Zušlechťování textilií
Zušlechťování textilií je souhrnný pojem pro procesy, které slouží ke zlepšení vzhledu a ke zvýšení hodnoty textilie.[1]
Naprostá většina textilií se zušlechťuje průmyslovým způsobem v zušlechťovacích provozech, zvaných také úpravny textilu, jen nepatrná část se provádí v manufakturách[2] nebo amatérsky.[3]
Technologie zušlechťování
[editovat | editovat zdroj][4] Technologie zušlechťování se zakládá na pracovních postupech, kterými se mění fyzikální a chemické vlastnosti textilních materiálů v závislosti na
- chemických reakcích spolu s použitým strojním zařízením nebo
- výhradně na použitém strojním zařízení
Za základní technologie se obvykle pokládají:
- Předúprava
- Vlastní zušlechťování : barvení a potiskování
- Finální úprava
Předúprava
[editovat | editovat zdroj][5][6] K předúpravě patří zejména
Odšlichtování,praní, vyvářka, bělení,mercerování, požehování.
Ve zvláštních případech např.: (u vlny) karbonace, valchování, (u hedvábí) odkližování a zatěžování, fixace syntetických vláken, optické zjasňování
Barvení
[editovat | editovat zdroj][4]Technologie barvení je závislá zejména na
- Materiálovém složení (přírodní, umělá vlákna, směsi) a formě textilie (vlákenné vločky, pramen,tkanina, pletenina, netkané textilie, krajkovina, koberec, hotový oděv)
- Druhu barviva.
Několik tisíc druhů syntetických textilních barviv je zařazeno na základě chemické struktury a barvířských vlastností do tzv. Colour Index, výběr barviva je jedno ze základních kritérií k určení technologie barvení.
- Struktuře procesu barveni a strojním zařízení
Stroje pro
- Diskontinuální barvení: vany, aparáty, džigr, hašple, fulár
- Polokontinuální b.: pad-jig, pad-roll, termosol-džigr aj.
- Kontinuální b.: pad-steam, termosol, hot-oil aj.
Výrobní náklady na barvení
[editovat | editovat zdroj]Ve jedné studii z roku 2018 byly porovnány výrobní náklady na barvení bavlněných tkanin a pletenin reaktivními barvivy ve 12 státech s významným textilním průmyslem. Proces barvení (od předúpravy až po výstupní kontrolu) stál v USD/kg:
Materiál | Proces | Náklady USD/kg nejnižší ------nejvyšší |
tkanina 190 g/m | kontinuální | 0,30 ------0,50 |
pletenina single jersey | kontinuální | 1,02 ------ 1,89 |
pletenina single jersey | diskontinuální | 1,17 ------ 2,13 |
(Nejnižší náklady byly zjištěny ve všech případech ve Vietnamu, nejvyšší v Itálii).[7]
Potiskování
[editovat | editovat zdroj][4]Pasta z různých druhů barviv, nejčastěji z pigmentů, se aplikuje jako přímý, leptavý nebo rezervový tisk.
Schéma postupu výroby: příprava pasty – tisk – sušení – fixace – praní
Tiskařské techniky používané v 21. století:
- Válcový tisk (vzory vyryté do měděného válce)
- Filmový t. (ploché nebo rotující šablony, přes které se tiskne barvivo)
- Transferový t. (vzor se přenáší z papírové podložky)
- Digitální t. (barva se stříká přímo na textilii)
Finální úprava
[editovat | editovat zdroj][4]Účel: zlepšení užitných vlastností a zvýšení prodejnosti výrobku
Mechanické úpravy
[editovat | editovat zdroj]Kalandrování, mandlování, lisování, fixace, dekatování, počesávání, postřihování aj.
prováděné na speciálních strojích nebo aparátech
Chemické úpravy
[editovat | editovat zdroj]Síťování, nemačkavá, hydrofobní, oleofobní, tužicí, antistatická, nehořlavá, hygienická, protimolová, neplstivá, matování, kašírování aj.
Způsoby nanášení úpravnických prostředků:
Vytahování z lázně, napouštění, flačování, nánosování, postřik, posyp
Výrobní náklady na zušlechťování
[editovat | editovat zdroj]Odhad procentuálních podílů na nákladech na zušlechťování (na začátku 21. století):[8]
Druh nákladů | Podíl v % |
Personál | 42 |
Barviva a chemikálie | 29 |
Energie | 12 |
Voda | 6 |
Ochrana živ. prostředí | 6 |
Údržba | 5 |
Celosvětová roční spotřeba text. barviv obnášela na konci 20. století cca 400 000 tun,[9] váha chemikálií spotřebovaných k zušlechťování se udává se 7,7 % z váhy zpracované textilie, na kterých se podílí předúprava 22, barvení a tisk 26 a finální úprava 52 %.[8] Hodnota celosvětově spotřebovaných textilních chemikálií dosáhla v roce 2020 cca 21 miliard USD.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 396
- ↑ Coir Fibre Processing [online]. fao, 2023 [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mordant and Mummies [online]. Shepherd, 1970 [cit. 2017-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 865–1168
- ↑ Machaňová: Předúprava textilií I, TU Liberec 2005, ISBN 9788070839713
- ↑ Choudhury: Textile Preparation and Dyeing, Science Publishers 2006, ISBN 9781578084043
- ↑ International Production Cost [online]. ITMF, 2019 [cit. 2020-08-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Sustainable Dyeing and Finishing [online]. Textile World, 2011-03-11 [cit. 2017-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Klasifikace a základní vlastnosti barviv [online]. UOCHT, 2017 [cit. 2017-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-08.
- ↑ Textile Chemicals Market [online]. Textile Wertschöppfungskette, 2021 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. (německy)