnelte, überragte er durch den Umfang seiner schulischen und öffentlichen Aktivitäten sowie seiner Publikationstätigkeit in diversen Fächern. Er gehörte sowohl zu den Gründungs- und Aktivmitgliedern als auch zu den Geschäftsführern, nicht nur des lokalen Aufklärungsvereins in Vrbno, sondern auch des Bezirksvereins für Wirtschaft, der Vereinigung der Lehrerschaft und der Sokol-Turngemeinschaft in Mělník. Er war einer der führenden Persönlichkeiten im gemeinsamen Kampf der Moldau-Gemeinden für den Bau von Schutzdeichen sowie aktives Mitglied der Jungtschechischen Partei. Er setzte sich auch engagiert gegen die Erneuerung von Konfessionsschulen ein, reiste viel und organisierte Schul- und Landwirtschaftsexkursionen, z. B. im Jahr 1903 nach Dänemark. Er war bemüht, seine Erfahrungen in Vorträge, journalistische Beiträge als auch in seine Publikations-Tätigkeit einfließen zu lassen, wobei die Themen sich von Landwirtschaft und Naturwissenschaften über Musik und Tschechisch bis zu Geschichte und Politik erstreckten. Als Lehrer, der mit seinem Dienstort zwar stark verbunden, zugleich jedoch für die Impulse von außen offen war – auch für die aus dem Ausland –, der am religiösen und öffentlichen Leben teilnahm und in Vereinen tätig war, kann František Karel Opa als Persönlichkeit auch für unsere Zeitgenössen als Inspiration dienen. Eine solche Inspiration war er auch am 7. Mai 1939, als die pietätvolle Gedenkfeier zum 25. Jahrestag seines Todes und die Enthüllung eines Granitdenkmales mit Gedenktafel zu einer verdeckten Demonstration gegen die Besetzung Böhmens und Mährens durch die deutschen Heere im März desselben Jahres wurde."
[LA] „Doctrinae luce ad libertatem – ignorantiae tenebris ad servitutem!“ – de Francisco C. Opa (1849-1914), rectore ludi litterarii Vrbensis, eius operibus in posterosque vi ac momento.
Franciscus Carolus Opa (1849-1914), ludi litterarii Vrbnae ad Aquas rector, exemplum praebet magistri qui XIX. saeculo exeunte ruri civibus et in schola et in pago et in tota regione erudiendis operam impendebat atque nonnulla, quae a sententia parochi eiusdem loci differebant quaeque vel maxime ad res politicas spectabant, proponebat novamque auctoritatem, ut ita dicamus, civilem, quae ab ecclesia minime penderet, effingebat. Licet in hac re a ceteris illius aetatis magistris non nimium diversus videatur, tamen omnibus iis, quae sive in schola sive in publico agebat, nec non operibus, quae scribebat edendaque curabat, plerosque eorum superabat. Itaque non modo Vrbnae societatem cultui humanitatique provehendae condidit, verum etiam societatis rei oeconomicae provehendae, consociationis magistrorum c.n. „Budeč“, societatis Bohemorum athleticae c.n. „Sokol“ Melnicae, in oppido proximo, condendarum regendarumque partem cepit, pro aggeribus, quibus agri ac municipia ad Multaviam adiacentia ab eiusdem fluminis aquarum vi defenderentur, eorundem municipiorum nomine strenue pugnavit, factioni politicae, quae „Neo-Bohemica“ appellabatur libertatique ubique instituendae studebat, interfuit, consilio scholas ecclesiae denuo subiciendis pro viribus restitit, multa itinera seu ipse seu cum discipulis seu cum agricolis noscendi causa (velut anno 1903 in Daniam) suscepit. Praeterea acroases crebro habebat, symbolas in actis diurnis librosque edebat, quae omnia ad multas studiorum provincias, ut ad agrorum cultum, historiam naturalem, artem musicam, linguam Bohemicam, rerum gestarum historiam remque politicam, spectabant. Siquidem locum, ubi magistri munere fungebatur, adamaverat, multa aliunde, immo etiam ex terris peregrinis nova et hactenus inaudita afferre non veritus maximam et religiosae et publicae civilisque vitae partem capiebat, qua in re etiam recentioribus exemplo esse possit; quod ipsum iam die 7. mensis Mai anno 1939, cum per 25 annos mortuus esset, praebuit: etenim cum novus lapis sepulchralis ex granite factus in memoriam eius poneretur, cives discipulique eius magistro honorem posthumum tribuentes, quam aegre invitique, quod Germaniae exercitus paulo ante patriam suam occupaverat, ferrent quamque eum, a quo civilem cultum acceperant, colerent, plane demonstraverunt.
Druhá část příspěvku přináší svědectví o pokusech zavádět latinské (autorské) divadlo do výuky latiny. Prostředí, v němž se tak děje, je dvojí. 1) skupina vysokoškolských studentů a absolventů studia klasických jazyků (UK FF), kteří se věnují autorským latinským hrám; 2) několik skupin studentů pražského Akademického gymnázia pracujících s jednoduchými dialogickými texty určenými k dramatizaci. Díky nim získávají možnost rozšířit si slovní zásobu a „vyzkoušet si“ myšlení v latině. V příspěvku se také srovnávají poznatky o této dramatické práci s doporučeními a zásadami formulovanými tvůrcem koncepce Schola ludus Janem Amosem Komenským.
