Holigarna

Holigarna
	Holigarna grahamii
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	mýdelníkotvaré (Sapindales);
Čeleď	ledvinovníkovité (Anacardiaceae);
Rod	holigarna (Holigarna); Buch.-Ham. ex Roxb., 1820
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holigarna^[1] (Holigarna) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to stromy s jednoduchými střídavými listy a drobnými květy v latovitých květenstvích. Semeník je spodní, plodem je peckovice. Rod zahrnuje 9 druhů a je rozšířen v tropické Asii od Indie po Indočínu. Šťáva z rostlin způsobuje podobně jako u řady jiných druhů z čeledi ledvinovníkovité kontaktní dermatitidy. Účinné látky jsou obdobné jako u jedovatce.

Popis

Holigarny jsou dvoudomé nebo polygamní stromy, při poškození ronící pryskyřičnatou šťávu, která na vzduchu černá. Listy jsou jednoduché, celokrajné, střídavé, spirálně uspořádané, řapíkaté. Na okraji řapíku jsou 4 opadavé nebo vytrvalé přívěsky připomínající palisty. Květy jsou pětičetné, stopkaté, s dobře vyvinutou češulí, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových latách. Kalich je miskovitý. Korunní lístky jsou téměř volné. Tyčinek je pět. Semeník je spodní, srostlý ze 3 až 5 plodolistů a nesoucí stejný počet čnělek. Plodem je peckovice. U některých druhů jsou plody obklopené kuželovitým hypokarpem. V dužnině plodů je hojná černá pryskyřice.^[2]

Listy Holigarna nigra
Detail květů Holigarna nigra
Plodenství Holigarna grahamii

Rozšíření

Rod holigarna zahrnuje 9 druhů. Je rozšířen výhradně v tropické Asii od Indie po Thajsko a Vietnam. Vyskytuje se také na Andamanech. V Indii roste celkem 7 druhů, v Indočíně se vyskytují 4 druhy. Centrum druhové diverzity je v jihozápadní Indii.^[3]

Ekologické interakce

Plody holigarn jsou šířeny savci.^[4] Druh Holigarna nigra je složkou potravy indického makaka lvího.^[5] Na Holigarna grahmii se v Indii občas vyskytuje společenská ploštice Cyclopelta siccifolia.^[6]

Ploštice Cyclopelta siccifolia
Makak lví

Obsahové látky a jedovatost

Šťáva holigarn obsahuje obdobné látky jako známé jedovatce a bývá příčinou kontaktních dermatitid.^[2]^[7] Hlavní účinnou látkou Holigarna arnottiana je 3-heptadecylkatechol ze skupiny urushiolů,^[8] tedy stejná látka jako v severoamerickém jedovatci různolaločném. Nebezpečný je rovněž kouř z hořícího dřeva.^[9]

Taxonomie

Rod Holigarna je v rámci čeledi Anacardiaceae řazen do podčeledi Anacardioideae a tribu Semecarpeae.^[10]

Význam

Druh Holigarna arnottiana je využíván v tradiční indické medicíně Sidha. Má antibakteriální účinky a používá se zevně při ošetřování řezných ran a zranění, dráždí však kůži.^[5] Dřevo Holigarna longifolia je světle šedé měkké a velmi lehké.^[11]

Odkazy

Reference

↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
↑ ^a ^b KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky)
↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
↑ GANESH, T.; DAVIDAR, Priya. Dispersal modes of tree species in the wet forests of southern Western Ghats. Current Science. Feb. 2001, čís. 80(3).
↑ ^a ^b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
↑ KULKARNI, D.K. et al. Occurrence of Cyclopelta siccifolia (West wood) on Holigarna grahmii (Wt.) Kurz. From (M.S.) India.. Science Research Reporter 2(1): 81-82, March 2012. March 2012, čís. 2(1).
↑ WAGSTAFF, D. Jesse. International poisonous plant checklist. Evidence-based reference.. Boca Raton: CRC Press, 2008. ISBN 978-1-4200-6252-6. (anglicky)
↑ CROSBY, Donald G. The poisoned weed: Plants toxic to skin.. [s.l.]: Oxford University Press, 2004. ISBN 0-19-515548-3. (anglicky)
↑ ROHDE, M. Contact-poisonous plants of the world [online]. 2016 [cit. 2019-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-02. (anglicky)
↑ PELL, Susan Katherine. Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae). [s.l.]: Louisiana State University, 2004. (anglicky)
↑ KANJILAL, U.N.; KANJILAL, P.C.; DAS, A. Flora of Assam. Vol. I (Part II). Linaceae to Moringaceae. Calcutta: Government of Assam, 1936. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Holigarna na Wikimedia Commons
Taxon Holigarna ve Wikidruzích

[bsl-1] SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.

[kub10-2] KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky)

[pwo-3] Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)

[ganesh-4] GANESH, T.; DAVIDAR, Priya. Dispersal modes of tree species in the wet forests of southern Western Ghats. Current Science. Feb. 2001, čís. 80(3).

[quattrocchi-5] QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)

[kulkarni-6] KULKARNI, D.K. et al. Occurrence of Cyclopelta siccifolia (West wood) on Holigarna grahmii (Wt.) Kurz. From (M.S.) India.. Science Research Reporter 2(1): 81-82, March 2012. March 2012, čís. 2(1).

[wagstaff-7] WAGSTAFF, D. Jesse. International poisonous plant checklist. Evidence-based reference.. Boca Raton: CRC Press, 2008. ISBN 978-1-4200-6252-6. (anglicky)

[crosby-8] CROSBY, Donald G. The poisoned weed: Plants toxic to skin.. [s.l.]: Oxford University Press, 2004. ISBN 0-19-515548-3. (anglicky)

[rohde-9] ROHDE, M. Contact-poisonous plants of the world [online]. 2016 [cit. 2019-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-02. (anglicky)

[pell-10] PELL, Susan Katherine. Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae). [s.l.]: Louisiana State University, 2004. (anglicky)

[kanjilal-11] KANJILAL, U.N.; KANJILAL, P.C.; DAS, A. Flora of Assam. Vol. I (Part II). Linaceae to Moringaceae. Calcutta: Government of Assam, 1936. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]