Přeskočit na obsah

Solo (film, 2023)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sólo
Původní názevSolo
Země původuKanadaKanada Kanada
Jazykfrancouzština
Délka102 min
Žánrfilmové drama
ScénářSophie Dupuis
RežieSophie Dupuis
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleThéodore Pellerin
Félix Maritaud
Anne Cadieux
ProdukceÉtienne Hansez
HudbaCharles Lavoie
KameraMathieu Laverdière
KostýmyCédric Quenneville
StřihDominique Fortin
Výroba a distribuce
PremiéraKanada 9. září 2023[1]
Sólo na ČSFD, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Solo je kanadský hraný film z roku 2023, který režírovala Sophie Dupuis podle vlastního scénáře. Film vypráví o složitých romantických i rodinných vztazích Simona vystupujícího jako drag queen v montrealském klubu. V ústřední milenecké dvojici účinkují Théodore Pellerin, známý například z filmů Vymazaný kluk či Genesis (oba 2018), který si zde zopakoval spolupráci s tvůrkyní z obou jejích předchozích filmů,[2] a francouzský herec Félix Maritaud, který hrál např. ve snímcích 120 BPM (2017) či Zatoulaný (2018).

Film vypráví příběh Simona (Théodor Pellerin), který vedle úspěšné kariéry a milující rodiny vystupuje v místním klubu jako drag queen. Do queer kolektivu klubu ovšem vstoupí svůdný nováček z Francie Olivier (Félix Maritaud) a mezi oběma vzniká nejprve flirt, následně vášnivá romance a také umělecká spolupráce. Simonova sestra Maude ochranitelsky znejistí, když se začnou projevovat Olivierovy ovladatelské tendence. Situaci navíc zkomplikuje návrat biologické matky Simona a Maude do Montréalu, kde se příběh odehrává. Claire je operní diva a své děti před 15 lety opustila, při své zastávce ve městě však chce zpřetrhané vztahy opět navázat a Simon se snaží na ni udělat dojem.

Théodore Pellerin Simon
Félix Maritaud Olivier
Anne-Marie Cadieux Claire
Jean Marchand Frida
Tommy Joubert ?

Uvedení a přijetí

[editovat | editovat zdroj]

Snímek měl světovou premiéru 9. září 2023 na kanadském festivalu Toronto International Film Festival,[1] kde vyhrál i cenu pro nejlepší kanadský celovečerní film.[3][4] V listopadu 2024 vyhrál cenu hlavní poroty pro nejlepší celovečerní film na českém queer festivalu Mezipatra, kde byl uveden pod českým festivalovým názvem Sólo.[5][6]

Todd Gilchrist z magazínu Variety ocenil působivou vizualitu a emocionalitu i hudební složku filmu a vyzvedl vykreslení osobní a umělecké krize ústředního hrdiny v jeho „sugestivní a hluboce působivé charakterové studii“, přičemž označil Sólo za jeden z nejlepších filmů roku.[7] David Opie z IndieWire udělil snímku celkové hodnocení A- a mimo jiné uvedl, že režisérka s pomocí choreografa Gerarda X. Reyese a talentů montrealského dragu vytvořila „euforický milostný dopis dragu, který se vyhýbá klišé a naopak oslavuje pospolitost Simonova sesterstva a to, jak Simon sám čerpá sílu z Glore Gore, svého zářivého alter ega“.[8]

  1. a b Solo (2023): Release Info [online]. IMDb [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. VLESSING, Etan. Toronto Hidden Gem: ‘Solo’ Director Sophie Dupuis Finds Voice With Traumatized Drag Queen Drama [online]. 2023-09-09 [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Solo (2023): Awards [online]. IMDb [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. HO, Rachel. Sophie Dupuis on Solo and Filming Queer Joy. torontofilmcritics.com [online]. Toronto Film Critics Association, 2024-02-25 [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Mezipatra znají vítěze. Deník N [online]. 2024-11-14 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  6. Sólo: Mezipatra vyhrál emocemi nabitý film o životě drag queen. Totalfilm [online]. 2024-11-14 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  7. GILCHRIST, Todd. ‘Solo’ Review: Sophie Dupuis Delivers a Beautiful Character Study That’s Anything but a Drag. Variety [online]. 2024-06-13 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. OPIE, David. ‘Solo’ Review: Sophie Dupuis Blends Queer Euphoria with Toxic Love in French-Canadian Drag Drama [online]. 2024-05-28 [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]