Jaroslavl
| Jaroslavl Ярославль | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 57°37′ s. š., 39°51′ v. d. |
| Nadmořská výška | 100 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Centrální |
| Oblast | Jaroslavská |
| Administrativní dělení | 6 rajónů: Dzeržinský, Zavolžský, Kirovský, Krasnoperekopský, Leninský, Frunzenský |
 Jaroslavská oblast na mapě Ruska | |
  Jaroslavl Město na mapě Jaroslavské oblasti | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 205,8 km² |
| Počet obyvatel | 570 824 (2023) |
| Hustota zalidnění | 2 773,7 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové, Ukrajinci, Tataři |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Starosta | Arťom Vladimirovič Molčanov |
| Vznik | 1010 |
| Oficiální web | city-yaroslavl |
| Telefonní předvolba | (+7)4852 |
| PSČ | 150000—150066 |
| Označení vozidel | 76 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroslavl[pozn. 1] (řidčeji také Jaroslav,[2] rusky Яросла́вль) je město v Rusku, ležící 250 km severovýchodně od Moskvy. Jde o hlavní město stejnojmenné oblasti. Žije zde přibližně 571 tisíc obyvatel. Rozloha města činí 205 čtverečních kilometrů. Město je rozděleno na 6 rajónů: Dzeržinský, Zavolžský, Kirovský, Krasnoperekopský, Leninský a Frunzenský. Jaroslavl je dopravním uzlem, ze kterého se rozbíhají železniční tratě a silnice ve směru na Moskvu, Vologdu, Rybinsk, Kostromu, Ivanovo a Kirov. Ve městě je také říční přístav a letiště.
Jaroslavl je jedním z nejstarších ruských měst. Založeno bylo v 11. století a svého rozkvětu dosáhlo v 17. století. V roce 2010 město oslavilo 1000 let od svého založení. Historické centrum Jaroslavle, které se nachází na soutoku řek Volha a Kotorosl, je zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO. Jaroslavl patří mezi města Zlatého kruhu Ruska.
Fyzickogeografická charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Poloha
[editovat | editovat zdroj]Jaroslavl leží v centrální části Východoevropské roviny, na obou březích Volhy, kde se do ní vlévá řeka Kotorosl. Rozloha města je 205,37 km². Průměrná nadmořská výška centra města je 100 m[3].
Časové pásmo
[editovat | editovat zdroj]
Město Jaroslavl, stejně jako celá Jaroslavská oblast, leží v Moskevském časovém pásmu (MSK/MSD). Časový rozdíl oproti koordinovanému světovému času UTC je +3:00 (MSD).
Vodstvo
[editovat | editovat zdroj]Hlavními řekami Jaroslavské oblasti jsou Volha (Gorkovská přehradní nádrž) a její pravý přítok Kotorosl. Do nich se vlévá několik říček a potoků, z nichž je nejvýznamnější řeka Nora. U ústí řeky Kotorosl je několik ostrovů (na jednom z nich se nachází zábavní park).
Podnebí
[editovat | editovat zdroj]Město leží v oblasti mírného kontinentálního podnebí. Průměrný roční úhrn srážek je 591 mm[4].
Zima v Jaroslavli trvá více než pět měsíců a je mírně chladná. Průměrná lednová teplota je -12 °C. V některých letech však teploty dosahují téměř -50 °C, Výška sněhové pokrývky bývá zpravidla 35–50 cm, některé zimy dosahuje až 70 cm, jindy je sotva 20 cm. Sněhová pokrývka vzniká ve druhé polovině listopadu a vydrží 140 dní. Převládají jižní a západní větry. Průměrná rychlost větru je 4,2 m/s.[4]
Jaro je charakteristické nízkým úhrnem srážek. Průměrná teplota v dubnu je +4,5 °C. Sněhová pokrývka taje v první polovině dubna. Srážek v dubnu není mnoho, pouze kolem 40 mm. Srážky pak začínají přibývat v květnu, kdy jich spadne 50–60 mm.[4]
Léto je mírně teplé, vlhké, s největším úhrnem srážek v roce – až 80 mm za měsíc. Průměrná červencová teplota je +18 °C, v některých horkých dnech dosahuje maximální denní teplota +37 °C. V červenci spadne největší množství srážek v roce – 80 až 90 mm za měsíc. Bývají především lijáky, často s bouřkami. Převládají západní a severní větry s průměrnou rychlostí 2,5 až 3,5 m/s.[4]
Podzim se vyznačuje často zataženou oblohou (až 18 dní v měsíci). Průměrná teplota v říjnu jsou +4 °C. Ubývá srážek a mění se jejich charakter. Deště bývají vytrvalé a často se tvoří mlhy.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podle legendy bylo město založeno již roku 1010 Jaroslavem Moudrým, na místě, kde zabil při lovu medvěda.[5] Medvěda dnes najdeme ve znaku města. Datum založení města je sporné, ale první zmínku o Jaroslavli v letopisech nacházíme roku 1074, je tedy nejstarším městem v této části Ruska. Mezi lety 1071 a 1218 byla Jaroslavl centrem tehdejšího Jaroslavského knížectví, roku 1463 pak byla připojen ke knížectví Moskevskému. V 17. století byl druhým největším ruským městem, a po okupaci Moskvy Polskem v roce 1612 plnil funkci jejího hlavního města. Na příkaz Petra I. tu vznikla v roce 1722 manufaktura, roku 1750 tu bylo otevřeno divadlo. Počátkem 90. let 18. století byla ve městě objevena největší památka staroruské literatury – Slovo o pluku Igorově, epos z 12. století líčící tažení ruských knížat proti Polovcům.
