eskorta
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɛskɔrta]
dělení
[editovat]- es-kor-ta
etymologie
[editovat]Z francouzského escorte z italského scorta odvozeného od scorgere („pozorovat“, „doprovázet“) z latinského ex- + corrigere („opravit“, „napravovat“), které je z con- + regere („řídit“, „vládnout“).[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | eskorta | eskorty |
| genitiv | eskorty | eskort |
| dativ | eskortě | eskortám |
| akuzativ | eskortu | eskorty |
| vokativ | eskorto | eskorty |
| lokál | eskortě | eskortách |
| instrumentál | eskortou | eskortami |
význam
[editovat]překlady
[editovat]související
[editovat]hornolužická srbština
[editovat]podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | eskorta | eskorće | eskorty |
| genitiv | eskorty | eskortow | eskortow |
| dativ | eskorće | eskortomaj | eskortam |
| akuzativ | eskortu | eskorće | eskorty |
| vokativ | eskorta | eskorće | eskorty |
| lokál | eskorće | eskortomaj | eskortach |
| instrumentál | eskortu | eskortomaj | eskortami |
význam
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „eskorta“