Přeskočit na obsah

Wikipedie:Transkripce japonštiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Základním transliteračním systém přepisu japonštiny v českých textech je Čekošiki rómadži (チェコ式ローマ字).[zdroj?] Tento přepis nemá jednoho konkrétního autora, jedná se o systém spontánně vzniklý shodou mnoha japanologů. Tento přepis vznikl na základě analogie se dříve vzniklými systémy přepisů (některé z nich se ve světě používají dodnes) se zohledněním specifiky českého prostředí. Systém v maximální míře zohledňuje české zvyklosti zápisu zvuků, v maximální míře odráží vzájemnou podobnost mezi zvuky v češtině a v japonštině s tím, že také zohledňuje některé zvláštnosti japonské gramatiky/způsobu zápisu v japonštině. Japonština používá tři základní složky písma, a to kandži, neboli znaky — ty mají úlohu převážně zobrazovat funkci významovou (ideogramy) a v podstatně menší míře fonetickou (většinou v zastaralých textech) — a dvě slabičné abecedy, hiraganu a katakanu, které mají naopak převážně fonetickou funkci.

Odlišnosti mezi zápisem a výslovností

[editovat | editovat zdroj]

Tyto odlišnosti můžeme rozdělit do několika základních typů:

  • Partikule は, へ a を. Partikuli は čteme a zapisujeme jako wa, pokud jde o partikuli označující téma; v ostatních případech ji čteme a zapisujeme jako ha. Partikuli へ čteme a zapisujeme jako e, pokud jde o partikuli označující směřování kam, v ostatních případech ji čteme a zapisujeme jako he. Partikule を nejčastěji označuje předmět (koho, co) – její zápis kolísá mezi tvary o, ’o (w)o a wo, podle záměru pisatele. Pokud pisatel bez dalšího naznačuje pouze výslovnost, zapíše o (což je jinak shodné s kanovým お), pokud chce zároveň naznačit, že jde o partikuli を, použije některý z naposledy jmenovaných zápisů.
    • Slovo へえ obdobně přepisujeme jako é.
  • Redukci ve výslovnosti při přepisu nezohledňujeme (např. あした vyslovujeme [ašta], ale zapisujeme ašita; たくさん vyslovujeme [taksan], ale zapisujeme takusan, あります vyslovujeme [arimas], ale přepisujeme arimasu)
  • U slov, kde v přepisu se vyskytuje kombinace -ei, převládá výslovnost -é (pokud ve výslovnosti není ráz), tuto skutečnost však v přepisu nerespektujeme, tj. zachováváme přepis -ei.
  • Rozdíly v přízvuku (tónovém) neoznačujeme/nezapisujeme zejména z těchto důvodů: 1. přízvuk se obvykle v různých nářečích liší (jakož i ve „standardní“ japonštině – podle původu mluvčího); 2. v japonštině obvykle nebývá příliš výrazný; 3. vyznačení přízvuku je obvykle obtížně dohledatelné.

Na co si zejména dát pozor při přepisu

[editovat | editovat zdroj]
  • Respektovat délku ve výslovnosti (označenou i ve fonetickém zápisu v japonštině)
  • Nespojovat určitou kombinaci určitých znaků paušálně s jediným přepisem výslovnosti. V japonštině v mnohonásobně větší míře, než v evropských jazycích totožně zapsané slovo může mít různou výslovnost podle různého významu/souvislosti. (např. 今日は se čte jako [konniči wa] pokud jde o pozdrav nebo [kjó wa], pokud jde o začátek věty, kde tématem je dnes/dnešek; japonské jméno 元一 se čte Motoiči nebo Motokazu nebo Gen’iči v závislosti na tom která konkrétní osoba je nositelem tohoto jména)
  • Řídit se zápisem přímo v japonštině a ne transliterací do jiného jazyka, protože jiné jazyky používají jiné systémy a zejména v jiných jazycích, na rozdíl od češtiny, může být vyznačení délky ve výslovnosti problematičtější a z toho důvodu nezřídka opomíjeno.
  • Respektovat, zda ve výslovnosti existuje ráz (tj. následné vyslovení téže hlásky opakovaně nebo oddělené vyslovení různých (podobných na požadavky mluvidel) hlásek tam, kde v jiných případech se toto spojení vyslovuje jako dvojhláska. Tento ráz mezi samohláskami označujeme apostrofem (’), v některých případech (nejčastěji „dlouhých“ souhlásek) zdvojením.
    • Samostatnou kapitolou je výslovnost sloves typu 問う [tou], kde u, následující po o nevyjadřuje dloužení předchozího o, ale samostatnou koncovku.