Dne 7. září 2011 se zde těsně po startu zřítilo letadlo s hokejovým týmem Lokomotiv Jaroslavl mířící do Minsku. Zahynulo 44 z 45 lidí na palubě (43 na místě, hokejista Alexandr Galimov zemřel později v nemocnici).
Světové kulturní dědictví UNESCO
[editovat | editovat zdroj]V roce 2005 bylo historické centrum města zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO. Město je typickým příkladem průniku vlivů ruského impéria a západní kultury. Dalším důvodem zařazení na seznam UNESCO je urbanistické uspořádání města, které vzniklo podle nařízení Kateřiny Veliké a bylo realizováno v letech 1763 až 1830.[6]
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]Dnes je Jaroslavl centrem hlavně gumárenského průmyslu (byl zde největší závod na výrobu pneumatik v celém Sovětském svazu). Na toto odvětví pak navazují další závody – výroba plastů, chemikálií, syntetického kaučuku a petrochemie.
Architektura
[editovat | editovat zdroj]
Ze 12. století pochází Jaroslavská pevnost, tedy mohutně opevněný Spaso-preobraženský klášter. V 17. století byly v Jaroslavli mj. postaveny kostely Nikolaje Nadějina, Ilji Proroka, Jana Zlatoústého a Nikolaje Mokrého. Kostely z té doby jsou ukázkami svérázné staroruské architektury a malířství horního Povolží. Roku 1750 zde bylo založeno první profesionální divadlo v Rusku – dnes Akademické divadlo Fjodora Volkova. Roku 1778 zde byl schválen generální plán, podle něhož bylo město systematicky budováno v klasicistním stylu. Dnes tu najdeme také vysokoškolské budovy, mnoho dalších pravoslavných kostelů, jednu mešitu a jednu synagogu. Druhým významným klášterem je Tolský klášter.
Osobnosti města
[editovat | editovat zdroj]- Izmail Srezněvskij (1812–1880), ruský filolog a slavista
- Nikolaj Šiškin (1827–1902), ruský ministr zahraničí v letech 1896–1897 a člen Státní rady (od roku 1897)
- Alexandr Ljapunov (1857–1918), ruský matematik a fyzik
- Sergej Ljapunov (1859–1924), ruský hudební skladatel, dirigent a pianista
- Nikolaj Někrasov (1879–1940), ruský politik a poslední generální guvernér Finského velkoknížectví
- Fjodor Tolbuchin (1894–1949), sovětský vojevůdce ruského původu v období druhé světové války, maršál Sovětského svazu
- Jurij Ljubimov (1917–2014), ruský divadelní herec, režisér, zakladatel a dlouholetý ředitel divadla Na Tagance
- Valentina Těreškovová (* 1937), sovětská kosmonautka
- Andrej Chomutov (* 1961), ruský hokejista
- Maxim Tarasov (* 1970), bývalý ruský atlet – skokan o tyči
- Petr Lovigin (* 1981), ruský fotograf, režisér a spisovatel
- Sergej Mozjakin (* 1981), ruský hokejový útočník
- Ivan Něprjajev (1982), ruský hokejový útočník
- Denis Grebeškov (* 1983), ruský hokejový obránce
- Ljudmila Postnovová (* 1984), ruská házenkářka
- Alexandr Galimov (1985–2011), ruský hokejista
- Alexandr Vasjunov (1988–2011), ruský hokejista hrající na postu útočníka jako levé křídlo
- Vladimir Tarasenko (* 1991), ruský hokejový útočník
- Jurij Uryčev (1991–2011), ruský hokejový obránce
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Burgas, Bulharsko (2018)
Burlington, Spojené státy americké (1988)
Dubnica nad Váhom, Slovensko (2019)
Exeter, Spojené království (1989)
Hanau, Německo (1994)
Jyväskylä, Finsko (1966)
Kaliningrad, Rusko (1966)- Kassel, Německo (1988)
Nanking, Čína (2018)
Palermo, Itálie (1998)
Poitiers, Francie (1970)- Severodvinsk, Rusko (2002)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jazyková pravidla pro standardizaci jmen sídelních a nesídelních geografických objektů z území mimo Českou republiku ze dne 18. 2. 2016, které vydal Český úřad zeměměřický a katastrální, č. j. ČÚZK-02772/2016-22 (Příloha č. 2: Skloňování zeměpisných jmen a jejich rod, oddíl 2.3, s. 8) – dostupné online
- ↑ Archivovaná kopie. ujc.avcr.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-19.
- ↑ http://www.mojgorod.ru/jaroslav_obl/jaroslavlj/
- ↑ a b c d e http://meteoinfo.ru/climate/klimatgorod/1756-1246618396
- ↑ Sovětský svaz - země známá i neznámá, Lidové nakladatelství, Praha, 1984
- ↑ Historical Centre of the City of Yaroslavl [online]. UNESCO, 2005 [cit. 2011-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslavl na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Jaroslavl ve Wikislovníku- Oficiální web Jaroslavské oblasti Archivováno 26. 1. 2004 na Wayback Machine. (rusky, anglicky)
