Přeskočit na obsah

Matěj Blecha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Matěj Blecha
Matěj Blecha
Matěj Blecha
Narození16. července 1861
Štítary
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. prosince 1919 (ve věku 58 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníarchitekt a stavitel
Nábož. vyznáníEvangelická církev v Rakousku (1781–1918) (1861–1918)
Českobratrská církev evangelická (1918–1919)
ChoťMilada Blechová (roz. Choděrová)
DětiJosef Blecha
Milada Blechová
PříbuzníJosef Blecha[1] a Alois Blecha (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matěj Blecha (16. července 1861 Štítary[2] u Kolína – 18. prosince 1919 Praha-Nové Město[3][4]) byl český architekt a stavitel, nejmladší bratr a společník stavitelů a architektů Josefa a Aloise Blechy, po jejichž smrti rodinnou firmu převzal.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Štítarech u Kolína jako nejmladší ze tří bratrů do rolnické rodiny. Byl pokřtěn druhý den po narození jako evangelík. Na základní školu chodil ve Štítarech, poté studoval v Kolíně. Rodiče mu zemřeli v mladém věku a vychovával jej starší bratr Josef. Po absolutoriu reálného gymnázia vystudoval pozemní stavitelství na pražské technice a pokračoval na vídeňské technice. Studia zakončil kursem architektury na Akademii výtvarných umění ve Vídni u Karla von Hasenauer. Od roku 1885 byl členem Spolku inženýrů a architektů (SAI).

V roce 1890 se stal společníkem ve firmě svého bratra Josefa (1841–1900). Ten v roce 1900 zemřel a o dva roky později zemřel i jeho druhý bratr Alois (1856–1902). Spolupracoval i s Emilem Králíčkem.

Po smrti Matěje Blechy v roce 1919 fungovala firma Matěj Blecha pod vedením jeho syna Josefa. Kromě stavebnictví se zabýval také architekturou a divadlem.

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Miladou (roz. Choděrovou, 1864–1921) měl dceru Miladu (* 1891) a syna Josefa (* 1896).[5]. S rodinou je pohřben v monumentální trojosé hrobce na Olšanech.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
Nájemní dům M. Blechy, Masarykovo nábřeží 28, Praha 1 – detail fasády

Jsou mu připisovány stavby evangelických kostelů v Černilově a Chvaleticích z roku 1882. Je jedním z českých architektů, jehož projekty byly realizovány na území dnešní Ukrajiny a Srbska.

Některé stavby navrhoval sám, spolupracoval také s řadou dalších architektů (Osvald Polívka, Antonín Wiehl a další). Významná je jeho spolupráce s Emilem Králíčkem.

Hrobka rodiny Matěje Blechy na Olšanských hřbitovech
  • 1890 Vila "Luisa", Dobřichovice, pro Jana a Luisu Reimanovy, čp. 118 (novorenesance),
  • 1890–1891 Soutěžní návrh na most Františka Josefa I. v Praze, spolu s Albertem Vojtěchem Velflíkem,
  • 1893 Nakladatelský a tiskařský dům nakladatelství Politika, Praha 1 - Nové město, čp. 200/II, Pštrossova 21,
  • 1895 Evangelický kostel, Kladno, ulice Generála Klapálka 1394,
  • 1898 Evangelický kostel, Nymburk, architekt: Friedrich Gottlob Karl Alber (novorenesance),
  • 1900–1902 Pražská úvěrní banka, Praha 1 - Staré Město, čp. 377/I, ul. 28. října 13, výzdoba Celda Klouček,
  • 1902 Zemská banka, Praha 1 - Nové Město, Na Příkopě 28, architekt: Osvald Polívka, výzdoba Celda Klouček (novorenesance)[6]
  • 1903 Nájemní dům čp. 1984/II, Praha 1 - Nové Město, Senovážné náměstí 10,
  • 1904–1905 Nájemní dům "U Dörflerů" čp. 391/I, Praha 1 - Staré Město, Na Příkopě 7, architekt Jiří Justich[7]
  • 1904 Kostel svatého Vojtěcha, Praha 8 - Libeň (secese),
  • 1904–1906 Vlastní nájemní dům, čp. 235, Praha 1 - Nové město, Masarykovo nábřeží 28,
  • 1905 Kostel svaté Anny, Habartov, zbořen 19. 12. 1951[8]
  • 1906 Hernychova vila, Ústí nad Orlicí,
  • 1906 Kostel svatého Josefa v Předlicích v Ústí nad Labem[9]
  • 1906–1907 Poliklinika, Praha 1 - Nové Město, čp. 208/II, Myslíkova 7,
  • 1906–1907 Palác Pražské železářské společnosti, Praha 1 - Nové Město, čp. 1015/II, Opletalova 55, architekt: Josef Zasche,
  • 1907–1908 Penzion (dnes kolej AMU), Praha 1 - Staré Město, čp. 940/I, Hradební 7, architekt: Emil Králíček,
  • 1907-1910 Libeňská sokolovna a lázně, Praha 8 - Libeň, čp. 2, Zenklova 3,
  • 1908 Rekonstrukce a rozšíření Židovské radnice v Praze 1 – Josefově, čp. 250/V, Maiselova 18,[10]
  • asi 1910 Rodinný dům, Praha 6 - Bubeneč, čp. 289/VII, Na Zátorce 3, architekt: Emil Králíček,
  • asi 1910 Nájemní dům, Praha 8 Karlín, čp. 519, Hybešova 5,
  • asi 1910 budova Výchovny České zemské komise pro péči o mládež, Jilemnice, č. p. 332, stavba: Jan Vejrych
  • 1910–1911 Rekonstrukce zámku Mníšek pod Brdy,
  • 1911 České mořské lázně hotel Velebit, Baška na ostrově Krk, Chorvatsko
  • 1911–1912 Dům Maribor, Praha 7 - Holešovice, čp. 861/VII, Bubenské nábřeží 9, architekt: Emil Králíček,
  • 1911–1912 Skladový dům Jindřicha Vaňka, Praha 7 - Holešovice, U Topíren 4, architekt: snad Emil Králíček,
  • 1911–1913 Hotel Zlatá Husa, Praha 1 - Nové Město, čp. 839/II, Václavské nám. 7, (geometrická secese), upraveno v roce 1933 Ladislavem Machoněm,
  • 1911–1913 Adamova lékárna, Praha 1 - Nové Město, čp. 775/II, Václavské nám. 8, architekt: Emil Králíček, (geom. secese a kubismus),
  • 1912–1913 Nájemní dům se spořitelnou, Praha 8 - Karlín, čp. 539, Prvního pluku 18,
  • 1912–1913 Nájemní dům čp. 122/V, Praha 1 - Josefov, čp. 122/V, Bílkova 6, architekt Josef Kovařovič, [11]
  • 1912–1913 Dům Diamant, Praha 1 - Nové Město, čp. 82/II, Spálená 4, architekt: Emil Králíček, (kubismus),
  • 1912–1913 Přístavba Jedličkova ústavu, Praha 2 - Vyšehrad, čp. 13, V Pevnosti 4,
  • 1913 Kubistická lucerna, Praha 1 - Nové Město, Jungmannovo nám., architekt: Emil Králíček, (součást projektu Adamovy lékárny),
  • 1913–1916 Palác Rokoko (Šupichovy domy), Praha 1 - Nové Město, čp. 794/II, 626/II, Václavské nám. 38, 40, architekt: Emil Králíček,
  • 1914–1915 Činžovní dům, Praha 1 - Staré Město, čp. 42/I, Kaprova 14,[12]
  • 1915–1920 Pavilon nemocnice, Praha 2 - Nové Město, čp. 500/II, Karlovo náměstí 37,

