Sopotnice
Sopotnice | |
---|---|
Kostel svatého Zikmunda se samostatně stojící zvonicí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Ústí nad Orlicí |
Obec s rozšířenou působností | Ústí nad Orlicí (správní obvod) |
Okres | Ústí nad Orlicí |
Kraj | Pardubický |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°3′33″ s. š., 16°20′43″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 968 (2024)[1] |
Rozloha | 13,57 km²[2] |
Katastrální území | Sopotnice |
Nadmořská výška | 345 m n. m. |
PSČ | 561 15 |
Počet domů | 350 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Sopotnice 273 561 15 Sopotnice ou.sopotnice@sopotnice.cz |
Starosta | Bc. Jan Antušek |
Oficiální web: www | |
Sopotnice | |
Další údaje | |
Kód obce | 580961 |
Kód části obce | 152447 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sopotnice (německy Schindeldorf) je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží zhruba deset kilometrů severozápadně od Ústí nad Orlicí. Sídlo se rozkládá ve Svitavské pahorkatině jižně od řeky Divoká Orlice; jeho osu tvoří silnice I/14. Žije zde 968[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno získala Sopotnice z nyní již nepoužívaného slova sopot, které ve staré češtině znamenalo (bahnitý) pramen nebo potok. Obdobná jména jsou hojně rozšířena ve všech slovanských zemích (stejného původu jsou mj. polské Sopoty).
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.
Osídlování území při středním a horním toku Divoké Orlice bylo ve 13. století. Sopotnice vznikla společně s 25 vesnicemi na zlomu 13. a 14. století. Ve vesnici byly prosté a dřevěné stavby. Jedinou větší budovou byl kostel, z počátku dřevěný, později někdy na přelomu 14. a 15. století nahrazen stavbou kamennou. Z původního kostela se zachovala jen část obvodových zdí presbyteria, která svým charakterem se však hlásí až do 15. století. Ostatní části kostela jsou z pozdějších přestaveb. Při kostelu vznikla i fara, z čehož lze usuzovat, že Sopotnice patřila k větším i význačnějším vesnicím v regionu. Fara je doložena v seznamu far v letech 1344–1350. Toto je vlastně první písemná zpráva vztahující se k Sopotnici.
Ves byla rozdělená na dvě části. Jedna patřila ke královskému panství litickému, druhá půtickému Potštejnu. První majitel potštejnské části Sopotnice byl Procek z Potštejna, příslušník rodu Půticů, byl před rokem 1312 zavražděn příslušníky pražské německé rodiny Pušů. Prockův syn Mikuláš z Potštejna proto zavraždil Peregrina Puše. Zásahem krále byl mezi Mikulášem a Pušovci sjednán mír. Ve 30. letech, za nepřítomnosti krále Jana Lucemburského, se stal Mikuláš z Potštejna loupeživým rytířem. V roce 1339 mladý kralevic Karel IV. oblehl Potštejn, hrad dobyl a Mikuláš zahynul. Podle pověstí se Karel IV. při obléhání hradu zdržoval na sopotnické faře. Po dobytí hradu Potštejna byl Mikulášův majetek zabaven, ale již v roce 1341 byla část majetku vrácena jeho pěti dětem. V roce 1356 Mikulášův syn Ježek z Potštejna prodal potštejnské panství, 19 vesnic, Karlovi IV. A při tomto prodeji se vysloveně připomíná polovina Sopotnice jako součást potštejnského panství. To je také první doklad o rozdělení vsi a vlastně i jedna z prvních zpráv vztahujících se ke vsi.
Ježek z Potštejna potom od Karla IV. dostal panství žampašské a stal se předkem rodiny Žampachů z Potštejna. V roce 1356 se tedy vrchností pro sopotnické poddané stal přímo český král Karel IV. Králové avšak nespravovali potštejnské panství sami, ale dávali do zástavy různým pánům. Tak např. v roce 1389 měl panství v zástavě markrabě moravský Prokop, v roce 1395 Jindřich Lacembok z Chlumu, 1437 Hynek Krušina z Lichtenburka. V roce 1454 potom Vilém Krušina z Lichtenburka postoupil své zástavní právo k potštejnskému panství majiteli sousedních Litic a potomnímu českému králi Jiřímu z Poděbrad. Přechod do rukou Jiřího z Poděbrad význačně ovlivnil další dějiny Sopotnice, neboť tak po 150 letech opět obě její části byly spojeny v rukou jednoho majitele.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 303 | 1 491 | 1 418 | 1 443 | 1 493 | 1 462 | 1 294 | 1 049 | 1 087 | 1 031 | 1 038 | 960 | 932 | 922 | 864 |
Počet domů | 206 | 231 | 236 | 235 | 240 | 247 | 274 | 271 | 266 | 269 | 277 | 318 | 329 | 337 | 350 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. května 2006.[6]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Zikmunda
- Sloup se sochou Panny Marie při čp. 32
- Sousoší Krucifixu s Pannou Marií Bolestnou u kostela
- Socha Krista u sloupu stojí proti čp. 240
- Venkovská usedlost čp. 60
- Venkovská usedlost čp. 40
- Dub v Sopotnici, památný strom (50°3′24″ s. š., 16°20′47″ v. d.)
- Kamenný kříž se třemi lípami "U Třech lip" z roku 1847. V roce 2008 poškozen pádem větve. V roce 2012 provedena oprava kříže.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Stanislav Rázl (1920–1999) – historicky první český premiér (předseda vlády ČSR) a následně místopředseda české vlády
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Sopotnice [online]. 2006-05-11 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sopotnice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Sopotnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Sopotnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)