Přeskočit na obsah

Protěž bažinná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxProtěž bažinná
alternativní popis obrázku chybí
Protěž bažinná (Gnaphalium uliginosum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Rodprotěž (Gnaphalium)
Binomické jméno
Gnaphalium uliginosum
L., 1753
Synonyma

Filaginella

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vyobrazení protěže bažinné

Protěž bažinná (Gnaphalium uliginosum) je hojně rozšířená, jednoletá, vlhkomilná, planě rostoucí rostlina, která je v české přírodě hodnocená jako polní plevel. Je to jediný jednoletý druh rodu protěž.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rostlina je rozšířena v celé Evropě včetně Islandu. Z Evropy se dále souvisle vyskytuje přes Malou, Přední a Střední Asii až na Dálný východ. Řídce se vyskytuje i v severní Africe. Zavlečena byla do Severní Ameriky kde se rozšířila v Kanadě, ve Spojených státech amerických i v Grónsku.

České republice je hojný, nejvíce se vyskytuje v mezofytiku v rybnikářských oblastech na jihu Čech a jihu Moravy. Hlavní výskyt je v planárním stupni, nejvýše položená lokalita, kde byl v české přírodě zjištěn, leží v nadmořské výšce okolo 1200 m.[1][2][3]

Typická rostlina podmáčených a vlhkých stanovišť, obvykle roste na a podél řídce zapojených lesních a polních cest, na březích řek a vodních nádrží, na dnech letněných rybníků, v rašeliništích a bažinatých místech, obvyklá je v proláklinách kde po deštích stojí voda. Častá je na půdách vlhčích, humózních a dobře zásobených živinami, přednost dává dlouhodobě nevápněným, snáší i zasolené okolo cest.[1][2][3]

Jednoletá, nejvýše 20–30 cm vysoká bylina, která bývá plstnatě chlupatá nebo olysalá. Vyrůstá z rozvětveného kořenového systému, který je v zamokřených půdách mělký, ale ve vysýchavých může sahat do hloubky až 15 cm. Lodyha je přímá či vystoupavá a od spodu bohatě větvená, spodní větve jsou obvykle kruhovitě rozložené a poléhavé. Nemá sterilních nekvetoucích výběžků. Je porostlá přitisklými, celokrajnými, jednožilovými, měkkými šedoplstnatými listy, které jsou podlouhle vejčité, kopisťovité až kopinaté. Spodní listy, které brzy usychají, bývají 20 až 40 mm dlouhé a 2 až 4 mm široké, směrem vzhůru jsou další listy postupně kratší a užší.

Na vrcholech lodyh a jejich větví vyrůstá ve vrcholových klubkách tři až deset přisedlých květních úborů velkých jen asi 3 mm, jsou podepřeny zvětšenými listeny převyšujícími květenství. Květní lůžko úboru je ploché, bez plevek a nese nažloutle bílé květy. Ve středu je pět až osm oboupohlavných květů s pěticípou nálevkovitou nebo trubkovitou korunou. Po okraji lůžka je osmdesát až sto droboučkých samičích květů s niťovitou korunou. Pohárkovitý zákrov je víceřadý, jeho podlouhlé, lysé a nestejně dlouhé listeny jsou nazelenalé a po okrajích nahnědlé. Rostliny kvetou v červenci až září. Chromozomové číslo je x = 7.[1][2][3][4]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožují se výhradně generativně. Na jedné rostlině postupně dozrává až 500 nažek, které jsou světle hnědé, podlouhlé a zploštělé. Bývají asi 0,6 mm dlouhé a mají jednořadý opadavý chmýr, jsou lehké a snadno je roznáší vítr. Nažky nejsou dormantní a mohou na vlhké půdě klíčit po celý rok, rostliny vyklíčené na podzim obvykle zimu nepřežijí. V půdě si podrží životnost přibližně pěti let.[1][3][5]

Protěž bažinná má vysoký obsah flavonoidů, tříslovin, silic, pryskyřic a celého komplexu vitamínů. V lidovém léčitelství se hojně používá hlavně k léčbě vysokého krevního tlaku. V ruském lékopise je vedena jako oficiální droga „Herba Gnaphalii uliginosi“ – nať protěže bažinné.[6]

Na polích se vyskytuje jako plevel, zarůstá okopaniny, strniště a úhory, indikuje zamokřené a utužené půdy. Roste převážně na podmáčených místech, na kterých se plodinám příliš nedaří, nezpůsobuje podstatné škody. Navíc vyrůstá až v době, kdy jsou kulturní rostliny již vzrostlé. Drenážování zamokřených lánů tento plevel z polí zcela vytlačuje.[3][5]

  1. a b c d HRČKA, Daniel. Taxonomicko-chorologická studie rodu Gnaphalium L. s. l. v ČR. Praha, 2000 [cit. 28.04.2015]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Bohdan Křís. Dostupné online.
  2. a b c HRČKA, Daniel. Salvia: Protěž bažinná [online]. Salvia o. s. – sdružení pro ochranu přírody, Praha 5, rev. 31.12.2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Herba, Atlas plevelů: Protěž bažinná [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2015-04-28]. Dostupné online. 
  4. Flora of China: Gnaphalium uliginosum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Protěž bažinná, s. 168–169. 
  6. HRČKA, Daniel. Protěže – ceněné léčivky. S. 253–256. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha, 2009 [cit. 28.04.2015]. Čís. 6, s. 253–256. Dostupné online. ISSN 0044-4812. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]