Human Accomplishment

Human Accomplishment
Autor	Charles A. Murray
Původní název	Human Accomplishment
Země	Spojené státy americké
Jazyk	angličtina
Vydavatel	HarperCollins
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Human Accomplishment: The Pursuit of Excellence in the Arts and Sciences, 800 BC to 1950 je kniha vydaná v roce 2003, jejímž autorem je Charles Murray.

Autor v ní analyzuje míru, jakou přispěli jednotlivci a státy k rozvoji věd a umění v období od starověku do poloviny dvacátého století. Snaží se toho docílit pomocí určení množství místa, které je jim věnováno v různých referenčních pracích a odborných publikacích. Toto vědní odvětví se nazývá historiometrie. Z Murrayových výsledků vyplývá, že téměř veškerý vědecký pokrok je dílem Evropanů a jejich potomků (Američanů, Australanů, Kanaďanů a Novozélanďanů). 97 % vědeckého pokroku tedy připadá na Evropany včetně Židů, 2 % na Asiaty a 1 % na Araby.

Role menšin

V kapitole 12 nazvané "...and of dead white males" se autor zabývá především rolí těch, kdo nespadají do skupiny bílých mužů (tedy téže skupiny, která vykazuje drtivý podíl nejvýznamnějších osobností). Do této kategorie spadají ženy a Židé a jiné menšiny. Rozebírá se zde jejich role v souvislosti s jejich vynálezy a příspěvky lidstvu.

Ženy

Autor nejprve analyzuje podíl žen na vědeckých objevech, které přispěly k rozvoji společnosti ("accomplishments"). Podle jeho zjištění mají ženy na takovýchto objevech jen velmi malý podíl. Podle autorova vlastního historiometrického výzkumu tvořily ženy celkem 2.2% všech významných světových osobností mezi 800 př.-1950. Mezi lety 1900 a 1950 ženy tvořily pouze 5% z celkového počtu osobností činných v exaktních vědách ("hard sciences"), 3 procenta v matematice, 7 % v medicíně a 0 % v technologiích. Po roce 1950 se situace příliš nezměnila. Zastoupení žen – laureátek Nobelovy ceny činilo v letech 1900-1950 4 % a v letech 1951-2000 pouze 3 %.Polem, kde jsou ženy nejvíce činné, je literatura, kde se také poslední dobou nejvíce zvyšuje jejich procentuální zastoupení. Nejvíce jsou zastoupeny v japonské literatuře s 8 % významných jmen; nejslavnější spisovatelkou japonské literatury je Murasaki Šikibu (autorka knihy Příběh prince Gendžiho), která se v Murrayově žebříčku japonské litereatury umístila třetí.

Příčiny

Autor si klade otázku: když Židé po začátku osvícenství a emancipace byli schopni dosáhnout takového úspěchu, proč totéž neudělaly i ženy? Odpovídá si těmito způsoby:

1. Environmentální příčiny. Problémy spojené se sňatkem a mateřstvím. Žena si musela vybrat mezi kariérou a mateřstvím. Autor vysvětluje roli mateřství v životě ženy, kterou charakterizuje jako „life-altering experience“. Muži podle si podle autora musí hledat náhražku mateřství v práci. Pro ženy, které již jsou matkami, se pravděpodobnost úspěchu v umění a vědě prudce snižuje.
2. Vrozené příčiny. Murray zde nabízí vysvětlení, které je podle jeho vyjádření i jeho osobním názorem, totiž že rozdíly mezi muži a ženami jsou důsledkem vrozených příčin. Uvádí příklady toho, že patriarchát je nevyhnutelný a ukazuje, že lidské společnosti jsou bez rozdílu založeny na odlišnostech mezi muži a ženami. Rozdíly v attainmentu mohou mít několik příčin. Jedna teorie předpokládá, základní roli agresivity v tomto schématu. Muži mají díky testosteronu větší agresivitu, jsou tudíž schopni bezohledně soupeřit a jít za svým cílem. Přestože muži a ženy mají stejnou průměrnou inteligenci, muži se častěji nacházejí v extrémech tohoto spektra, tzn. muži mají tendenci být buď vysoce inteligentní nebo podprůměrně inteligentní, méně se jich nachází ve středu tohoto spektra. Další vysvětlení spočívá v tom, že podoba mužského a ženského mozku je odlišná. Muži mají z evolučního hlediska více rozvinuté prostorové schopnosti, ženy verbální schopnosti. To také odpovídá zastoupení žen v accomplishmentech. Obecně se dá říct, že zastoupení žen se snižuje od méně abstraktního k více abstraktnímu. Ženy jsou například zastoupeny podle knihy výrazně více v literatuře, méně v umění a nejméně ve skládání hudby (0.2 %), protože to vyžaduje pokročilou schopnost abstraktního uvažování. Také výzkum Marie Curie, asi nejslavnější vědkyně, byl z velké části založen na konkrétních, nikoli abstraktních, poznatcích.

