Oskar Pollak

Oskar Pollak
Oskar Pollak
	Oskar Pollak
Narození	5. září 1883; Praha; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. června 1915 (ve věku 31 let); padl na řece Soči; Italské království
Povolání	historik umění, spisovatel a učitel
Alma mater	Filozofická fakulta Německé univerzity v Praze
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oskar Pollak (5. září 1883, Praha^[1] – 11. června 1915 padl na řece Soči, Itálie^[2]) byl historik umění.

Život

Oskar Pollak se narodil v Praze V. - Josefově, v chudé německé židovské rodině kupce Adolfa Pollaka (1855 – před 1912) jako druhé ze tří dětí. Matka Hermína Pollaková se narodila 22. ledna 1864 ve Mcelech u Nymburka jako Hermine Fluss, vdala se roku 1882 a brzy ovdověla.^[3] Oskar absolvoval staroměstské Německé státní gymnázium v zadním traktu paláce Golz-Kinských na Staroměstském náměstí čp. 606/12, kde se spřátelil s několika spolužáky – osobnostmi, z nichž je především znám Franz Kafka, protože se dochoval jeho dopis z roku 1904 a Pollakovo jméno je také uvedeno v Kafkově deníku. Přátelil se také například s Maxem Brodem či s Josefem Opitzem.

Dále krátce studoval chemii na přírodovědecké fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity, přestoupil na filozofickou fakultu, kde studoval filozofii, archeologii a dějiny umění. Z finančních důvodů nastoupil na podzim roku 1903 na místo domácího učitele na zámku Horní Studenec, (dnes místní část obce Ždírec nad Doubravou), na Havlíčkobrodsku.

Doktorát z dějin umění obhájil roku 1907 na téma Pražští sochaři vrcholného baroka Jan Brokoff a Ferdinand Maxmilián Brokoff. Téhož roku se oženil s Hedvikou Eisnerovou, sestrou známého filologa Pavla Eisnera a odejel na stipendijní pobyt v Římě. V letech 1910–1913 pracoval jako asistent v semináři dějin umění německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, roku 1913 odešel dělat asistenta Maxe Dvořáka na univerzitu ve Vídni, kde se roku 1914 habilitoval a jeden rok přednášel jako soukromý docent dějin umění. Vzápětí získal místo sekretáře pro dějiny umění na Rakouském institutu pro výzkum dějin v Římě, kam se s manželkou přestěhoval.

Pollak byl vlastenecky založen, v 1. světové válce se počátkem roku 1915 sám přihlásil do rakouské armády. Padl 11. června 1915 na rakousko-italské frontě na Soči.

Dílo

Pollak patřil k nejpilnějším badatelům, napsal několik studií, především z dějin renesančního a barokního umění v Čechách a v Římě. Většina jeho prací vyšla až posmrtně.

Bibliografie

Johann und Ferdinand Maxmilián Brokoff. Ein Beitrag zur Geschichte österreichischen Barockplastik, Prag 1910
Filippo Baldinuccis Vita des Gio. Lorenzo Bernini, Wien 1912 (ed. s A. Burdou)
Die Kunsttätigkeit unter Urban VIII. 1. Kirchlichen Bauten und Paläste, Wien 1928
Le guide di Roma. Materialien zu einer Geschichte der römischen Topographie, Wien 1930 (s l. Schudtem)
Die Kunsttätigkeit unter Urban VIII. 2. Die Peterskirche in Rom, Wien 1931

Reference

↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-14.
↑ Různé zprávy. Národní listy. 24. 6. 1915, s. 6. Dostupné online.
↑ Archiv hl. m. Prahy, Policejní přihlášky pražského obyvatelstva z let 1830–1914, č.244

Literatura

Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1151, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
Tomáš Vlček, Praha 1900 (Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890 - 1914), Panorama, Praha 1986
Disertace pražské university 1882–1945, II., sestavila Milena Výborná, uspořádali Jan Havránek a Karel Kučera. UK Praha 1965.

Související články

Pražská německá literatura

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oskar Pollak
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oskar Pollak na Wikimedia Commons
Oskar Pollak v informačním systému abART

[matrika-1] Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-14.

[2] Různé zprávy. Národní listy. 24. 6. 1915, s. 6. Dostupné online.

[3] Archiv hl. m. Prahy, Policejní přihlášky pražského obyvatelstva z let 1830–1914, č.244

[1]

[2]

[3]