Tabulky přepisu

[editovat | editovat zdroj]

V hlavičce tabulky jsou uvedeny zkrácené názvy: hira pro hiraganu, kata pro katakanu, čekošiki, hebonšiki (pro moderní zápis) hebon var. (variace hebonšiki rómadži: původní styl, „odfláknutý“ (t.j. nepřesný) styl, jiné variace včetně „německého“ stylu), nihon/kunrei (vzhledem k malým rozdílům mezi nihonšiki rómadži a kunreišiki rómadži budou rozdíly uváděny za lomítkem pro kunreišiki rómadži a to jen na místech, kde je to rozdílné – v témže sloupci, wápuro, ruský a ukr. (pro systém Hidehiko Nakazawy).

* Upozornění: pro relevanci převodu mezi jednotlivými přepisy platí pouze vztah: kana → jiný jeden konkrétní přepis (např. hiragana → ukr. nebo katakana →‎ hebonšiki ap. nelze se však spoléhat na porovnání mezi jednotlivými jinými přepisy navzájem, tedy ne např. hebonšiki → čekošiki, a už vůbec ne hebon var. → čekošiki, neboť to v určitých případech může vést k závažným chybám a mystifikacím.

Tabulky pro krátké móry

[editovat | editovat zdroj]
Godžúon (五十音)
Hira Kata Čekošiki Hebonšiki Hebon var. Nihon/kunrei Wápuro Ruský Ukr. IPA
a a a a a а а [a]/[ʔa]
i i i i i и і [ɪ]/[ʔɪ]/[i]
u u u u u у у [ɯ]/[ʔɯ]/[ü͍]
e e e/ye e e э е [e]/[ʔe]/[ɛ]
o o o o о о о [o]/[ʔo]
ka ka ka ka ka ка ка [ka]
ki ki ki ki ki ки кі [ki]/[kɪ]
ku ku ku ku ku ку ку [kɯ]/[kü͍]
ke ke ke ke ke кэ ке [ke]/[kɛ]
ko ko ko ko ko ко ко [ko]
sa sa sa sa sa са са [sa]
ši shi shi si si/shi си ші [ɕɪ]/[ɕi]/[ɕi̥]
su su su su su су су [sɯ]/[sü͍]/[sɯ̥]
se se se se se сэ се [se]/[sɛ]
so so so so so со со [so]
ta ta ta ta ta та та [ta]
či chi chi ti ti/chi ти чі [t͡ɕi]/[t͡ɕɪ]
cu tsu tsu tu tu/tsu цу цу [t͡sɯ]/[t͡sü͍]/[t͡sɯ̥]/[t͡sɯ̈]
te te te te te тэ те [te]/[tɛ]
to to to to to то то [to]
na na na na na на на [na]
ni ni ni ni ni ни ні [ȵi]/[ȵɪ]
nu nu nu nu nu ну ну [nɯ]/[nü͍]
ne ne ne ne ne нэ не [ne]/[nɛ]
no no no no no но но [no]
ha ha ha ha ha ха ха [ha]
hi hi hi hi hi хи хі [çi]/[çɪ]/[çi̥]
fu fu fu hu hu/fu фу фу [ɸɯ]/[ɸü͍]/[ɸɯ̥]
he he he he he хэ хе [he]/[hɛ]
ho ho ho ho ho хо хо [ho]
ma ma ma ma ma ма ма [ma]
mi mi mi mi mi ми мі [mi]/[mɪ]
mu mu mu mu mu му му [mɯ]/[mü͍]/[mɯ̥]
me me me me me мэ ме [me]/[mɛ]
mo mo mo mo mo мо мо [mo]
ja ya ya ya ya я я [ja]
ju yu yu yu yu ю ю [jɯ]/[jü͍]
jo yo yo yo yo ё ьо [jo]
ra ra ra ra ra ра ра [ɽa]
ri ri ri ri ri ри рі [ɽi]/[ɽɪ]
ru ru ru ru ru ру ру [ɽü͍]/[ɽɯ]
re re re re re рэ ре [ɽe]/[ɽɛ]
ro ro ro ro ro ро ро [ɽo]
wa wa wa wa wa ва ва [ɰa]/[w͍a]
(w)i/wi i (w)i/wi/i wi/i wi и/й ? [i]/[ɪ]/[ʔɪ]
(w)e/we e (w)e/we/e we/e we э ? [e]/[ʔe]/[ɛ]
o/’o/(w)o/wo o o/’o/(w)o/wo wo/o wo о о [o]/[ɰo]
