Zákon o Britské Severní Americe
Zákon o Britské Severní Americe (anglicky British North America Act) je zákon, který upravoval vztah mezi Spojeným královstvím a Kanadou.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Během britsko-americké války (1812–1815) se Spojené státy americké marně pokoušely anektovat Kanadu. Další snahy o začlenění Kanady do Spojených států se začaly objevovat po americké občanské válce (válce Severu proti Jihu). Tomu chtěli představitelé Spojeného království zabránit, a proto byli vůči snahám kanadských politiků o ustanovení místní samosprávy vstřícní.[1]
Na jednání zástupců britských kolonií na území Severní Ameriky, jež se konalo roku 1864 v Québecu, přijali jednající zásady dokumentu. Výsledkem bylo sloučení provincií Quebec a Ontario s koloniemi Nový Brunšvik a Nové Skotsko. Vznikla tak konfederace Kanada, která získala statut dominia.[2] Zákon na svém jednání přijal britský parlament a v platnost vstoupil 1. července 1867.[3] Den si v Kanadě připomínají státním svátkem nazvaným Canada Day (Den Kanady). Prvním ministerským předsedou se stal královnou do šlechtického stavu čerstvě povýšený sir John Alexander Macdonald.[4]
Dokument
[editovat | editovat zdroj]V textu dokumentu bylo uvedeno, že dominium, obdobně jako jeho jednotlivé provincie, získalo při řešení svých vnitřních záležitostech rozsáhlé zákonodárné a výkonné pravomoce. Pouze výkonnou mocí v oblasti styků se zahraničím a záležitostí obrany nedisponoval kanadský kabinet. Dokument také zrovnoprávňoval francouzštinu a angličtinu.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ OPATRNÝ, Josef. Amerika v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Libri, 1998. 841 s. ISBN 80-85983-42-7. Heslo Kanada, s. 250.
- ↑ OPATRNÝ, Josef. Amerika v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Libri, 1998. 841 s. ISBN 80-85983-42-7. Heslo Zákon o Britské Severní Americe, s. 814. [Dále jen Opatrný].
- ↑ a b Opatrný, s. 815.
- ↑ FIŘTOVÁ, Magdalena. Kanada. 1. vyd. Praha: Libri, 2014. 159 s. (Stručná historie států; sv. 85). ISBN 978-80-7277-529-3. Kapitola A mari usque ad mare (Od moře k moři), s. 43.