Uzwil
| Uzwil | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°26′14″ s. š., 9°7′59″ v. d. |
| Nadmořská výška | 564 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | St. Gallen |
  Uzwil Uzwil, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,49 km² |
| Počet obyvatel | 13 284 (31.12.2020) |
| Hustota zalidnění | 916,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 9240 Uzwil 9244 Niederuzwil 9243 Henau 9249 Algetshausen 9249 Niederstetten 9249 Oberstetten |
| Označení vozidel | SG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Uzwil (do roku 1962 Henau) je obec (malé město) ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na severozápadě kantonu; žije zde asi 13 000 obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Nejlidnatější obec oblasti Toggenburg leží na řece Thur a tvoří ji místní části Niederuzwil, Uzwil, Henau, Algetshausen, Niederstetten, Oberstetten a Stolzenberg.
Nejvyšší bod leží na Vogelsbergu v nadmořské výšce 700 m, nejnižší na soutoku řeky Glatt a Thur v nadmořské výšce 490 m. Zde se nacházela historická hranice mezi kraji Fürstenland a Toggenburg. Železniční stanice se nachází v nadmořské výšce 564 metrů.
Rozloha obce je 14,5 km². Z toho 9,6 km² tvoří pole a louky, 2,4 km² lesy a 0,2 km² vodní plochy.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Sídlo je poprvé připomínáno již roku 819 pod názvem Uzzinwilare, což znamená „dvůr Uzo“. Uzzinwilare tehdy zahrnovalo rozsáhlé území dnešního Niederuzwilu až Oberuzwilu.[1][2] Ve středověku se název vztahoval jak na Ober-, tak na Niederuzwil. Do roku 1962 se obec nazývala Henau. Současný název se odvozuje od železniční stanice postavené v roce 1855 mezi obcemi Oberuzwil a Niederuzwil, kde se severovýchodně od ní rozvíjela osada Uzwil. Ty se ve 20. století rozrostly společně s obcí Niederuzwil a farností Oberuzwil. Od roku 1990 vzniklo mnoho nových sídlišť také v původní farní obci Henau. Naproti tomu Ober- a Niederstetten a Stolzenberg si z velké části zachovaly svůj venkovský charakter.
Nálezy hrobů v Niederuzwilu ukazují na alamanské zemědělské osídlení. V Henau se nacházel dvůr opatství St. Gallen, na jehož polích se od raného středověku pěstovalo obilí a oves. Kromě místní šlechty získali později vlastnická a zákupní práva k půdě také hrabata z Toggenburgu. Poté, co knížecí opatství St. Gallen získalo v roce 1468 hrabství Toggenburg, provedlo reorganizaci lenních a dvorských práv. Dvory Niederuzwil, Algetshausen a Ober- a Niederstetten nyní podléhaly hofmistrovi ze Schwarzenbachu, zatímco Henau patřilo ke dvoru Bazenheid, a tedy k Unteramtu. V 16. století dostaly jednotlivé vesnice každá své vlastní vesnické a výběrčí právo. V roce 1803 byla z Niederuzwilu a Henau vytvořena politická obec Henau. Patronátní práva farního kostela v Henau, zmiňovaného v roce 892 a zasvěceného původně Marii, od 15. století Sebastianovi, patřila opatství v St. Gallenu, které je většinou propůjčovalo šlechticům. K farnosti patřily kromě obcí ve farnosti také Niederglatt a Zuzwil a ještě na počátku 21. století Thurstuden (v roce 1880 přejmenovaný na Sonnental). V roce 1527 zde byla zavedena reformace a farní kostel od té doby sloužil oběma vyznáním. Teprve v roce 1871 byl v Niederuzwilu postaven reformovaný kostel, k němuž byl v roce 1934 přistavěn katolický kostel zasvěcený Kristu Králi, neboť v roce 1933 se farnost Niederuzwil kvůli nárůstu počtu obyvatel oddělila od Henau.[1]