Židé

Zastoupení Židů ve všech oblastech vědeckého poznání a umění je extrémně disproporční vzhledem k jejich počtu. Před počátkem 19. století však jejich zastoupení bylo mnohem slabší. Murray uvádí citaci Raphaela Pataie: „Náhlost, se kterou se Židé začali objevovat ... je naprosto ohromující. Vypadalo to, jakoby se velký rezervoár židovského talentu, dosud uvězněný za zdí talmudského učení, náhle rozlil do všech oblastí nežidovské kulturní činnosti.“

Mezi lety 1830 – 1870 se objevilo 16 židovských významných osobností, v letech 1870 – 1910 jich už bylo 40 a v období 1910-1950, které zahrnuje i dobu 2.světové války, se jejich množství téměř ztrojnásobilo na 114.

V letech 1870-1950 byli Židé nadpočetně zastoupeni ve všech oblastech, např. ve filosofii byl poměr zastoupení významných osobností k jejich očekávanému počtu 14:1, v matematice 12:1 a ve fyzice 9:1. Dále, Židé v letech 1901 – 1950 získali 14 % všech Nobelových cen, v letech 1951-2000 to už bylo 29%., 18 ze 46 laureátů Nobelovy ceny za ekonomii (39%) jsou také Židé.

Úpadek Evropy

V letech 1850 – 1950 měl accomplishment tendenci klesat – což je zajímavé, přihlédneme-li k obrovskému rozšíření vzdělání v této době. Snižování množství vědeckých vynálezů se podle knihy postupem času stává nevyhnutelné, protože vzrůstající komplexita vědeckého poznání nedovoluje učinit tolik nových vynálezů, které by nevyžadovaly předchozí znalosti. Murray věří, že v umění ke zpomalení rozvoje došlo v důsledku ztráty víry ve smysl života a důležitost jednotlivce, a to zejména v post-freudovské době.

Murray očekává, že za 200 let si lidé nebudou pamatovat téměř žádné umění z druhé poloviny 20. století. Evropa, vlast géniů, se zhroutila do pohodlné kulturní stáze připomínající Řím v 2. století n. l. Kromě filosofického vysvětlení se nabízí také vysvětlení praktická, jako je genocida Židů v průběhu 2. světové války (Židé byli dlouhodobě nejúspěnější etnickou skupinou, od roku 1870 měli šestkrát větší šanci stát se významnými osobnostmi a tudíž být zahrnuti v Murrayově seznamu), vzestup anti-elitářské ideologie, a úpadek nacionalismu.

Tabulky

Matematika	Skóre
Leonhard Euler	100
Isaac Newton	89
Eukleides	83
C. F. Gauss	81
Pierre de Fermat	72
Gottfried Leibniz	72
René Descartes	54
Georg Cantor	50
Blaise Pascal	47
Bernhard Riemann	47
David Hilbert	40
Jakob Bernoulli	40
Diofantos	39
Gerolamo Cardano	37
François Viète	36
Adrien-Marie Legendre	36
John Wallis	36
A. L. Cauchy	35
Fibonacci	34
Archimedes	33

Západní filosofie	Skóre
Aristoteles	100
Platon	87
Immanuel Kant	74
René Descartes	51
G. W. F. Hegel	46
Tomáš Akvinský	39
John Locke	37
David Hume	36
Augustinus	30
Baruch Spinoza	27
Gottfried Leibniz	27
Sokrates	26
Arthur Schopenhauer	24
George Berkeley	21
Friedrich Nietzsche	20
Thomas Hobbes	19
Bertrand Russell	18
Jean-Jacques Rousseau	17
Plotinos	17
J. G. Fichte	17

