Ocúnovité
Ocúnovité | |
---|---|
Ocún jesenní (Colchicum autumnale) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | liliotvaré (Liliales) |
Čeleď | ocúnovité (Colchicaceae) |
Rody vyskytující se v ČR | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ocúnovité (Colchicaceae) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu liliotvaré (Liliales). Některé starší taxonomické systémy zástupce řadily do čeledi liliovité v širokém pojetí (Liliaceae s.l.). Petermannia cirrosa je podle nejnovějších výzkumů řazena do monotypické čeledi Petermanniaceae.[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jedná se zpravidla o vytrvalé pozemní byliny nebo liány, převážně s hlízami, vzácně s oddenky, jsou jednodomé s oboupohlavnými květy. Mladé stonky se v uzlinách snadno nelámou. Listy jsou nahloučeny na bázi, nebo nikoliv, jsou jednoduché, přisedlé (vzácně řapíkaté), střídavé, uspořádané nejčastěji spirálně (vzácně dvouřadě), s listovými pochvami. Listy zpravidla dobře vyvinuty, vzácně jsou redukované. Čepele listů jsou celokrajné, čárkovité až kopinaté, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, jsou jednotlivé nebo v květenstvích, zpravidla v hroznech, vrcholících nebo okolících. Listen pod květenstvím ve tvaru toulce není přítomen. Květy jsou pravidelné, okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 (výjimečně 8) okvětních lístků ve 2 přeslenech (vzácně v 1 přeslenu), okvětní lístky jsou volné, nebo srostlé a vytvářejí korunní trubku, někdy velmi dlouhou (např. ocún jesenní-Colchicum autumnale), jsou bílé, červené, purpurové, fialové nebo žluté. Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech, vzácně v 1 přeslenu, jsou volné nebo vzácněji srostlé s okvětím či navzájem. Gyneceum je složeno ze 3 (vzácně 4) plodolistů, je synkarpní, čnělka je 1 nebo 3, někdy částečně srostlé, blizny 3, semeník je svrchní. Plod je suchý, pukavý, převážně tobolka. Čeleď je typická přítomností alkaloidů, zvláště je přítomen kolchicin a jiné příbuzné látky.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Je známo asi 15 rodů a asi 245 druhů, které jsou rozšířeny v Evropě, západní, střední i východní Asii, v Africe, v Severní Americe, Austrálii na Novém Zélandu. Chybí v Jižní Americe.[2]
V ČR roste ve volné přírodě a je původní pouze jediný druh, ocún jesenní (Colchicum autumnale).
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- androcymbium (Androcymbium)
- disporum (Disporum)
- glorióza (Gloriosa)
- ocún (Colchicum)
- sandersonie (Sandersonia)
- uvulárie (Uvularia)
- wurmbea (Wurmbea)[3]
Přehled rodů
[editovat | editovat zdroj]Androcymbium, Baeometra, Burchardia, Camptorrhiza, Colchicum (včetně Merendera), Disporum, Gloriosa (včetně Littonia), Hexacyrtis, Iphigenia, Kuntheria, Ornithoglossum, Sandersonia, Schelhammeria, Triplandenia, Uvularia, Wurmbea (vč. Neodregea, Onixotis)[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/
- ↑ http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Květena ČR: 8 nebo 9 díl
- Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
- Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu ocúnovité na Wikimedia Commons
- Taxon Colchicaceae ve Wikidruzích
- http://delta-intkey.com/angio/www/index.htm Archivováno 3. 5. 2012 na Wayback Machine.
- http://www.efloras.org/
- http://linnaeus.nrm.se/flora/
- http://rbg-web2.rbge.org.uk/FE/fe.html
- http://florabase.calm.wa.gov.au/search/advanced Archivováno 10. 12. 2008 na Wayback Machine.