Liberec

čeština

výslovnost

IPA: [ˈlɪbɛrɛt͡s], Liberec^{? • info}

dělení

Li-be-rec

etymologie

Město bylo založeno na začátku 14. století německými kolonisty, kteří jej původně zvali Rîchenberg, později Reichenberg (k roku 1352 doložený tvar Reychinberch).^[1] Tento název byl buďto převzat již hotový kolonisty z jejich domovského Reichenbergu v Sasku, na který měl odkazovat, a nebo vznikl ze spojení am rîchen berge („u bohaté hory“).^[1] V místním německém nářečí se Reichenberg zkracovalo na Rîberk, z něhož si v 18. století Češi vytvořili tzv. disimilací dvou r na L-r podobu Liberk.^[1] Vlivem nepřímých pádů (v Liberce / Liberec) se během 19. století zčeštěné jméno připodobnilo k hojným českým jménům končícím na -ec (jako Kostelec, Hradec).^[1]^[2]

podstatné jméno

rod mužský neživotný
vlastní jméno
vzor stroj

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	Liberec	—
genitiv	Liberce	—
dativ	Liberci	—
akuzativ	Liberec	—
vokativ	Liberci	—
lokál	Liberci	—
instrumentál	Libercem	—

význam

město na severu Čech

překlady

město
- japonština: リベレツ
- němčina: Reichenberg m
- ruština: Либерец
- slovenština: Liberec m

související

poznámky

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 1. vyd. Praha : Mladá Fronta, 1982. 376 s. S. 177.
↑ Liberec. Naše řeč, 1930, roč. 14, čís. 7, s. 150–152. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

externí odkazy

Článek Liberec ve Wikipedii

[zjč-1] 1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 1. vyd. Praha : Mladá Fronta, 1982. 376 s. S. 177.

[2] Liberec. Naše řeč, 1930, roč. 14, čís. 7, s. 150–152. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

[1]

[2]