Portál:Bělehrad
Bělehrad (srbsky Београд / Beograd) je hlavním a největším městem Srbska. Mezi lety 1918–1992 byl také hlavním městem Jugoslávie. V roce 2011 zde žilo přes 1 160 000 obyvatel, aglomerace čítá přes 1,65 milionu lidí. Město leží na soutoku řek Dunaj a Sáva. |
|
Bělehrad leží 116,75 m n. m. při soutoku Sávy s Dunajem na souřadnicích 44° 49' 14 s. z. š. a 20° 27' 44 v. z. d. Původní historické jádro města se nachází jižně od dnešní pevnosti Kalemegdan na pravém břehu řeky. Od 19. století bylo město rozšiřováno směrem na východ a jih. Po druhé světové válce bylo vystavěno na levém břehu řeky Sávy nové město v socialistickém stylu, známé jako Nový Bělehrad. S městem jsou spojeny menší komunity Zemun, Krnjača a Ovča, které pod něj administrativně. Samotný Bělehrad má rozlohu 360 km2 , zatímco rozloha s metropolitní oblastí činí 3 223 km2.
Severní část města v blízkosti řek Sáva a Dunaj tvoří jižní okraj Panonské nížiny. Na jihu se postupně krajina zvedá a objevují se i menší kopce (např. vrch Avala, Topčider, Banovo brdo aj.)
Město Bělehrad tvoří z formálního hlediska samostatný celek, který se dělí na několik opštin. Každá z těchto opštin se dělí na separátní sídla (srbsky naselja).
Město má svojí vlastní skupštinu, která sídlí v budově Starého paláce. Město zastupuje na venek primátor.
Znak opštiny | Název | Rozloha (km²) | Obyvatelstvo (1991) | Obyvatelstvo (2002) |
---|---|---|---|---|
Barajevo | 213 | 20 846 | 24 641 | |
Čukarica | 156 | 150 257 | 168 508 | |
Grocka | 289 | 65 735 | 75 466 | |
Lazarevac | 384 | 57 848 | 58 511 | |
Mladenovac | 339 | 54 517 | 52 490 | |
Novi Beograd | 41 | 218 633 | 217 773 | |
Obrenovac | 411 | 67 654 | 70 975 | |
Palilula | 451 | 150 208 | 155 902 | |
Rakovica | 31 | 96 300 | 99 000 | |
Savski Venac | 14 | 45 961 | 42 505 | |
Sopot | 271 | 19 977 | 20 390 | |
Stari Grad | 7 | 68 552 | 55 543 | |
Surčin | 285 | Do roku 2004 byl součástí opštiny Zemun. | 55 000 (est.) | |
Voždovac | 148 | 156 373 | 151 768 | |
Vračar | 3 | 67 438 | 58 386 | |
Zemun | 153.56 | 176 158 | 136 645 | |
Zvezdara | 32 | 135 694 | 132 621 | |
CELKEM | 3227 | 1 552 151 | 1 608 430 |
Bělehrad má jako jediné město v zemi nad 1 milion obyvatel dominantní postavení v zemi. Je hospodářským, politickým i kulturním centrem státu.
Bělehrad je hospodářsky nejrozvinutější oblastí Srbska. Více než 30 % HDP země se vytváří právě v metropoli, kde je také soustředěno 30 % veškeré pracovní síly. Mezi významné podniky, které v hlavním městě sídlí, patří Národní banka Srbska, Air Serbia, Telekom Srbija, Telenor Srbija, Delta Holding a další.
Město je významné také z dopravního hlediska. Křižují se zde panevropské koridory, ústí sem mnohé železniční tratě, poloha na soutoku dvou řek je klíčová pro vnitrozemskou i mezinárodní lodní dopravu. V Surčinu se pak nachází mezinárodní letiště Nikoly Tesly. Metropole má rozsáhlý systém veřejné dopravy. Z města vedou dálnice do Záhřebu, Subotice, Noviho Sadu, Podgorice, Prištiny a do Skopje.
Na bělehradských předměstích jsou i četné, i když většinou nevelké strojírenské závody (především na výrobu obráběcích a zemědělských strojů), dále podniky textilní, kožedělné, dřevozpracující, chemické a potravinářské. V okolí města, nedaleko Smedereva a Pančeva se nachází rozlehlá průmyslová zóna. Do Bělehradu vedou i četné ropovody a plynovody, které se odtud rozbíhají do střední Evropy.
