Ostroměř
Ostroměř | |
---|---|
Kaple Nejsvětější Trojice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Hořice |
Obec s rozšířenou působností | Hořice (správní obvod) |
Okres | Jičín |
Kraj | Královéhradecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°22′21″ s. š., 15°32′58″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 325 (2024)[1] |
Rozloha | 12,33 km²[2] |
Nadmořská výška | 263 m n. m. |
PSČ | 507 52, 508 01 |
Počet domů | 510 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 4 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | T. G. Masaryka 103 507 52 Ostroměř ou@ostromer.cz |
Starosta | Jaroslav Tomeš |
Oficiální web: www | |
Ostroměř | |
Další údaje | |
Kód obce | 573272 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ostroměř je obec v okrese Jičín, sedm kilometrů západně od Hořic v Královéhradeckém kraji. Žije v ní přibližně 1 300[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1382, kdy zde sídlil Ješek Kdulinec z Ostroměře, jehož rod vystřídal koncem 15. století Zdislav Dobřenský z Dobřenic, po němž jej sňatkem získal roku 1529 Jan Sendražský ze Sendražic, později obec vlastnil Heřman z Rokytníka a po něm Václav Ostroměřský z Rokytnika a na Bítovanech, ten se svými bratry o zboží přišel po Bílé Hoře za svou účast ve stavovském povstání z roku 1618.
Rodokmen jmenovaných a dalších majitelů od 15. do poloviny 17. století je vyobrazen na epitafu ze sbírek Národního muzea v Praze.[4]
Albrecht z Valdštejna obec připojil ke svému panství Hořice. Roku 1665 se jako majitel Ostroměře a Holovous připomíná Heinrich Ernst de Carmes. Jeho syn Ferdinand obec roku 1680 prodal kartuziánům z Valdic, kteří byli zrušeni josefínskými reformami roku 1782. Roku 1827 obec Ostroměř koupil Ferdinand z Trautmannsdorffu a spojil ji se svým panstvím Kumburk.
Roku 1869 byla Ostroměř spojena železnicí na trase Chlumec nad Cidlinou – Stará Paka a roku 1871 zde měla konečnou Severozápadní dráha Hořice – Jičín.
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Ostroměř
- Domoslavice
- Nové Smrkovice
- Sylvárův Újezd
Znak
[editovat | editovat zdroj]Ostroměřští z Rokytníka měli v erbu ozbrojenou ruku se sekerou (širočinou), která přešla do současného znaku obce.
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]Firma Kámen Ostroměř zpracovává pískovec, těžený v lomu v Podhorním Újezdě.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Vesnicí vede silnice I/35 a na jižním okraji se železničních tratích Hradec Králové – Turnov a Chlumec nad Cidlinou – Trutnov nachází stanice Ostroměř.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Severně od vesnice se nachází terénní pozůstatky raně středověkého ostroměřského hradiště.
- Socha Archanděla Michaela na návsi
- Socha svatého Františka Xaverského za vesnicí směrem na Vojice
- Kostel Nejsvětější Trojice z roku 1915
- Socha Tomáše Garrigue Masaryka z roku 1991 od sochaře Ladislava Zívra
- Rodný dům spisovatele Eduarda Štorcha, pamětní deska; busta
- Rodný dům režiséra Karla Zemana, pamětní deska
- Muzeum Eduarda Štorcha a Karla Zemana (od roku 1998)
- Místní vlakové nádraží bylo vyhlášeno nejkrásnějším nádražím roku 2007.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Eduard Štorch (1878–1956), pedagog, spisovatel a archeolog
- Karel Zeman (1910–1989), filmový režisér a výtvarník
- Matěj Kopecký (1923–2001), loutkář ze slavného rodu Matěje Kopeckého (1775–1847)
- Miroslav Holub (1924–2003), učitel a kronikář obce [5]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Socha Archanděla Michaela
-
Busta Eduarda Štorcha
-
Prodejna nábytku
-
Nádraží
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ STEHLÍKOVÁ, Dana: Epitaf Ostroměřských z Rokytníka. In: Albrecht z Valdštejna: Inter arma silent musae?, kolektiv autorů, editoři E. Fučíková a L. Čepička. Praha : Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1565-5
- ↑ http://kct-ostromer.wz.cz/osobnosti.html
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostroměř na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Ostroměř v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Ostroměř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)