Přeskočit na obsah

Siekiera, motyka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anna Jachnina, autorka písně

Siekiera, motyka je oblíbená polská píseň z dob druhé světové války, která se stala symbolem odporu německé okupace Varšavy a posléze i celého Polska. Text písně složila v roce 1942 Anna Jachina, která působila v zemské armádě.[1] Rok poté byla píseň ve Varšavě ilegálně zveřejněna jako součást sbírky, která vyšla pod názvem Posłuchajcie ludzie. Dílo si rychle získalo uznání Varšavanů a začalo se masivně šířit, na což nacisti reagovali jeho zákazem, přičemž šíření písně bylo přísně trestáno. Píseň má přibližovat život Poláků ve Varšavě během okupace, proto se v ní zpívá o náletech, zatýkání nepohodlných lidí na ulici (viz łapanka) a koncentračním táboře.[2]

Polsky Česky
Siekiera, motyka, bimber, szklanka,

W nocy nalot, w dzień łapanka,

Siekiera, motyka, światło, prąd,

Kiedy oni pójdą stąd?

Sekera, motyka, pálenka, sklenka,

V noci nálet, ve dne lapanka,

Sekera, motyka, světlo, proud,

Kdy už vypadnou?

Siekiera, motyka, tramwaj, buda,

Każdy zwiewa, gdzie się uda.

Siekiera, motyka, igła, nić,

Już nie mamy gdzie się skryć.

Sekera, motyka, tramvaj, bouda,

Každý utíká, kam může.

Sekera, motyka, jehla, nit.

Už se není kam schovat.

Już nie mamy gdzie się skryć,

Szwaby nam nie dają żyć.

Ich kultura nie zabrania

Robić takie polowania.

Už se nemí kam schovat,

Němci nás nenechají žít.

Jejich kultura jim nezakazuje

Dělat taková zvěrstva.

Siekiera, motyka, piłka, linka,

Tu Oświęcim, tam Treblinka.

Siekiera, motyka, światło, prąd,

Drałuj, draniu, wreszcie stąd.

Sekera, motyka, pilka, provaz,

Tu je Osvětim, tam Treblinka.

Sekera, motyka, světlo, proud.

Vypadni odtud, parchante.

Siekiera, motyka, styczeń, luty,

Hitler z Ducem gubią buty,

Siekiera, motyka, linka, drut,

Już pan malarz jest kaput.

Sekera, motyka, leden, únor,

Hitler s Ducem berou nohy na ramena,

Sekera, motyka, provaz, drát,

Pan malíř už je kaput.

Po ulicach gonią wciąż,

Patrzą, kogo jeszcze wziąć.

Im kultura nie zabrania

Po ulicach polowania.

Neustále chytají na ulicích,

Hledají, koho ještě sebrat.

Jejich kultura jim nezakazuje

Dělat taková zvěrstva.

Siekiera, motyka, piłka, alasz,

Przegrał wojnę głupi malarz.

Siekiera, motyka, piłka, nóż,

Przegrał wojnę już, już, już.

Sekera, motyka, pilka, alaš,

Prohrál válku hloupý malíř.

Sekera, motyka, míček, nůž,

Už, už, už prohrál válku.

  1. REDAKCJA. Zabić wojnę śmiechem. Opowieść o Annie Jachninie - autorce słów piosenki "Siekiera, motyka...". Gazeta Pomorska [online]. 2010-06-14 [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. (polsky) 
  2. Historia jednej piosenki. „Siekiera, motyka...” - tajna broń Armii Krajowej. kultura.gazetaprawna.pl [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online.