Přeslička rolní

Přeslička rolní
	Přeslička rolní
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	kapraďorosty (Monilophyta);
Třída	přesličky (Equisetopsida);
Řád	přesličkotvaré (Equisetales);
Čeleď	přesličkovité (Equisetaceae);
Rod	přeslička (Equisetum);
Binomické jméno
	Equisetum arvense; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přeslička rolní (Equisetum arvense) je druh byliny ze třídy přesličky.

Popis

Přeslička rolní je vytrvalá výtrusná bylina vysoká nejčastěji 10–70 cm.^[2] Na rozdíl od přesličky bahenní má přeslička rolní výrazný sezónní dimorfismus. Na jaře vyrůstá fertilní (plodná) lodyha s výtrusnicovým klasem, která je nezelená, později vyrůstá sterilní (neplodná) letní zelená lodyha.

Letní lodyha je mělce rýhovaná a přeslenitě se větví; střední dutina zabírá asi třetinu průměru lodyhy. Jako u ostatních přesliček se v každé uzlině nachází pochva, což jsou vlastně bočně srostlé přeslenitě uspořádané listy – ty mají nahoře volné konce a tvoří zuby pochvy. První článek v přeslenu je delší než příslušná lodyžní pochva na hlavním stonku (na rozdíl od přesličky bahenní, kde je to naopak). Jarní lodyha je 10–20 cm vysoká, nezelená, hnědavá až červenohnědá, na vrcholu je 1–4 cm dlouhý elipsoidní výtrusnicový klas (strobilus). O životním cyklu přesliček viz přeslička.

Rozšíření

Roste téměř v celé Evropě a Asii (kromě tropů) a také ve velké části Severní Ameriky. Adventivní výskyt (výskyt nepůvodní rostliny, zavlečené rostliny) byl zaznamenán na Novém Zélandu a v jižní Africe.^[3]

Rozšíření v Česku

Přeslička rolní je hojný druh rozšířený od nížin do hor, je asi nejhojnější přesličkou v ČR. Nejčastější je jako polní plevel, ale může se vyskytovat i jinde, např. v luzích.

Riziko záměny

Při sběru nati přesličky rolní hrozí záměna zejména se vzhledově podobnou, avšak jedovatou přesličkou bahenní. Přeslička bahenní roste obecně na vlhčích až mokrých stanovištích, je však možné ji nalézt i na náspech nebo na polích. Spolehlivým rozlišovacím znakem je délka bazálního článku postranních větévek. Tento článek (první u stonku) je u přesličky rolní delší než zubatá pochva obklopující stonek, zatímco u přesličky bahenní je kratší. Odlišný je také charakter dutin na řezu lodyhou. Přeslička rolní má velkou centrální dutinu a drobné vedlejší kanálky, zatímco u přesličky bahenní jsou vedlejší kanálky velké (viz též externí odkazy).^[4]

Vědecká synonyma

Equisetum arvense var. alpestre Wahlenb.
Equisetum arvense var. boreale (Bong.) Rupr.
Equisetum calderi Boivin
Equisetum arvense var. campestre Wahlenb.
Equisetum arvense var. riparium Farw.

Lidové názvy

Bezlist, blivačka, bylina konevní (cídily se s ní konve), cepílek, cídivka, divé proso, divoké proso, duvok, chvost, chvosť, chvošč, chvošče, chvošť, chvoště, chvoštěnka, kačení mýdlo, kartáč, kauviš, kociál, kocical, kocicol, kocuřina, kočičí hřbet, kočičí chvost, kočičí ocas, koní ocas, koňská štětka, koňský ocas, kopí svatého Václava, křemenka, kudela, kudelka, lubeček, plivačka, prasátka, praslice, praslička, přanda, přaska, přáska, přaslena, přaslenka, přaslička, přástka, přesle, přeslice, přesličí, přeslička léčivá, přeslička polní, přeslina, řehtačky, skřib, skřip, smldí, stolička, střaslička, škrabka, škrejp, škríp, škyb, štětka, tráva šmirglová, třaslavice, třaslavka, třaslena, třaslice, třaslička, třeslička, usranka, věchtoví, veverčí ocas, veverčí ocásek, vevrčí ocas.^[5]

