Győr
| Ráb Győr | |
|---|---|
 Radnice | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°41′13″ s. š., 17°38′36″ v. d. |
| Nadmořská výška | 108 m n. m. |
| Časové pásmo | CET, UTC+1 |
| Stát |  Maďarsko |
| region | Západní Zadunají |
| župa | Győr-Moson-Sopron |
| okres | Győr |
| Administrativní dělení | 8 městských částí |
  Győr | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 174,61 km² |
| Počet obyvatel | 128 567 |
| Hustota zalidnění | 737,68 obyv./km² |
| Etnické složení | Maďaři |
| Náboženské složení | křesťanství |
| Správa | |
| Status | župní sídlo, město s župním právem |
| Starosta | Zsolt Borkai |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Városház tér 1. 9021 Győr |
| Telefonní předvolba | (+36) 96 |
| PSČ | 9000–9030 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Győr [ˈɟøːr]IPA (česky a slovensky Ráb, německy Raab) je město v severozápadním Maďarsku, 110 km západně od Budapešti, 65 km jihovýchodně od Bratislavy a 10 km od slovenských hranic. Je správním městem župy Győr-Moson-Sopron. V roce 2013 zde žilo přes 128 000 obyvatel a je šestým největším maďarským městem. Od roku 1009 je sídlem rábské diecéze (resp. diecéze Győr). Győrem protéká řeka Rába. Jižně od města vede evropská silnice E60.
Historie
Doba před příchodem Maďarů
Okolí dnešního Rábu bylo osídleno již od pravěku. Archeologické nálezy včetně pevnosti jsou četné také pro období říše římské. Prvními písemně doloženými obyvateli tu byli Keltové. Ti město pojmenovali Arrabona, z čehož se vyvinul časem i dnešní český název Ráb. V 6. století území osídlili Slované, kteří zde v 8.století koexistovali s Langobardy a s Franky, přišlými z jihu. Jejich komunity napadli Avaři. Slovanský živel stále převládal, i mezi lety 880 a 894, kdy byl součástí Velkomoravské říše.
Kočovní Maďaři sem vtrhli na přelomu 9. a 10. století, osídlili a opravili opuštěnou římskou pevnost, nejprve zde stavěli stany, později i domy. V 13. století Győr těžce poničily vpády Mongolů a útok českých vojsk v roce 1271.
Středověk
O dalších 300 let později, když na tehdejší Uherské království zaútočili Turci a postupovali úspěšně zemí na sever, rozhodl se místní vojenský velitel Kristóf Lambert město před Osmany zničit, aby jim nepadlo do rukou. Od této doby je turecký název pro Ráb Janik Kala – spálené město. Po osvobození země od turecké nadvlády bylo znovu vybudováno, a to za pomocí severoitalských architektů v renesančním a barokním stylu; ze starého města se zachovalo pouze rozložení ulic.
Novověk
Díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest mezi dvěma centry Rakouska, Vídní a Budapeští (tehdy Budínem), a zásluhou rozvoje náboženství, řemesel a kultury město prosperovalo. Roku 1627 přišli jezuité, kteří kromě kostela a koleje založili školu a nastolili rekatolizaci města. V roce 1743 Győr získal od císařovny Marie Terezie statut svobodného královského města. Slibný růst zpomalily již tereziánské války o dědictí slezské a zastavily jej napoleonské války. Rozhodující byl rozvoj strojírenského průmyslu. Ve městě sídlil výrobce lokomotiv a jiné techniky, firma Rába. Výstavba železnice žel přeložila dopravu mezi Vídní a Budapeští dál od města, a tak Győr nakonec ztratil na významu.
20. století
Během druhé světové války, když nacisté obsadili Maďarsko, začaly se organizovat deportace Židů. Ti, podle sčítání lidu z roku 1910, do té doby představovali 12,6 % místní populace. 13. května 1944 zde nacisté zřídili ghetto. 11. a 14. června pak byly vypraveny dva vlaky, které odvezly Židy z města i okolních obcí do koncentračního tábora Auschwitz - Birkenau v Polsku, což byl největší německý vyhlazovací tábor. Během těchto dvou dnů bylo deportováno celkem 5635 osob. Téměř všichni z nich zahynuli ve vyhlazovacím táboře, nebo ještě cestou v uzavřených nákladních vagónech vlaku. Některým Židům bylo umožněno zůstat, ti však byli zmasakrováni 26. března 1945, jen několik hodin před osvobozením spojeneckou armádou.
V měsíci březnu 1945, před koncem 2. světové války, byl Győr spojeneckými leteckými svazy nepřetržitě tři dny bombardován. Zhruba z 6000 budov ve městě bombardování "přežilo" pouze cca 200 budov, kde jakoby zázrakem se právě bomby z velké části vyhnuly historickému středu města. Po 2. světové válce byla zahájena obnova města i výstavbou nových, panelových sídlišť; historické centrum pozvolna chátralo. Ve městě se vyráběly železniční vagóny, (stejné nebo podobné vagóny se vyráběly i před válkou a v průběhu války, které pak převážely maďarské židy (cca 490 tis. židů), především z Maďarska do Auschwitz - Birkenau), dále nákladní automobily a autobusy zn.Ikarus. Od 90. let minulého století, se postupně začalo s opravami i historického středu města. V této činnosti se stále postupně pokračuje. Győr je napojen i na dálnici spojující Vídeň s Budapeští.
