Přeskočit na obsah

Vitamín B1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo B1. Tento článek pojednává o vitamínu. Možná hledáte: těžký bombardér Rockwell B-1 Lancer.
Thiamin
Struktura thiaminu
Struktura thiaminu
Obecné
Systematický název3-((4-Amino-2-methyl-5-pyrimidinyl)methyl)-5-(2-hydroxyethyl)-4-methylthiazolium chlorid
Triviální názevThiamin
Sumární vzorecC12H17N4OS+
Identifikace
Registrační číslo CAS59-43-8
Vlastnosti
Molární hmotnost265,35 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thiamin (vitamín B1, Anti-Beriberi-Faktor, antineurotický vitamín, Aneurin)[1] je bílá nebo bezbarvá krystalická sloučenina. Jde o ve vodě rozpustný vitamín. Jeho přiznaným (1912) objevitelem je Kazimierz Funk. Tento vitamin o dva roky dříve (14. 6. 1910) objevil japonský biochemik Umetaró Suzuki (鈴木 梅太郎) a nazval jej aberic acid, později oryzanin; objev oznámil téhož roku 13. 12. v interní zprávě tokijské chemické společnosti (東京化学会) a publikoval v lednovém čísle ročníku 1911 vědeckého časopisu téže společnosti Tókjó kagaku kaiši (東京化学会誌). Vlivem chybného překladu do němčiny nebyl objev (a jeho význam) rozpoznán a jako objevitel byl uznán až Kazimierz Funk.

Chemicky se thiamin skládá ze substituovaných jader thiazolu a pyrimidinu, které jsou spojené methylenovým můstkem. Je to silně hydrofilní sloučenina.

Thiamin v potravě

[editovat | editovat zdroj]

Vitamín B1 je nutnou součástí výživy. V malém množství je přítomen v potravinách rostlinného i živočišného původu. Bohatým zdrojem jsou neloupané obiloviny, maso, pivovarské kvasnice, med a ořechy.

Doporučená denní dávka
věk (roky) thiamin [mg]
Kojenci 0,0–0,5 0,3
0,5–1,0 0,4
Děti 1–3 0,7
4–6 0,9
7–10 1,0
Muži 11–14 1,3
15–18 1,5
19–24 1,5
25–50 1,5
51+ 1,2
Ženy 11–14 1,1
15–18 1,1
19–24 1,1
25–50 1,1
50+ 1,0
Těhotné ženy 1,5
Kojící ženy 1,6

Údaje z Recommended Dietary Allowances, 10th Edition. Food and Nutrition Board, National Research Ccouncil–National Academy of Sciences, 1989

Při velké fyzické námaze a při stresu potřeba vitamínu B1 stoupá. Thiamin se v lidském těle neukládá a jeho zásoba vydrží jen na 4–10 dní. Proto musí být stále přítomen v potravě.

Pití kávy a velkého množství čaje snižuje množství vitamínu B1 v těle.

Vitamín B1 působí příznivě na nervový systém a proti únavě. Zvýšený příjem se doporučuje při otravách nikotinem, arsenem nebo olovem. Jeho funkce byla objasněna i na biochemické úrovni. Thiamin je enzymem thiaminfosfotransferázou, který je přítomen v játrech a mozku, přeměněn na aktivní formu vitamínu B1 , thiamindifosfát. Thiamindifosfát je koenzymem mnohých enzymových reakcí, konkrétně těch, při nichž je přemísťován aktivovaný aldehydový zbytek. Patří k nim:

Oxidativní dekarboxylace jsou důležité v metabolismu sacharidů a aminokyselin, transketolázová reakce probíhá v pentózovém cyklu, ve kterém jsou syntetizovány redukční ekvivalenty NADPH a deoxyribóza a ribóza k syntéze nukleových kyselin.

Projevy nedostatku

[editovat | editovat zdroj]

Při nedostatku thiaminu dochází k omezení reakcí, které jsou závislé na thiamindifosfátu, a k hromadění substrátů těchto reakcí (pyruvát, pentózy…).

Nedostatek v přijímané potravě se projevuje jako nemoc beri-beri. Nejprve se projevuje periferními myopatiemi, vyčerpaností, ztrátou chuti k jídlu. Později se příznaky stupňují, objevují se deprese, podrážděnost a zmatenost jako důsledek neurologických degenerativních změn, degenerace kardiovaskulárního systému a svalů, otoky. U chronických alkoholiků se nedostatek thiaminu často projeví jako Wernickeova encefalopatie či Korsakovova psychóza.

V našich zeměpisných šířkách je nedostatek vitamínu B1 vzácný. Beri-beri je způsobena dlouhodobou konzumací potravy bohaté na sacharidy ale chudou na thiamin, jako je loupaná rýže, bílá mouka a rafinovaný cukr.

Předávkování vitamínem B1

[editovat | editovat zdroj]

Vitamin B1 je rozpustný ve vodě a je vylučován močí. Předávkování je proto téměř vyloučeno, byly zaznamenány jen ojedinělé alergické reakce sensitivních lidí na ústní podání velkého množství tohoto vitamínu.

  1. SCHÖNE, Lajos. 100 Jahre Vitamine. www.zm-online.de [online]. 2013-03-01 [cit. 2017-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-13. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]