Nechen
Nechen (egyptsky) nebo Hierakonpolis (z řeckého Hierakón polis – Ἱεράκων πόλις – název daný Řeky dvěma městům, kde byl uctíván Horus) bylo náboženské a politické centrum Horního Egypta na konci Předdynastického a začátku Raně dynastického období ve 4. tisíciletí př. n. l., které však vzniklo již v 5. tisíciletí před naším letopočtem. Starověký Nechen se nacházel v Horním Egyptě, ve třetím nomu, asi 100 km severně od Asuánu. Jedná se o nejstarší známé egyptské město. Nachází se v dnešním guvernorátu Asuán.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Místo bylo prokazatelně osídleno již za časů badárské kultury přibližně v roce 4 500 př. n. l..[1] Později prošlo obdobím Nakáda I. Město dosáhlo značného významu v letech 3800-3500 př. n. l..[1] V čase svého největšího rozvoje okolo r. 3400 př. n. l. měl Nechen aspoň 5 000 a možná až 10 000 obyvatel. Osídlená plocha zaujímala rozlohu obdélníku o stranách 2,5*3,5 km.[2] Průzkumem sídliště bylo zjištěno jeho rozdělení na obytné, výrobní, kultovní a hřbitovní čtvrti.[2]
Jednotlivé stavby
[editovat | editovat zdroj]Hrnčířova dílna
[editovat | editovat zdroj]Řemesla pracující s ohněm fungovala z bezpečnostních důvodů na okraji města.[2] Výzkum odhalil bydliště hrnčíře a jeho dílnu. Dochovány jsou střešní trámy a zdi s masivními kůly. Zahloubená část měřila 4*3,5 metru a byla hluboká až 0,8 metru. Prozkoumaná stěna byla postavena z vepřovic.[2] Vnitřní část domu byla vybavena pecí, zásobní nádobou a keramickým blokem.[2]
Potravinářství
[editovat | editovat zdroj]Dále se dochovaly zbytky dvorce pravděpodobně chovatele dobytka s velkými nádobami.[2] Také se dochovaly zbytky pivovaru s osmi varnými káděmi. Dle vědců mohl pivovar obstarat denní spotřebu piva až pro 300 lidí.[2]
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]Dlouho po ztrátě svého politického významu si Nechen udržel postavení kultovního střediska božského patrona faraonů.
Svatyně
[editovat | editovat zdroj]Nechen byl také kultovním městem sokolího boha Hora, kterému byl na tomto místě zasvěcen jeden z nejstarších chrámů v Egyptě. Dlouho po zániku města jako významného sídle existovala ve starověkém Egyptě úcta k duším Bau z Pe a Nechenu (jedna duše měla být z Pe, druhá z Nechenu). Mělo se jednat o předky prvních faraonů. Též měly pomáhat faraonům při cestě do podsvětí. Ba z Nechenu měla hlavu šakala.[3]
Uprostřed města se nacházela svatyně. Před budovou se nacházel oválný dvůr o rozměrech 40*13 m. Tento dvůr byl obklopen rákosovým plotem omítnutým hlínou. Později byla přistavěna zeď z vepřovic. Naproti od vchodu do svatyně se nacházela kulatá jáma, do níž byl zřejmě postaven stožár. Svatyně fungovala přibližně 500 let a byla několikrát přestavěna. U svatyně byly nalezeny střepy lahví a kosti krokodýlů (nilských či bahenních), hrochů, gazel a divokých koz. Také došlo k nálezu střepů s vyrytou podobiznou egyptské bohyně plodnosti Bat a obrázkem zajatkyně ovládané znakem krále Horního Egypta.[4]
Vykopávky
[editovat | editovat zdroj]Vykopávky chrámu vynesly na světlo velké množství posvátných předmětů z předdynastické doby. Byly nalezeny dva hřbitovy s malovanými hrobkami a bohatou výbavou (pazourkové dýky, zlato, slonovina, kosmetické palety) a zbytky města z nakkádského období. Pohřebiště dělníků vykazuje také stopy po primitivní mumifikaci (částečné zavinutí rukou u ženských těl z doby asi 3600 př. n. l.). Pohřební zvyky a mumie se dochovaly díky suchosti písku. V nekropoli notáblů ve vádí byly objeveny masky, kamenné sochy a pohřební architektura, která předznamenala pozdější tradice.
Ruiny města byly poprvé vykopány na konci 19. století anglickými archeology J. E. Quibellem a F. W. Greenem. V hlavní depozitní komoře nechenského chrámu našli důležité protodynastické artefakty, například také Narmerovu paletu[5] a slavnou hlavici palice nesoucí jméno krále Štíra.
V nedávné době byly uskutečněny na místě předešlých vykopávek další práce. Tým mezinárodních odborníků složený z archeologů, egyptologů, geologů a dalších vědců řídil až do své smrti roku 1990 Michael Hoffman, po něm Barbara Adamsová z University College of London a Dr. Renee Friedmanová z Berkeley University a od roku 2001, kdy Barbara Adamsová zemřela, Dr. Renee Friedmanová.
Mnohé dýka naležené v Nechenu byly ozdobeny ornamenty zvířat.
Pevnost
[editovat | editovat zdroj]Takzvaná Pevnost[6] je masivní stavba z nepálených cihel, kterou nechal vystavět král Chasechemuej z 2. dynastie. Zdá se, že byla vystavěná stejným způsobem a za stejným účelem jako "pevnosti" v Abydu a neměla vojenský význam. Pravý účel těchto staveb není znám, ale pravděpodobně souvisel s obřady královského úřadu.[7]
Stavba byla postavena na předdynastickém pohřebišti. Vykopávky na tomto místě, spolu s krádežemi cihel, vážně poškodily statiku zdí a to vedlo téměř k zhroucení objektu. Poslední dva roky se pokouší tým pod vedením Dr. Friedmanové stabilizovat objekt a vyplnit místa hrozící rozpadem novými nepálenými cihlami.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nekhen na anglické Wikipedii.
- ↑ a b CHARVÁT, Petr. Zrození státu. Univerzita Karlova, Praha: Nakladatelství Karolinum, 2011. 333 s. ISBN 978-80-246-1682-7. S. 27.
- ↑ a b c d e f g CHARVÁT, Petr. Zrození státu. Univerzita Karlova, Praha: Nakladatelství Karolinum, 2011. 333 s. ISBN 978-80-246-1682-7. S. 28.
- ↑ JANÁK, Jiří. 105. kapitola Knihy mrtvých v období Nové říše - Staroegyptské pojetí vzkříšení. Praha: [s.n.], 2002. S. 25.
- ↑ CHARVÁT, Petr. Zrození státu. Univerzita Karlova, Praha: Nakladatelství Karolinum, 2011. 333 s. ISBN 978-80-246-1682-7. S. 29.
- ↑ First Dynasty of Egypt - Crystalinks. www.crystalinks.com [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Interactive Dig Hierakonpolis - Fixing the Fort. interactive.archaeology.org [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Renee Friedman, The "Fort" at Hierakonopolis p.31, Ancient Egypt June/July 2006
- ↑ The "Fort" at Hierakonopolis p.36, Ancient Egypt June/July 2006
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nechen na Wikimedia Commons
Česky
- Staroegyptská města
- Informace o objevení pravděpodobně největšího z dosud objevených předdynastických zádušních komplexů, datovaný k počátku kultury Nakkáda II na stránkách Českého egyptologického ústavu
- Zpráva o nálezu mumie v Hierakonpoli staré 5600 let
Anglicky