Přeskočit na obsah

Mälaren

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mälaren
mapa jezera
mapa jezera
Poloha
SvětadílEvropa
StátŠvédskoŠvédsko Švédsko
KrajStockholm, Uppsala, Västmanland, Södermanland
Mälaren
Mälaren
Mälaren, Švédsko
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha1140 km²
Délka120 km
Šířka65 km
Objem14,4 km³
Povodí21 460 km²
Max. hloubka66 m
Ostatní
Typledovcovo-tektonický
Nadm. výška0,7 m n. m.
Přítok vodyArbogaån, Hedströmmen, Kolbacksån, Sagån, Eskilstunaå
Odtok vodyNorrström, Söderström
OstrovySelaön, Svartsjölandet, Ekerö-Munsö, Tosterön-Aspön, Adelsö, Ängsö
SídlaStockholm, Köping, Västerås, Mariefred
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mälaren v Dämmerungu

Mälaren je po Vänern a Vättern třetí největší jezero ve Švédsku. Leží ve střední části země západně od hlavního města Stockholmu a zasahuje do 4 krajů (Stockholm, Uppsala, Västmanland a Södermanland). Nachází se v kotlině ledovcovo-tektonického původu. Má rozlohu 1140 km² (podle jiných zdrojů 1 163 km²). Je přibližně 120 km dlouhé. Průměrně je hluboké 10 m a dosahuje maximální hloubky 66 m (západně od Adelsö). Objem vody je 14,4 km³. Velikost povodí je 21 460 km². Hladina jezera je v současnosti pouhých 70 cm nad hladinou moře.

Jezero je možné rozdělit na čtyři části.

  • Galten je široká a mělká část na západním okraji jezera. Dosahuje hloubky do 10 m.
  • Mělký Blaken je střední část jezera s maximální hloubkou do 35 m.
  • Odtoková část je v blízkosti Stockholmu a nachází se zde nejhlubší místo 66 m.
  • Severní část je dlouhá a úzká a zasahuje k Uppsale. Dosahuje hloubky do 20 m.

Pobřeží

[editovat | editovat zdroj]

Pobřeží je velmi členité s velkým množstvím zálivů, zátok a mysů.

Na jezeře se nachází přibližně 1200 ostrovů. Největší jsou Selaön (94,72 km²), Svartsjölandet (82,02 km²), Ekerö-Munsö (67,65 km²), Tosterön-Aspön (66,34 km²), Adelsö (26,08 km²) a Ängsö (21,01 km²). Mezi menší patří např. Björkö, Helgö, Kurön, Lilla Essingen, Lovö, Stora Essingen.

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]

S Baltským mořem je spojeno na několika místech. Jsou to kanál Södertälje, průtoky Norrström, Söderström a propust Hammarby. Největší přítoky jsou na východě Arbogaån, na severu Hedströmmen, Kolbacksån a Sagån a na jihu Eskilstunaå přitékající z jezera Hjälmaren.

Fauna a flóra

[editovat | editovat zdroj]

Žije zde 31 druh ryb. Hlavní zástupci jsou siven obrovský, losos obecný, pstruh obecný, štika obecná, plotice obecná, karas obecný, candát obecný, okoun říční, koruška evropská, bolen dravý, ouklej obecná, lín obecný. mník jednovousý, cejn velký, cejn siný, cejnek malý, jelec tloušť, jelec jesen, síh malý, síh severní, vranka obecná, sekavec písečný, úhoř říční, mihule říční a mihule potoční.

Velký ekologický problém způsobuje mlž slávička mnohotvárná, který byl do jezera zavlečen okolo r. 1920.

Lodní doprava

[editovat | editovat zdroj]

Na jezeře je rozvinutá místní lodní doprava a vodní turistika.

Do 12. století bylo jezero zátokou Baltského moře, od něhož se oddělilo až díky zvednutí zemského povrchu po roztopení ledovce na konci poslední doby ledové (tzv. proces postglaciálního vzestupu). Na dvou z jeho ostrovů se nacházejí pozůstatky vikingských osad Birka a Hovgården, kterou jsou součástí světového kulturního dědictví UNESCO.

Osídlení pobřeží

[editovat | editovat zdroj]

U východního břehu leží hlavní město Stockholm. Další významná města na břehu jsou Köping a Västerås. Na břehu jezera se nacházejí nespočetné víkendové domky. Na jižním břehu v zátoce ve městě Mariefred se nachází zámek Gripsholm.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]