Přeskočit na obsah

Josef Barák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Barák
Josef Barák (kreslil Jan Vilímek)
Josef Barák (kreslil Jan Vilímek)
Narození26. ledna 1833
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. listopadu 1883 (ve věku 50 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Národnostčeská
Povolánínovinář, básník, spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník Josefa Baráka na Olšanských hřbitovech

Josef Barák (26. ledna 1833 Praha[1]15. listopadu 1883 Praha[2]) byl český novinář, básník a spisovatel.

Narodil se v rodině domovníka (Hausmeister) Josefa Baráka a jeho manželky Rosalie Palečkové.[1] Byl nejmladší z deseti dětí, z nichž šest zemřelo předčasně. Otec příslušel do Zásmuk, kde Josef Barák trávil prázdniny. V Zásmukách se během letních pobytů sblížil s o rok mladším Janem Nerudou, jehož otec odsud též pocházel.[3]

Vzdělání získal na farní škole u Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici a na piaristickém gymnáziu.[3]

Od roku 1857, kdy uveřejnil svou básnickou prvotinu, poznávala česká kulturní veřejnost Josefa Baráka jako básníka. Náležel k mladé literární generaci, která se v květnu 1858 představila almanachem Máj. Barák byl redaktorem almanachu, neboť jeho hlavním inspirátorům Nerudovi a Hálkovi nebylo tehdy ještě potřebných čtyřiadvacet let.

Když se po mrtvých létech Bachova absolutismu začínal znovu rozvíjet český národní život, patřil Barák k jeho předním organizátorům. Pořádal české besedy, byl předsedou Akademického čtenářského spolku, patřil mezi zakladatele Sokola, Umělecké besedy i četných studentských spolků.

Zaměstnáním a hlavním oborem Barákovy činnosti bylo novinářství. V roce 1857 se stal redaktorem Prager Morgenpost, a když počátkem 60. let vznikaly časopisy české, redaktorem Času a později Hlasu. V letech 1867 až 1873 vydával a řídil časopis Svoboda. V rámci rodícího se mladočeského hnutí představoval Barák spolu s Nerudou jakýsi „plebejský demokratický radikalismus", navazující na dědictví radikálních demokratů z let revoluce 1848–49. Jako důsledný demokrat si Barák všímal dělnických problémů a účastnil se akcí dělníků, pro které požadoval rovnoprávnost v politickém životě. V září 1871 byl zvolen redaktorem prvního dělnického časopisu Dělnických listů. Svým nacionalismem se však dostával do rozporu se smýšlením některých socialistů ve vydavatelském sboru časopisu, a proto se v srpnu 1872 redakce vzdal. Od 1. října 1874 byl Barák odpovědným redaktorem mladočeských Národních listů, tehdy největších a nejvlivnějších českých novin.[4]

Již od studentských demonstrací v květnu 1860 se Barák těšil neobyčejné pozornosti policie a byl také několikrát stíhán soudně. Ve své době byl velmi populární a oblíbenou osobností. Dnes je jeho jméno známé jen užšímu kruhu zájemců o české dějiny. Neprávem, neboť, jak o něm napsal ve svých vzpomínkách spisovatel Antal Stašek, "svými náhledy předbíhal svou dobu, což bývá vždy známkou duchů nad obecnou úroveň vynikajících".

Josef Barák zemřel 15. listopadu 1883, svobodný a bezdětný, na zánět ledvin; je pochován na Olšanských hřbitovech.[2]

Za jeho života nebyla Barákova díla knižně vydána. Působil jako novinář, jeho básnické příspěvky se objevovaly především v letech 1857–1863 v almanachu Máj a dalších časopisech. Překládal též z němčiny a francouzštiny.[5]

  1. a b Matrika narozených, Nejsv. Trojice ve Spálené, snímek 33. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online. 
  2. a b Matrika zemřelých, sv. Jindřich, 1877-1894, snímek 113 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2023-04-15]. Dostupné online. 
  3. a b ŽÁČEK, Václav. Josef Barák. Praha: Melantrich, 1983. Dostupné online. Kapitola Mládí v předbřeznové a revoluční Praze, s. 15–16. Dostupné online po registraci.. 
  4. Archivovaná kopie. www.cs-magazin.com [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05. 
  5. FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G.. Praha: Academia, 1985. 900 s. Dostupné online. ISBN 80-200-0797-0. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]