Přeskočit na obsah

Václav Kaprál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Kaprál
Základní informace
Narození26. března 1889
Určice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. dubna 1947 (ve věku 58 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Povoláníhudební skladatel, vysokoškolský učitel, klavírista, sbormistr, učitel a hudební kritik
Nástrojeklavír
Členem skupinČeská akademie věd a umění
DětiVítězslava Kaprálová
PříbuzníBohumil Kaprál (sourozenec)
Jiří Mucha (zeť)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Kaprál (26. března 1889 Určice[1] u Prostějova6. dubna 1947 Brno) byl český hudební skladatel, klavírista, vysokoškolský pedagog, sbormistr, publicista a otec hudební skladatelky Vítězslavy Kaprálové.

Narodil se do rodiny obchodníka Josefa Kaprála (1852–1931) a Františky (1853–1922), rozené Vyhlídalové. Jeho mladším bratrem byl brigádní generál Bohumil Kaprál (1895–1976).

Studoval skladbu u Leoše Janáčka v jeho brněnské varhanní škole, později také u Vítězslava Nováka v Praze. V letech 19111934 působil jako ředitel své vlastní Hudební školy Králově Poli, souběžně s tím od roku 1927 do až do roku 1947 pracoval jako externí učitel hudby na brněnské filozofické fakultě, v letech 19361947 též jako profesor na Státní konzervatoři v Brně. Výjimku tvořila léta v Protektorátu Čechy a Morava během nacistické okupace, kdy byl od roku 1942 do roku 1945 nacisty vězněn ve Svatobořicích u Kyjova.[2][3] Od roku 1935 byl členem Československé akademie věd a umění a letech 1945–1947 prvním předsedou Syndikátu českých skladatelů. [4]

V kostele svatého Vavřince v brněnských Řečkovicích se 2. října 1913 oženil s Viktorií Uhlířovou (1890–1973). Z manželství, které skončilo v roce 1923 rozvodem, vzešla jediná dcera Vítězslava (1915–1940).

Výběr z díla

[editovat | editovat zdroj]
Pamětní deska Václavu Kaprálovi, Husitská 2, Brno-Královo Pole. Autoři: Zdeněk Řehořík a Milan Moráň, odhaleno v roce 1989

Klavírní skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Čtyři sonáty (1912, 1921, 1924, 1939)
  • Nokturno (1915)
  • Tři Sonatiny, Romantická suita (1918)
  • atonální miniatury (1922)
  • Lyrika (1927)
  • Fantazie v Es (1934)

Komorní hudba

[editovat | editovat zdroj]
  • Dva smyčcové kvartety
  • Balada pro violoncello (1946)

Vokální hudba

[editovat | editovat zdroj]
  • Pro ni (1927) pro hlas a klavírní kvarteto
  • Píseň podzimu (1929) pro hlas a smyčcové kvarteto
  • Uspávanky (Lullabies, 1932) for hlas a komorní orchestr
  • Milodějné kvítí (1942) dedikováno na paměť dceři Vítězslavě, která zemřela v roce 1940
  • Svatobořické lidové písně (1944)
  • Hradišťská idyla (1944)
  • Česká mše (1943)
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. M.Kundera - Svatobořice a tak dál, 1961. art.vasicek.contact.sweb.cz [online]. [cit. 2009-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-12. 
  3. Internační tábor Svatobořice. www.svatoborice-mistrin.cz [online]. [cit. 2009-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-20. 
  4. Archivovaná kopie. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2021-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-13. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]