Hrabošík podzemní
 Hrabošík podzemní | |
|---|---|
-cropped.JPG) Hrabošík podzemní jedinec není úplně typicky zbarvený | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hlodavci (Rodentia) |
| Čeleď | křečkovití (Cricetidae) |
| Rod | hraboš (Microtus) |
| Binomické jméno | |
| Microtus subterraneus (de Sélys-Longchamps, 1836) | |
 Rozšíření hrabošíka podzemního
celoroční výskyt
sestaveno na základě: IUCN (International Union for Conservation of Nature) 2008 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrabošík podzemní (Microtus subterraneus) je drobný hlodavec z čeledi křečkovití (Cricetidae).[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o nejmenšího hraboše vyskytujícího se v České republice. Jeho tělo je dlouhé 82 až 105 mm, ocas má poměrně krátký 24 až 32 mm. Dosahuje hmotnosti 13 až 25 g.[3] Má jemnou srst, která je na hřbetě šedočerná, šedá nebo hnědošedá, na břiše bělavě šedá až stříbřitá. Délka zadní tlapky je obvykle do 15,5 mm. Na chodidlech mají zpravidla 5 mozolů, na rozdíl od ostatních v ČR se vyskytujících hrabošů.[3][4]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Největší oblast výskytu se nachází v Evropě (od francouzského pobřeží, přes pobřeží Baltského moře po Alpy, Jaderské moře a Balkánský poloostrov; odděleně také v Estonsku). Vyskytuje se také v Malé Asii (v horách Turecka).[3]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Vyskytuje se na různých stanovištích. V porostech jemných travin a bylin, na polích, v lesích (často v olšinách při březích řek) a také v zahradách. [4][3]
V ČR není zákonem chráněný.[3] Podle Červeného seznamu IUCN je klasifikován jako málo dotčený (LC).[5]
Potrava
[editovat | editovat zdroj]Během vegetačního období je z větší části (více než dvě třetiny) tvořena zelenými rostlinami (zejména listy), dále konzumují květy, mechy, semena a plody. V zimním období se živí hlavně kořínky a oddenky, v menší míře také semeny.[3]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Obvykle má méně početné vrhy s 2 až 4 mláďaty. Zato samice je schopná rodit 3 až 5 krát za rok v období od května do září až října. Samice mají pouze dva páry mléčných bradavek. Péče o potomstvo je rozdělena mezi samce i samice, nemusí se jednat jen o rodiče, péči mohou zajišťovat i další jedinci ze stejného hnízda. Na jaře narozená mláďata dospívají přibližně ve věku 2 měsíců, později narozená mláďata až po přezimování.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g ANDĚRA, Miloš; GAISLER, Jiří. Savci České republiky popis, rozšíření, ekologie, ochrana. Praha: Academia, 2012. 285 s. ISBN 978-80-200-2185-4.
- ↑ a b KOLIBÁČ, JIŘÍ, HUDEC, KAREL, LAŠTŮVKA, ZDENĚK, PEŇÁZ, MILAN A KOL. Příroda České republiky : průvodce faunou. Druhé, upravené a doplněné vydání. vyd. Praha: [s.n.] 466 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2993-5, ISBN 80-200-2993-1. OCLC 1104142498
- ↑ IUCN Red List of Threatened Species: European Pine Vole. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2016-08-19 [cit. 2020-04-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hrabošík podzemní na Wikimedia Commons 
Taxon microtus subterraneus ve Wikidruzích- http://www.chovzvirat.cz/zvire/1014-hrabosik-podzemni/
- http://www.prirodavysociny.cz/cs/druhy/4661/hrabosik-podzemni
