Prezident Francie
| Prezident Francouzské republiky | |
|---|---|
| Président de la République française | |
 | |
.jpg) | |
| Úřadující Emmanuel Macron od 14. května 2017 | |
| Sídlo | Elysejský palác, Paříž |
| Nominuje | francouzský lid |
| Funkční období | 5 let, jedno znovuzvolení |
| První ve funkci | Louis-Napoléon Bonaparte 20. prosince 1848 |
| Vytvoření | Ústava 5. republiky 4. října 1958 |
| Plat | 31 800 € / měsíc |
| Webová stránka | www.elysee.fr |
| Seznam prezidentů republiky | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prezident Francie (francouzsky Président de la République française) je nejvyšší představitel Francouzské republiky. Úřad francouzského prezidenta nemá ceremoniální povahu, ale je nadán širokou politickou mocí. Prezident je volen od roku 1962 v přímých všeobecných volbách všemi francouzskými státními občany. Hranice pasivního volebního práva je stanovena na 23 let. Prezidentské volební období je od novelizace v roce 2000 pětileté. Kandidát na prezidenta může být zvolen nejvýše na dvě po sobě jdoucí volební období. Při posledních prezidentských volbách v dubnu 2022 zvítězil již podruhé Emmanuel Macron.[1] Sídlem francouzského prezidenta je Elysejský palác. Historicky prvním prezidentem se stal Charles Louis Napoleon Bonaparte v roce 1848, kdy byla vyhlášena Druhá republika.
Postavení prezidenta
[editovat | editovat zdroj]Francie se vzhledem k pozici prezidenta řadí mezi tzv. poloprezidentské republiky. Silné postavení prezidenta v politice se objevilo až s ústavou Páté republiky v roce 1958. Prezident je volen přímo (od roku 1962) a má významné politické pravomoci:[2]
- jmenuje francouzského premiéra (který je však zodpovědný parlamentu) a předsedá radě ministrů,
- podepisuje zákony před jejich vstupem v platnost a může je vrátit parlamentu k opětovnému projednání nebo je nechat schválit referendem,
- má právo rozpustit Národní shromáždění a vyhlásit předčasné volby,
- je vrchním velitelem francouzských ozbrojených sil,
- má právo udělovat milost,
- ústava Páté republiky vyhrazuje prezidentovi tzv. Domaine réservé (rezervovanou oblast), ve které mu přisuzuje zodpovědnost za zahraniční politiku a ozbrojené síly. Proto může francouzský prezident sám zastupovat stát na summitech a podepisovat mezinárodní dohody a smlouvy,
- v krizových situacích, kdy jsou vážně a bezprostředně ohroženy orgány republiky, její nezávislost, celistvost jejího území nebo plnění jeho mezinárodních závazků a je přerušen řádný výkon ústavní veřejné moci, prezident může přijímat mimořádná opatření, která si tyto okolnosti vyžádají, po oficiální konzultaci s předsedou vlády, předsedy parlamentních komor a Ústavní radou (po tuto dobu nelze rozpustit Národní shromáždění).
Prezident má také silné postavení vůdce národa a přísluší mu některé symbolické pravomoci, například uděluje nejvyšší státní vyznamenání, včetně Řádu čestné legie, jehož je velmistrem;[3] rozhoduje o tom, kdo bude pohřben v Pantheonu[4] a také je z titulu své funkce jedním ze spoluknížat Andorry.[5]
Volební období
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1958 byla doba vlády prezidenta sedmiletá, ale Jacques Chirac ji v roce 2000 zkrátil na pět let. Tímto opatřením měla být zmenšena pravděpodobnost, že prezident a parlamentem navržený premiér budou náležet do odlišných politických táborů (tzv. cohabitation). Kromě toho bylo sedmileté volební období kritizováno jako příliš dlouhé vzhledem k nedostatečné demokratické kontrole (odvolání prezidenta parlamentem je možné pouze z důvodu velezrady nebo z chování, které je „ve zřejmém rozporu s jeho úředními povinnostmi“). Francouzský prezident navíc nemusí skládat účty z rozpočtu svého úřadu.
Představitel Andorry
[editovat | editovat zdroj]Prezident jako hlava francouzského státu je rovněž jako virilista spolu s urgelským biskupem jedním ze dvou titulárních spoluknížat Andorrského knížectví. Povinnosti spojené s touto funkcí vykonává prezidentův osobní zástupce v Andoře. Od zavedení andorrské ústavy v roce 1993 je role dvou titulárních představitelů především ceremoniální.
Zastoupení prezidenta
[editovat | editovat zdroj]V případě smrti nebo demise prezidenta přechází jeho úřad na předsedu Senátu, který jej vykonává pouze jako zástupce. Poprvé se tak stalo v roce 1969 po rezignaci Charlese de Gaulla a podruhé roku 1974 po smrti Georgese Pompidoua. Vzhledem k tomu že zastupování v prezidentském úřadu je jen dočasné, není nutné, aby předseda Senátu odstoupil ze své funkce. Nepřecházejí na něj některé zvláštní prezidentské pravomoci: nemůže rozpustit Národní shromáždění, nemůže vypsat referendum a nemůže iniciovat ústavní změny.
První kolo nových prezidentských voleb musí proběhnout nejdříve za 20 dnů, nejpozději do 35 dnů od uprázdnění prezidentského úřadu. Případné druhé kolo pak probíhá za všech okolností do 15 dnů od první volby. Předseda Senátu proto může zastupovat prezidenta nejvýše 50 dní. V období Třetí republiky zastupoval prezidenta v těchto případech předseda vlády.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Staatspräsident (Frankreich) na německé Wikipedii.
- ↑ ‚Jsem si vědom rozporů, budu dbát na respekt vůči každému.‘ Macron obhájil post v Elysejském paláci. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Texte intégral de la Constitution du 4 octobre 1958 en vigueur | Conseil constitutionnel. www.conseil-constitutionnel.fr [online]. [cit. 2024-10-09]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Kafe | Chantal Poullain obdržela Řád čestné legie: Pogratulovat jí přišel také exmanžel. www.kafe.cz [online]. [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ DURAND, Anne-Aël. Manouchians' entry into the Panthéon: Who decides who gets France's highest honor?. Le Monde [online]. 2024-02-21 [cit. 2024-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Andorra přestává být daňovým rájem. e15.cz [online]. 2013-06-04 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEROTTINO, Michel. Francouzský politický systém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. ISBN 80-86429-48-2.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu prezident Francie na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky prezidentské kanceláře
- (francouzsky) Oficiální životopis současného prezidenta Nicolase Sarkozyho