n/n’ n/n’ n n n/* н/нъ н/? [ɴ]/[ũ͍]/[ŋ]/[ɱ]
Dakuon (濁音; znělé)
Hira Kata Čekošiki Hebonšiki Hebon var. Nihon/kunrei Wápuro Ruský Ukr. IPA
ga ga ga ga ga га ґа [ga]
gi gi gi gi gi ги ґі [gi]/[gɪ]
gu gu gu gu gu гу ґу [gɯ]/[gü͍]
ge ge ge ge ge гэ ґе [ge]/[gɛ]
go go go go go го ґо [go]
za za za za za дза дза [za]
dži ji ji zi zi дзи дзі [ d͡ʑi]/[ d͡ʑɪ]
zu zu zu zu zu дзу дзу [zɯ]/[zü͍](/[dzɯ]/[dzü͍])
ze ze ze ze ze дзэ дзе [ze]/[zɛ]
zo zo zo zo zo дзо дзо [zo]
da da da da da да да [da]
dži ji ji zi/di di дзи дзі [ d͡ʑi]/[ d͡ʑɪ]
zu/dzu zu zu du/zu du дзу дзу [zɯ]/[zü͍](/[dzɯ]/[dzü͍])
de de de de de дэ де [de]/[dɛ]
do do do do do до до [do]
ba ba ba ba ba ба ба [ba]
bi bi bi bi bi би би [bi]/[bɪ]
bu bu bu bu bu бу бу [bɯ]/[bü͍]
be be be be be бэ бе [be]/[bɛ]
bo bo bo bo bo бо бо [bo]
pa pa pa pa pa па па [pa]
pi pi pi pi pi пи пи [pi]/[pɪ]
pu pu pu pu pu пу пу [pɯ]/[pü͍]
pe pe pe pe pe пэ пе [pe]/[pɛ]
po po po po po по по [po]
Jó’on (拗音; složené/„diftongy“)
Hira Kata Čekošiki Hebonšiki Hebon var. Nihon/kunrei Wápuro Ruský Ukr. IPA
きゃ キャ kja kya kya kya kya кя кя [kʲa]
きゅ キュ kju kyu kyu kyu kyu кю кю [kʲɯ]
きょ キョ kjo kyo kyo kyo kyo кё кьо [kʲo]
しゃ シャ ša sha sha sya sya/sha ся шя [ɕa]
しゅ シュ šu shu shu syu syu/shu сю шю [ɕɯ]/[ɕü͍]
しょ ショ šo sho sho syo syo/sho сё шьо [ɕo]
ちゃ チャ ča cha cha tya tya/cha тя тя [t͡ɕa]
ちゅ チュ ču chu chu tyu tyu/chu тю тю [t͡ɕɯ]
ちょ チョ čo cho cho tyo tyo/cho тё тьо [t͡ɕo]
にゃ ニャ nja nya nya nya nya ня ня [ȵa]
にゅ ニュ nju nyu nyu nyu nyu ню ню [ȵɯ]
にょ ニょ njo nyo nyo nyo nyo нё ньо [ȵo]
ひゃ ヒャ hja hya hya hya hya хя хя [çʲa]
ひゅ ヒュ hju hyu hyu hyu hyu хю хю [çʲɯ]/[çʲü͍]
ひょ ヒょ hjo hyo hyo hyo hyo хё хьо [çʲo]
みゃ ミャ mja mya mya mya mya мя мя [mʲa] /
みゅ ミュ mju myu myu myu myu мю мю [mʲɯ]
みょ ミョ mjo myo myo myo myo мё мьо [mʲo]
りゃ リャ rja rya rya rya rya ря ря [ɽʲa]
りゅ リュ rju ryu ryu ryu ryu рю рю [ɽʲɯ]
りょ リョ rjo ryo ryo ryo ryo рё рьо [ɽʲo]
Dakujó’on (濁拗音; znělé složené/„znělé diftongy“)
Hira Kata Čekošiki Hebonšiki Hebon var. Nihon/kunrei Wápuro Ruský Ukr. IPA
ぎゃ ギャ gja gya gya gya gya гя ґя [gʲa]
ぎゅ ギュ gju gyu gyu gyu gyu гю ґю [gʲɯ]
ぎょ ギョ gjo gyo gyo gyo gyo гё ґьо [gʲo]
じゃ ジャ dža ja ja zya zya/ja дзя дзя [d͡ʑa]
じゅ ジュ džu ju ju zyu zyu/ju дзю дзю [d͡ʑɯ]/[d͡ʑü͍]
じょ ジョ džo jo jo zyo zyo/jo дзё дзьо [d͡ʑo]
ぢゃ ヂャ dža ja ja dya dya дзя дзя [d͡ʑa]
ぢゅ ヂュ džu ju ju dyu dyu дзю дзю [d͡ʑɯ]/[d͡ʑü͍]
ぢょ ヂョ džo jo jo dyo dyo дзё дзьо [d͡ʑo]
びゃ ビャ bja bya bya bya bya бя бя [bʲa]
びゅ ビュ bju byu byu byu byu бю бю [bʲɯ]
びょ ビョ bjo byo byo byo byo бё бьо [bʲo]
ぴゃ ピャ pja pya pya pya pya пя пя [pʲa]
ぴゅ ピュ pju pyu pyu pyu pyu пю пю [pʲɯ]
ぴょ ピョ pjo pyo pyo pyo pyo пё пьо [pʲo]