Pokud založíte nový článek týkající se Bělehradu, odstraňte jej z tohoto seznamu.
FEST, BITEF, BEMUS, Beogradski sindikat, Škabo, Marčelo, Srbské národní divadlo, Jugoslávské dramatické divadlo, Ateliér 212, Jugoslávské letecké muzeum, Etnografické muzeum, Muzeum Vuk a Dositej, Muzeum afrického umění, Královský palác, Bílý palác, Bělehradská aréna, Československý dům, Andre Stevanović
Podle sčítání lidu v roce 2011 žilo ve městě 1 166 763 obyvatel, v aglomeraci 1 659 440 obyvatel.
Největší podíl tvoří Srbové (1 505 448), Romové (27 325), Černohorci (9 902), Jugoslávci (8 061), Chorvaté (7 752) a Makedonci (6 970). Mnoho obyvatel sem přišlo z ekonomických důvodů z menších měst a venkova, stovky tisíc jich sem přišly jako uprchlíci z Chorvatska, Bosna a Hercegoviny následkem jugoslávských válek v 90. letech 20. století a po etnických čistkách a bombardování Kosova. V polovině 90. let se sem začali stěhovat i Číňané, kterých se tu dnes odhaduje mezi 10 000 – 20 000 lidí. Části v Novém Bělehradu, nazvané Block 70, se zde hovorově říká čínská čtvrť. PO studiích v 70. a 80. letech 20. století zde zůstalo žít i mnoho přistěhovalců z Blízkého východu, především Sýrie, Íránu, Jordánska a Iráku. V roce 2007 se v Novém Bělehradu usadilo několik kurdských rodin z Iráku.
1 429 170 obyvatel se hlásí k pravoslaví, dále 16 305 k Římskokatolické církvi, 3 796 k protestantismu a 3 996 je muslimů. Židovská komunita zde měla až 10 000 příslušníků, ovšem během 2. světové války a následné vlně emigrace jich je v současnosti asi 2 200.
Opština | Obyvatelstvo v roce 1991 | Obyvatelstvo v roce 2002 | Obyvatelstvo v roce 2011 |
---|---|---|---|
Barajevo | 20 846 | 24 641 | 27 110 |
Čukarica | 150 257 | 168 508 | 181 231 |
Grocka | 65 735 | 75 466 | 83 907 |
Lazarevac | 57 848 | 58 511 | 58 622 |
Mladenovac | 54 517 | 52 490 | 53 096 |
Novi Beograd | 218 633 | 217 773 | 214 506 |
Obrenovac | 67 654 | 70 975 | 72 524 |
Palilula | 150 208 | 155 902 | 173 521 |
Rakovica | 96 300 | 99 000 | 108 641 |
Savski Venac | 45 961 | 42 505 | 39 122 |
Sopot | 19 977 | 20 390 | 20 367 |
Staré město | 68 552 | 55 543 | 48 450 |
Surčin | 34 463 | 38 695 | 43 819 |
Voždovac | 156 373 | 151 768 | 158 213 |
Vračar | 67 438 | 58 386 | 56 333 |
Zemun | 41 695 | 152 950 | 168 170 |
Zvezdara | 135 694 | 132 621 | 151 808 |
Během staletí, kdy se metropole Srbska rozvíjela, byl Bělehrad místem neustálých změn. Město bylo mnohokrát obléháno, bombardováno, ničeno, ale také i rekonstruováno, rozšiřováno a obnovováno. Díky tomu se lze v srbské metropoli setkat se stavbami řady architektonických stylů; od turecké architektury až po brutalismus 20. století.
Bělehrad, který se nachází na strategickém soutoku dvou řek, patří k velmi starým městům a místům, kde kontinuální osídlení trvá již několik tisíc let. Jako město si postupně získával strategický význam ať už díky přítomnosti na hranici mezi velmocemi, nebo jako metropole srbského a později jugoslávského státu. Nejstarší osídlení v oblasti dnešního města se datuje do dob několika tisíc let př. n. l. Před příchodem Slovanů obývali oblast dnešního města Keltové a později se zde nacházelo římské město Singidunum.
Sesterské projekty
Bělehrad na Commons · Bělehrad na Wikislovníku · Bělehrad na Wikizprávách