Přeskočit na obsah

Projekt 1234

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Projekt 1234 Ovod / Třída Nanuchka
Korveta projektu 1234.1 (Nanuchka III)
Korveta projektu 1234.1 (Nanuchka III)
Obecné informace
UživatelSovětské námořnictvo
Typkorveta
Lodě~37
Osudaktivní (2018)
NástupceProjekt 1239 / Bora
Technické údaje
Výtlak560 t (standardní)
660 t (plný)
Délka59,3 m
Šířka11,8 m
Ponor2,6 m
Pohon3 diesely
Rychlost33 uzlů
Posádka42
Výzbroj(Nanuchka III):
1× 76mm kanón
P-120 Malachit (2×3)
Osa–M (20 ks)
AK-630

Projekt 1234 Ovod (v kódu NATO třída Nanuchka) je třída raketových korvet sovětského námořnictva z doby studené války (v sovětské klasifikaci malá raketová loď). Stavěny byly v letech 1967–1987. Vzhledem ke své velikosti byly silně vyzbrojené. Pro sovětské námořnictvo bylo postaveno 37 jednotek. Deset jednotek bylo prodáno zahraničním uživatelům. Část z nich je stále v aktivní službě.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj sovětských člunů verze Nanuchka I (Projekt 1234) tvořily dva 57mm kanóny AK-725 ve věži na zádi, odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel krátkého dosahu Osa–M se zásobou 20 kusů a dva trojnásobné kontejnery protilodních střel P-120 Malachit s dosahem 110 km.

Exportní verze korvet Nanuchka II (Projekt 1234E) se odlišuje zejména typem protilodních střel – nese pouze 2–4 staré střely P-15 Termit. Tři jednotky získala Indie, tří Alžírsko a čtyři Libye.

Vylepšená verze Nanuchka III (Projekt 1234.1, též někdy Projekt 12341) se liší instalací jediného kanónu AK-176 ráže 76 mm v záďové věži a doplněním jednoho systému blízké obrany AK-630. Jediný kus verze Nanuchka IV (Projekt 1234.2), na rozdíl od předchozí verze, nesl dvanáct protilodních střel P-800 Oniks.

Pohonný systém korvet tvoří tři dieselové motory. Lodní šrouby jsou tři. Nejvyšší rychlost dosahuje 33 uzlů.

Operační nasazení

[editovat | editovat zdroj]

Libyjskou korvetu Ean Zakut projektu 1234E potopily v roce 1986 americké palubní letouny. Dalším nasazením byly operace ruského námořnictva během války v Jižní Osetii v roce 2008.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]