Přeslička rolní
Řez lodyhou přesličky rolní
Přeslička bahenní
Řez lodyhou přesličky bahenní

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑ HROUDA, Lubomír. Equisetaceae. In KUBÁT, Karel, ed. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002, s. 76–80. ISBN 80-200-0836-5.
↑ HROUDA, Lubomír. Equisetaceae DC. In HEJNÝ, Slavomil, ed. a SLAVÍK, Bohumil, ed. Květena České socialistické republiky. 1. 1988, s. 205–223.
↑ HEJNÝ, Slavomil, ed; SLAVÍK, Bohumil, ed. Květena České republiky. 1. 2., nezměněné vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5. S. 205–223.
↑ RYSTONOVÁ, Ida. Průvodce lidovými názvy rostlin i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů. Praha: Academia, 2007, s. 435. ISBN 978-80-200-1332-3.

Literatura

HEJNÝ, Slavomil, ed.; SLAVÍK, Bohumil, ed. et al. Květena České republiky. 1. 2., nezměněné vyd., reprint 1. vyd. z r. 1988. Praha: Academia, 1997. 557 s. ISBN 80-200-0643-5.
HEJNÝ, Slavomil, ed. a SLAVÍK, Bohumil, ed. Květena České socialistické republiky. 1. Praha: Academia, 1988. 557 s. + 1 mapa.
HERMANN, František. 100 českých léčivých rostlin. Praha: Plot, 2007. 222 s. ISBN 978-80-86523-81-1.
HROUDA, Lubomír. Equisetaceae DC. In SLAVÍK, Bohumil, ed.; HEJNÝ, Slavomil, ed. a ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka, ed. Květena České socialistické republiky. 1. Praha: Academia, 1988, s. 205–223.
HROUDA, Lubomír. Equisetaceae. In KUBÁT, Karel, ed. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2000, s. 76–80.
HROUDA, Lubomír. Rostliny luk a pastvin. Praha: Academia, 2013. 447 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2259-2.
KAPLAN, Zdeněk et al. Klíč ke květeně České republiky. 2, aktualiz. a zcela přeprac. vyd. Praha: Academia, 2021. 1168 s. ISBN 978-80-200-2660-6.
KUBÁT, Karel, ed. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5.
PAUKERTOVÁ, Ivana. Jak poznat léčivou přesličku od jedovaté? In: Paukertova.cz [online]. 18. 07. 2009 [cit. 6. 1. 2022]. Dostupné z: http://www.paukertova.cz/view.php?nazevclanku=jak-poznat-lecivou-preslicku-od-jedovate&cisloclanku=2009070005
RYSTONOVÁ, Ida. Průvodce lidovými názvy rostlin i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů. Praha: Academia, 2007. 735 s. ISBN 978-80-200-1332-3.

Externí odkazy

Slovníkové heslo přeslička rolní ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu přeslička rolní na Wikimedia Commons
Galerie přeslička rolní na Wikimedia Commons

[4deb9a1397955bfd555c7c3a9add41ae6f5581a0-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

[2] HROUDA, Lubomír. Equisetaceae. In KUBÁT, Karel, ed. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002, s. 76–80. ISBN 80-200-0836-5.

[3] HROUDA, Lubomír. Equisetaceae DC. In HEJNÝ, Slavomil, ed. a SLAVÍK, Bohumil, ed. Květena České socialistické republiky. 1. 1988, s. 205–223.

[kv1-4] HEJNÝ, Slavomil, ed; SLAVÍK, Bohumil, ed. Květena České republiky. 1. 2., nezměněné vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5. S. 205–223.

[5] RYSTONOVÁ, Ida. Průvodce lidovými názvy rostlin i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů. Praha: Academia, 2007, s. 435. ISBN 978-80-200-1332-3.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]