Průmyslové objekty

[editovat | editovat zdroj]
  • Cukrovar v Trnavě, v Seredi, Eresi, Orojska, Teplá a další v Itálii, Srbsku a Bulharsku,
  • Lihovary,
  • Spojené strojírny v Hradci Králové,

Stavby realizované firmou Matěje Blechy po jeho smrti

[editovat | editovat zdroj]
  • 1920–1922 Nájemní domy, Praha 2 - Nové Město, čp. 329, 330, Dittrichova 15, 17
  • 1922 Kancelářský dům, Praha 5 - Smíchov, čp. 200, Kartouzská 4
  • 1924–1926 Obchodní a nájemní dům, Praha 1 - Nové Město, čp. 60, Národní 28
  • 1924–1930 Vila Otto Petschka v Praze-Bubenči, architekt Max Spielmann
  • 1925 Palác Pražské úvěrové banky, Bělehrad[13]
  • 1925–1926 Modlitebna, Praha 2 - Nové Město, čp. 546, Malá Štěpánská 12
  • 1925–1928 Budova československého velvyslanectví v Jugoslávii, Bělehrad[14], architekt Alois Mezera
  • 1926–1928 Kancelářský dům, Praha 1 - Nové Město, čp. 1048, Na Poříčí 30
  • 1928–1931 Budova srbsko-americké banky v Bělehradu na třídě Kralja Milana, architekt Jaroslav Prchal
  • 1928 Palác Kotva v Praze, architekt Jan Žák
  • 1928 Vila Friedricha Petschka v Praze-Bubenči , architekt Max Spielmann
  • 1932 přestavba Pelléovy vily v Praze 6-Bubenči , architekt Max Spielmann

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová, Andrea Beláňová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. Kalich. 2019.
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu evangelické církve v Libenici
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Českobratrské evangelické církve u sv. Klimenta v Praze
  4. ↑ Národní listy, 20.12.1919, s.3, Architekt Matěj Blecha zemřel (nekrolog)
  5. ↑ Policejní přihláška Praha, rodina Matěje Blechy
  6. ↑ TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Blecha, Matěj, s. 71. 
  7. ↑ VLČEK Pavel a kol.:Umělecké památky Prahy I., Staré Město a Josefov, Academia Praha 1996, s. 280-281
  8. ↑ Kostel sv. Anny v Habartově na stránkách Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  9. ↑ Kostel sv. Josefa (karta stavby) in: Páral, M.; Krsek, M.; Vaca, J.: ÚSTÍ///AUSSIG architektura na severu Čech (databáze)
  10. ↑ VLČEK Pavel a kol.:Umělecké památky Prahy I., Staré Město a Josefov, Academia Praha 1996, s. 566-567
  11. ↑ VLČEK Pavel a kol.:Umělecké památky Prahy I., Staré Město a Josefov, Academia Praha 1996, s. 564
  12. ↑ VLČEK Pavel a kol.:Umělecké památky Prahy I., Staré Město a Josefov, Academia Praha 1996, s. 163
  13. ↑ Archiv ČNB, Architekt Matěj Blecha, sign. PUB – 688
  14. ↑ Pestrý týden, 25.8.1928, s.11. kramerius.fsv.cuni.cz [online]. [cit. 2016-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-22. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Matěj_Blecha&oldid=24149374“