Tabulky pro dlouhé móry

[editovat | editovat zdroj]
  • příklady
  • pokud je samohláska na začátku slova nebo , v IPA začíná na [ʔ]
Dlouhé móry
Hira Kata Čekošiki Hebonšiki Hebon var. Nihon/kunrei Wápuro Ruský Ukr. IPA Poznámky
ああ アー á aa aa aa aa а: а: [ʔaː]
いい イー ii/í ii ii ii ii ии/ий іі [ʔɪː]
うう ウー ú ū u û uu у: у: [ʔɯ:]
えい エイ ei ei ei ei ei эй еі [ʔeː] 会陰 [e’in]/[ʔeʔɪɴ]
ええ エー é ē ee/eh ê   ээ/э: ее [ʔeː]
おお オー ó ō o/oh ô ō/oо о: о: [ʔoː]
おう オウ/オー ó ō o/oh ô ō/ou о: о: [ʔoː] 追う [ou]
くう クウ/クー ku/kuh/koo ку: ку: [kɯː] 食う [kuu]
こう コウ/コー ko/koh kō/koо ко: ко: [koː] 子牛 [ko.uši]
こお   ko/koh kō/koо ко: ко: [koː] 呼応 [ko’ó/koó]
さあ   saa saa саа саа [saː]
  サー sah saa саа саа [saː] サービス
しい   šii shii shii/shih/shi sii sii сии/сий сии [ɕɪː] 新しい
  シー ší shii shii/shih/shee сии/сий сии [ɕɪː] シーツ
しゅう シュウ/シュー šú shū shuh/shu/shyou syû syū/syû сю: шю: [ɕɯː]
しょう ショウ šó shō shoh/sho syô syō сё: шьо: [ɕoː]
すう スウ suh/su/soo sū/sû су: су: [sɯː]/[sü͍ː] 吸う [suu]
せい セイ sei sei sei/seh sei sei сэй сеі [seː]
  セー see/seh   сэ: се: [seː] セージ
そう ソウ/ソー so/soh/sou sō/soо со: со: [soː]
ちゅう チュウ/チュー čú chū chuh/chu/chyou tyû tyū/tyû/chû тю: тю: [t͡ɕɯː]
ちょう チョウ čó chō shoh/sho tyô tyō/chō тё: тьо: [t͡ɕoː]
つう ツウ tsū tsuh/tsu/tsuu tū/tû/tsû цу: цу: [t͡sɯː]/[t͡sü͍ː]/[t͡sɯ̥ː]/[t͡sɯ̈ː]
とう トウ/トー to/toh/tou tō/toо то: то: [toː] 問う [tou]
とお   to/toh/too tō/toо то: то: [toː]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BAREŠOVÁ, Ivona; DYTRTOVÁ, Monika. Problematika české transkripce japonštiny a pravidla jejího užívání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. 96 s. Dostupné online. ISBN 978-80-244-4017-0.