Přeskočit na obsah

Trachyt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Trachyt
Trachyt
Trachyt
Zařazenímagmatická hornina
Hlavní minerályortoklas, plagioklas, tridymit, křemen, nefelín
Akcesoriebiotit, pyroxeny, olivín
Texturaafanitická, porfyrická
Barvašedá, tmavě šedá

Trachyt patří mezi výlevné magmatické horniny, které neobsahují křemen nebo jej obsahují pouze v podružném množství. Z chemického hlediska je tedy pro trachyty charakteristický nižší obsah SiO2.

Trachyty bývají světlé, nejčastěji šedavé, nahnědlé nebo zelenavé. Mívají všesměrnou porfyrickou stavbu s jemnozrnnou až celistvou základní hmotou, která bývá na lomných plochách drsná. Porfyrické vyrostlice tvoří většinou živec.[1] U některých trachytů se vyskytuje i pórovitá nebo sklovitá stavba.

Název horniny zavedl v roce 1822 R. J. Haüy.[2]

Trachyt (Špičák u Teplé)

Mineralogicky jsou tvořeny převážně živcem (převládají draselné živce nad plagioklasy), foidy (zástupci živců) - nefelínem, sodalitem a leucitem. Křemen je přítomen nanejvýš v podružném množství, spíše se vyskytuje tridymit. Z tmavých minerálů jsou přítomny převážně v akcesorickém množství augity, amfiboly a biotit. Amfiboly jsou často zkorodované a lemované sekundárními minerály magnetitem a pyroxeny. Trachyt je efuzivním ekvivalentem syenitu.

Trachyty se vyskytují převážně v třetihorních a mladších vulkanitech: v římské vulkanické provincii, na ostrově Ischia a v Itálii. Recentní trachytické lávové proudy se nacházejí na Islandu, Azorských ostrovech a ve východní Africe. V Česku se často vyskytuje například v Českém středohoří.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trachyt na slovenské Wikipedii.

  1. HONS, Richard Jan. Atlas našich hornin. 1. vyd. Praha: ALADIN agency, 2017. 200 s. ISBN 978-80-906737-4-8. S. 41. 
  2. Levinson-Lessing, F. J., Struve, E. A., 1963, Petrografičeskij slovar. Gosgeoltechizdat, Moskva, s. 356
  3. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Kostomlatské středohoří, s. 237. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]