Fyzika	Skóre
Isaac Newton	100
Albert Einstein	100
Ernest Rutherford	88
Michael Faraday	86
Galileo Galilei	83
Henry Cavendish	57
Niels Bohr	52
J. J. Thomson	50
James Clerk Maxwell	50
Pierre Curie	47
Gustav Kirchhoff	43
Enrico Fermi	42
Werner Heisenberg	41
Marie Curie	41
Paul Dirac	40
James Prescott Joule	40
Christiaan Huygens	39
William Gilbert	37
Thomas Young	37
Robert Hooke	36

Západní hudba	Skóre
Ludwig van Beethoven	100
Wolfgang Amadeus Mozart	100
Johann Sebastian Bach	87
Richard Wagner	80
Joseph Haydn	56
Georg Friedrich Händel	46
Igor Stravinskij	45
Claude Debussy	45
Franz Liszt	45
Franz Schubert	44
Robert Schumann	42
Hector Berlioz	41
Arnold Schoenberg	39
Johannes Brahms	35
Frédéric Chopin	32
Claudio Monteverdi	31
Giuseppe Verdi	30
Felix Mendelssohn	30
Carl Maria von Weber	27
Christoph Willibald Gluck	26

Čínská literatura	Skóre
Tu Fu	100
Li Bai	87
Bai Juyi	86
Su Shi	83
Han Yu	80
Qu Yuan	78
Sima Qian	68
Tao Qian	68
Ouyang Xiu	61
Yuan Zhen	49
Guan Hanqing	45
Sima Xiangru	41
Liu Zongyuan	40
Ban Gu	37
Wang Wei	35
Luo Guanzhong	34
Ma Zhiyuan	34
Wang Shifu	34
Song Yu	33
Cao Xueqin	32

Západní umění	Skóre
Michelangelo	100
Pablo Picasso	77
Rafael	73
Leonardo da Vinci	61
Tizian	60
Albrecht Dürer	56
Rembrandt	56
Giotto	54
Gian Lorenzo Bernini	53
Paul Cézanne	50
Peter Paul Rubens	49
Caravaggio	43
Diego Velázquez	43
Donatello	42
Jan van Eyck	42
Goya	41
Claude Monet	41
Masaccio	41
Vincent Van Gogh	40
Paul Gauguin	38

Věda – všechny disciplíny	Skóre
Isaac Newton	100
Galileo Galilei	89
Aristoteles	78
Johannes Kepler	53
Antoine Lavoisier	51
René Descartes	51
Christiaan Huygens	49
Pierre-Simon Laplace	48
Albert Einstein	48
Michael Faraday	46
Louis Pasteur	46
Ptolemaios	43
Robert Hooke	41
Gottfried Leibniz	40
Ernest Rutherford	40
Leonhard Euler	39
Charles Darwin	37
Jöns Jacob Berzelius	36
Eukleides	36
James Clerk Maxwell	35

Západní literatura	Skóre
William Shakespeare	100
J. W. Goethe	81
Dante Alighieri	62
Vergilius	55
Homér	54
Jean-Jacques Rousseau	48
Voltaire	47
Molière	43
G. G. Byron	42
Lev Tolstoj	42
Fjodor Dostojevskij	41
Petrarca	40
Victor Hugo	40
Friedrich Schiller	38
Giovanni Boccaccio	35
Horatius	35
Euripides	35
Jean Racine	34
Walter Scott	33
Henrik Ibsen	32

Technika	Skóre
James Watt	100
Thomas Edison	100
Leonardo da Vinci	60
Christian Huygens	51
Archimédes	51
Guglielmo Marconi	50
Vitruvius	43
John Smeaton	37
Henry Bessemer	34
Thomas Newcomen	33
Charles Babbage	33
Carl Wilhelm Siemens	32
John Wilkinson	32
Benjamin Franklin	32
Charles Wheatstone	32
Alfred Nobel	32
Michael Faraday	31
Denis Papin	31
George Stephenson	30
Samuel Morse	30

Odkazy

Externí odkazy

• American Conservative – recenze
• "Of human accomplishment" Archivováno 16. 7. 2011 na Wayback Machine. – recenze
• Q&A with Charles Murray on Human Accomplishment interview s autorem