[EN] The prior part of this article concerns the position of Latin in our times and contains a short reflection on the reasons of its disappearance from our schools. It also shows that there are efficient methods through which we can overcome this regrettable state of affairs in Czech schools. A subsequent part is dedicated to providing examples of such methods being used abroad in schools and academies which successfully conserve and cultivate the heritage of antiquity and humanism, and offer a paradigm to those who would attempt something similar in the Czech Republic. The outcome of these attempts and activities is also described in this essay.
The latter part of the essay adduces a testimony about the attempt to apply (original) Latin theatre into Latin teaching. This is seen to have been realized by two groups working under different circumstances. The first of these is a group of university students and alumni of Classics’ (Charles University - Faculty of Arts) who perform original Latin plays; the other is a collection of groups of students of the Prague Academic Gymnasium who act out simple dialogues intended for performance. In this manner they have an opportunity to enlarge their vocabulary and to try and think in Latin. The experience of this dramatisation is compared with the original principles formulated by John Amos Comenius, who first conceived the notion of the schola ludus.
Quod vero huius conventus erat argumentum tam praecipuum ut plures quam centum Latinitatis studiorum cultores, quorum novem Bohemi erant, ex duobus et viginti civitatibus, in iis etiam ex Foederatis Civitatibus Americae Septentrionalis, Mexico, Australia, alliceret? De laudibus loqui erat propositum quod laetissimas orationum segetes promittebat – etenim argumentum tam late patens secuti et de temporibus iam pridem peractis et recentioribus et recentissimis copiose disserere possumus! Quae cum ita essent, ante meridiem plerumque acroases omnibus communes habebantur, pomeridiano vero tempore in diversis auditoriis simul binae vel ternae scholae seminariaque recitabantur...
[CS] Stručná zpráva v češtině o kostele ve Vrbně u Mělníka, který byl postaven již ve 12. století a výrazně rozšiřován a zdoben i v následujících stoletích - jenž však byl v minulých desetiletích v období komunistického režimu takřka opuštěn a jemuž se nyní snažíme navrátit důstojné místo v životě celé obce, o jejích povznesení by se měl zasazovat co největší okruh jejích občanů."
Text je doplněn o postřehy k přírodopisu Moravy, jejichž autorem je Balbínův současník a přítel Tomáš Pešina z Čechorodu (1629-1680) (překlad 5. kapitoly "O poloze a přednostech Moravy" z jeho díla "Moravský Mars").
NARRARE NECESSE EST... (13.07.2010, 10:00-11:00): Omnes homines summa ope niti decet ne vitam silentio transeant veluti pecora. Hanc Sallustii sententiam sequentes conscii simus quanti momenti sit hominibus narratio. Quis enim, cum puer esset, fabulas non audiebat? Quis enim ipse numquam narravit? Nemo. Quin igitur discipulos quoque de praeteritis Latine narrare atque interrogationes sive rectas sive obliquas proponere doceamus? Quomodo facilius, efficacius vividiusque hoc fieri possit ita ut legendo, loquendo, interrogando, componendo, agendo necnon secundum rationes recentiores exercendo, syntaxis ad hoc necessaria quasi in sucum et sanguinem transeat, vobis monstrare conabor.
TRISTES DIRAEQUE NOCTES PER METUM VIGILABANTUR (15.07.2010, 09:00-10:00): Etiamne vos, cum parvuli essetis, noctu foras prodire timebatis? Itane? Ego quoque. Nec tantum nos, sed etiam antiqui de phantasmatis cogitabant. Videamus igitur quid Plinius Minor ad amicum de phantasmate quodam Atheniensi scripserit et quanta arte totam fabulam qua animus moveretur contexerit; quam quo melius intellegamus, eandem pelliculae cinematographicae instar agamus spectemusque; quae, utpote summa arte conscripta, nobis etiam optimam ad fabulam in scaena agendam atque stilum exercendum occasionem praebebit.
LATINE DISCERE VIS? LATINUS FIAS! (16.07.2010, 10:10-11:10): Omnia sponte fluant, absit violentia rebus. Versus, quem Iohannes Amos Comenius tota vita et opere est secutus, optime congruit etiam cum methodo qua Georgius Lozanov, origine Bulgarus, vult efficere ut discipuli sine omni timore, sollicitudine, violentia linguas discant omnesque sensus eorum tangantur, atque lingua ipsa menti memoriaeque uniuscuiusque firme imprimatur atque adhaereat; cuius methodi apud multas gentes receptae, quae vulgo suggestopedia appellatur, etiam exemplum quoddam praebere conabimur necnon videre quidnam emolumenti ad Latinitatem tradendam afferre possit.
DE TOLERANTIA (24.07.2008): Hanc sessionem celebrantes primum in partem epistulae, quam Ioannes Lockius, praeclarus philosophus ex Anglia oriundus, de tolerantia conscripsit, incumbent quo melius intellegant quid sibi decursu temporum voluerit tolerantia; dein, quoad poterunt, de ipsa tolerantia eiusque beneficiis deque modo, quo sit colenda, libere disputent; nam praesertim hac nostra aetate et maxime in Europa tolerantiae quaestio magni momenti videtur esse, cum plurimi tam multa et terribilia item paucis abhinc annis passi sint ipsaque tolerantia propter hominum varietatem identidem in discrimen vocetur.
Ad lectorem: Quod si idem documentum in formam *.mobi vel *.azw3 redactum accipere volueris, scribere ad me ne dubitaveris. Vale.