Až do 19. století byl Uzwil zaměřený převážně na zemědělství. Ve dvacátých letech 19. století začala industrializace v textilním odvětví. V roce 1821 založil Matthias Näf bavlnářskou společnost. Od roku 1859 začali bratři Heinrich a Jakob Benningerovi vyrábět tkalcovské stavy; od roku 1907 je Benninger továrnou na stroje: v roce 1993 zaměstnával tento mezinárodně působící podnik 650 pracovníků. V roce 1860 otevřel Adolf Bühler slévárnu železa, z níž vznikla strojírenská továrna specializovaná nejprve na výrobu mlýnů na mouku, později mezinárodně působící technologická skupina Bühler AG. V roce 1880 měla společnost 83 zaměstnanců, o pět let později již 280 a v roce 1920 1800. V roce 1992 měla skupina v Uzwilu 3500 zaměstnanců, další 4000 na jiných místech a v roce 2011 měla 7900 zaměstnanců po celém světě, z toho 2500 v Uzwilu. Všechny tyto společnosti měly silný vliv na hospodářský a společenský život města a okolí až do 21. století. Kromě strojírenského průmyslu se v Uzwilu usadil také nábytkářský průmysl. Továrny od počátku využívaly hlavně vodní sílu řeky Uze, někdy také Thur, jako například tkalcovna Felsegg u Henau. Příznivý vliv na hospodářský rozvoj měla také výstavba železnice v roce 1855.[1]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 1980 | 2000 | 2020 | |||||||
| Počet obyvatel | 2264 | 4898 | 6885 | 9724 | 11 957 | 13 284 | |||||||
Uzwil měl k 31. prosinci 2020 13 284 obyvatel a je tak pátou největší obcí kantonu St. Gallen z hlediska počtu obyvatel; podíl cizinců činí 26,6 %.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]
V Uzwilu, který se nachází v hospodářské oblasti Wil-Uzwil-Flawil, převládají průmyslové podniky.
Největším zaměstnavatelem je Bühler AG (technologická společnost v pokročilých materiálech zejména v potravinářství) s přibližně 2500 zaměstnanci v centrále v Uzwilu a 10 000 zaměstnanci po celém světě. Její obrat v roce 2022 činil přibližně 3 miliardy švýcarských franků.[3] Dalšími největšími zaměstnavateli jsou Benninger AG se 145 zaměstnanci a Benninger Guss AG, Cleanfix Reinigungssysteme AG a SwissPrimePack AG. Dvě třetiny půdy obce jsou obdělávány.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Uzwil leží na dálnici A1 Curych – St. Margrethen a na hlavní silnici č. 7. Bývalá dálnice mezi Gossau a Wilem, postavená v roce 1935, byla na území obce až na zbývající úsek a 72 metrů dlouhý most přes Thur, postavený Robertem Maillartem, zcela zbourána a nahrazena na ní postavenou dálnicí, která byla otevřena v roce 1969.
S výstavbou dálnice byla v roce 1968 vybudována čtyřproudová silnice s oddělenými jízdními pruhy mezi Oberbürenem a Lindenplatzem v Uzwilu jako dálniční přivaděč, původně se plánovalo pokračování do Oberuzwilu, ale to bylo v referendech několikrát zamítnuto. Od konce 90. let 20. století byla silnice postupně zúžena na dva jízdní pruhy.
Uzwil leží na železniční trati SBB St. Gallen – Winterthur. Na území obce se nachází železniční stanice Uzwil, která byla otevřena v roce 1855 a která slouží obcím Uzwil a Oberuzwil, a zastávka Algetshausen-Henau, která byla otevřena v roce 1927 a zrušena v roce 2013. Na úrovni stanice Uzwil odbočuje z železniční tratě vlečka, která vede k průmyslovému areálu společnosti Bühler AG.
Pro dálkovou dopravu je stanice Uzwil obsluhována vlaky linek IC1 (Ženeva – St. Gallen) a IR13 (Curych–Chur) a zastavují zde příměstské vlaky S-Bahn St. Gallen. Autobusovou dopravu zajišťují společnosti Postauto a Regiobus.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Emil Abderhalden (1877–1950), švýcarský biochemik a fyziolog, narodil se v Oberuzwilu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uzwil na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d BÜHLER, Beat. Uzwil [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-02-20 [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KRISTOL, Andres. Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Lausanne: [s.n.], 2005. ISBN 2-601-03336-3. S. 908. (německy)
- ↑ Annual Report 2022 Bühler Group [online]. Bühler Group [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uzwil na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky
