Přeskočit na obsah

Maďarské demokratické fórum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maďarské demokratické fórum
Magyar Demokrata Fórum
ZkratkaMDF
Datum založení27. září 1987
Datum rozpuštění8. dubna 2011
PředsedaZsolt Makay
Sídlo1025 Budapešť,
Szilágyi Erzsébet fasor 73.
NástupceJólét és Szabadság Demokrata Közösség
Ideologiekonzervatismus
Mezinárodní org.Centristická demokratická internacionála
Evropská stranaAliance evropských konzervativců a reformistů
Politická skupina EPEvropští konzervativci a reformisté
Mládežnická org.Ifjúsági Konzervatív Unió
BarvyZelená
Volební výsledek2,67% (volby 2010)
Oficiální webwww.mdf.hu
Zisk mandátů ve volbách
Maďarský parlament
0/386
Evropský parlament
0/22
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maďarské demokratické fórum, zkráceně MDF, (maďarsky: Magyar Demokrata Fórum), byla pravicová politická strana v Maďarsku, která zvítězila v prvních svobodných volbách roku 1990.

Po neúspěchu ve volbách 2010 byla nejsilnější mimoparlamentní stranou. Dne 8. dubna 2011 se přejmenovala na Jólét és Szabadság Demokrata Közösség.

MDF bylo založeno, jako první opoziční strana vůči vládnoucí komunistické MSZMP, již 27. září 1987 v Lakiteleku. A stalo se jedním z nejvýznamnějších hnacích motorů pádu komunismu v Maďarsku. Navíc již v prvních dobách svého působení mělo kontakty na česká protikomunistická hnutí.[1]

Strana zvítězila v prvních svobodných volbách 1990, kdy získala 164 mandátů a utvořila vládu s FKgP a KDNP. Premiérem se stal tehdejší předseda MDF József Antall. V dalších volbách 1994 však drtivě zvítězila levicová MSZP. MDF se se svými 38 mandáty přesunulo do opozice.

Ve volbách 1998 se strana málem nedostala do parlamentu, jelikož v prvním kole nepřekročila povinnou hranici 5%, získala jen 3,12%. Ale přesto v parlamentu zastoupena byla, získala totiž 17 křesel v rámci Fidesz. Pro volbami 2002 MDF uzavřelo se stranou Fidesz-MPP koaliční dohodu o společných kandidátkách, a získali tak 188 mandátů (MDF 24, Fidesz 164). Staly se sice vítězi voleb, ale již nestačily na koalici stran MSZP a SZDSZ, které získaly většinu a sestavily tak vládu.

Ve volbách do EP 2004 dostalo MDF jen 5,34% hlasů a získalo tak jeden mandát. Pro parlamentní volby 2006 kandidovalo MDF samostatně a v prvním kole získalo jen 5,04% hlasů, což je těsně nad 5% hranicí pro vstup do parlamentu. Jelikož vládní koalici opět utvořily MSZP a SZDSZ byla strana v opozici. Ve volbách do EP 2009 získalo MDF 5,31% hlasů a obhájilo tak své jedno křeslo v EP, které obsadil lídr kandidátky Lajos Bokros.

Volby 2010

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Parlamentní volby v Maďarsku 2010.

Pro parlamentní volby 2010 uzavřelo MDF poněkud kontroverzní volební spolupráci s liberálním SZDSZ, které však v posledních letech ztratilo veškerou popularitu, především díky svým vládním koalicím s levicovou MSZP v letech 1994-1998 a 2002-2008. Republikovou kandidátku MDF (na níž jsou i členové SZDSZ, například tehdejší předseda strany Attila Retkes)[2] vedla jeho dlouholetá předsedkyně Ibolya Dávid. Kandidátem na post premiéra byl jediný europoslanec Lajos Bokros. Podle tehdejších průzkumů by strana mohla získat maximálně 5% hlasů a pohybovala se tak těsně na hranici vstupu do parlamentu.

V prvním kole voleb, které proběhlo 11. dubna 2010, však MDF získalo pouze 136 895 hlasů což je 2,67%. Nepřesáhlo tak 5% hranici a nepostoupilo do druhého kola. Stalo se tak poprvé od roku 1990 kdy strana nezískala žádný mandát, přitom před 20 lety se jednalo o nejsilnější politickou stranu, která dokonce zvítězila v prvních svobodných volbách roku 1990. V reakci na volební neúspěch ihned rezignovala dlouholetá předsedkyně strany Ibolya Dávidová. MDF se stalo nejsilnější mimoparlamentní stranou.

Zánik a nástupce

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Jólét és Szabadság Demokrata Közösség.

Nové vedení strany rozhodlo o změně názvu. Od 12. prosince 2010 strana začala používat název Jólét és Szabadság (JeSz).[3] Na schůzi delegátů v březnu 2011 bylo rozhodnuto o další změně názvu. Strana se tak dne 8. dubna 2011 definitivně přejmenovala na Jólét és Szabadság Demokrata Közösség, zkráceně JESZ.[4]

Předsedové strany

[editovat | editovat zdroj]

Volební výsledky

[editovat | editovat zdroj]

Volby do Národního shromáždění

[editovat | editovat zdroj]
Volby I. kolo II. kolo Počet
mandátů
Mandáty
v %
Úloha v
parlamentu
Počet hlasů Hlasy v % Počet hlasů Hlasy v %
1990 1 213 825 24,72% 1 406 2691 41,24%1 164 42,49% Vláda
1994 649 966 12,03% 639 866 14,93% 38 9,84% Opozice
1998 139 934 3,12% 172 4,40%2 Vláda2
20023 2 306 763 41,07% 2 196 524 49,97%3 243 6,22%3 Opozice
2006 272 831 5,04% 16 355 0,50% 11 2,85% Opozice
2010 136 895 2,67% Mimo parlament

1: Prospěch z velkého počtu zaostalých.
2: Společná kandidátka Fidesz-MDF. Po volbách byla vytvořena nezávislá parlamentní frakce MDF s 17 poslanci.
3: Společná kandidátka Fidesz-MDF. Po volbách byla vytvořena nezávislá parlamentní frakce MDF s 24 poslanci..

Volby do Evropského parlamentu

[editovat | editovat zdroj]
Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů Politická skupina EP Evropská strana
2004 164 025 5,34% 1 Evropská lidová strana - Evropští demokraté (EPP-ED) Evropská lidová strana (EPP)
2009 153 660 5,31% 1 Evropští konzervativci a reformisté (ECR) Aliance evropských konzervativců a reformistů (AECR)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magyar Demokrata Fórum na maďarské Wikipedii.

  1. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 10. ČESKO-MAĎARSKÉ VZTAHY, s. 508. 
  2. SZDSZ jelöltek Archivováno 24. 2. 2007 na Wayback Machine., 2010. március 26.
  3. Megváltoztatta nevét az MDFOrigo, 2010. december 12.
  4. Jólét és Szabadság Demokrata Közösségre változik az MDF neveIndex, 2011. március 5.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. 
  • PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]