Pamětihodnosti
.JPG)
- Radnice, tříosá stavba z konce 19. století s věží vysokou 59 metrů
- Vrch Káptalan - starý střed města, leží na soutoku řek Mošoňského Dunaje a řeky Ráby, kde stojí "Biskupský palác", zdaleka viditelný. Dá se poznat dle tupé věže - dnes biskupská rezidence. Veřejnosti je nepřístupný. V blízkosti je jak bazilika, tak i teologická fakulta. Biskupský hrad (Püspökvár) je obklopený zbytky kamenné středověké a cihelné tereziánské fortifikace především ze strany od řeky.
- Bazilika Nanebevzetí Panny Marie - katedrála, na gotických základech, z nichž se dochoval chór a jižní kaple; byla dostavěna tereziánská bazilika s klasicistním průčelím z doby kolem roku 1800. Nejvzácnější je gotická kaple sv. Ladislava, zbudovaná u příležitosti sanktifikace arpádovskéhokrále Ladislava (vládl od r. 1077 - 1095). V ní je uloženo vrcholné dílo uherského středověkého zlatnického umění a to pozlacená stříbrná herma sv. Ladislava. Současně je v kapli uložen od r. 1945 k poslednímu odpočinku, biskup "BOLDOG (blahoslavený v r. 1997) VILMOS APOR, kdy, jak chránil ženy a dívky, byl postřelen vojáky RA a na následky zranění za několik dnů zemřel.
- Barokní centrum města - urbanistický celek měšťanských domů 17.-19. století se starou uliční sítí
- Kostel sv. Ignáce a jezuitský klášter na Széchenyiho náměstí. Jezuité se ve městě usadili v roce 1627. V letech 1634–1641 si podle vzoru římského kostela jezuitů Il Gesú postavili jednolodní baziliku s úzkými průchozími kaplemi, s bohatými štukaturami, severoitalský stavitel Bartolommeo della Torre ji dokončil v raně barokním stylu roku 1667 (chronogram v nadpraží portálu), ve stavbě kláštera pokračoval pražský stavitel Francesco della Torre. Chrámové věže pocházejí z poloviny 18. století. Po zrušení jezuitského řádu v rámci josefinských reforem klášter užívali benediktini. Na hlavním oltáři je obraz Apoteóza sv. Ignáce, kterou stejně jako nástropní malby zhotovil rakouský malíř Paul Troger. Rokoková kazatelna se zlacenými řezbami pochází z roku 1749. Na postranním oltáři v druhé kapli vlevo je cenný raně barokní obraz svatých patronů Uher: zleva biskup svatý Béla=Vojtěch s berlou, šípy a veslem, svatý Imrö, první uherský král sv. Štěpán a Lászlo = Ladislav. Po pravé straně budovy se nachází starodávná lékarna s muzeem lékařských nástrojů.
- Jezuitská kolej a gymnasium patřily k významným střediskům řádové vzdělanosti. Školou prošli například Josef Dobrovský nebo Ľudovít Štúr.
- Mariánský sloup na Széchenyiho náměstí; sochu Panny Marie Immaculaty, patronky vítězství Rakouské monarchie nad Turky dal vztyčit roku 1678 císař Leopold I., na podnoži sloupu madonu doprovázejí moroví patroni a svatí patroni Uher. Darovací nápis s chronogramem je vytesán na desce vsazené do zábradlí statue.
- Karmelitánský kostel (Kármelhegyi Boldogasszony templom) - pozdně barokní stavba, na náměstí Bécsikapu, kterému vévodí i socha Kisfaludy Károlyho - byl významný maďarský spisovatel, básník, dramatik i malíř. Stal se vedoucí osobností literálního života, psal epigramy, novely, balady, básně a také i maloval. Na jeho počest je založena společnost která nese jeho jméno, stejně tak je po něm pojmenováno i divadlo v Győru.
- Velká synagoga je novorománská stavba s osmiúhelníhovým půdorysem ze 2. poloviny 19. století.
- Starý evangelický kostel na Petőfiho náměstí je rokokově-klasicistní modlitebna bez věže, vystavěná v letech 1783-1785 s unikátní křtitelnicí z červeného pískovce.
- Královská ulice - Kiraly utca, na které se nachází tzv.Napoleonův dům, ve kterém Napoleon strávil jednu noc po vítězství nad uherskou šlechtou v r. 1809. Na protějším domě pamětní deska připomíná existenci Ráby jako osady či města v r. 1271, útok českých vojsk. téhož roku a nájezdy Mongolů z 13. stol..
- Koncertní síň Richterterem
Ekonomika města
V Győru sídlí pobočka Audi AG (Audi Hungaria Motor Kft.) která zde provozuje rozlehlou továrnu, otevřena byla v roce 1994. Vyrábějí se zde sportovní vozy Audi TT, A3 Cabriolet,[1] A3 Limousine[2] a rovněž množství typů motorů (1 913 053 motorů v roce 2007). Roku 1994 byla otevřena továrna, kde se jako první vyráběly čtyřválcové řadové motory pro Audi. Později přibyla montáž Audi TT Coupé a TT Roadster. Dále též šestiválcové a osmiválcové motory, a poté, co koncern získal automobilku Automobili Lamborghini S.p.A., začalo Audi vyrábět také vidlicové desetiválcové motory typu V10. Tyto motory pro Audi se plně vyrábějí zde, ale pro Lamborghini V10 pouze válcové bloky.[3] Motory jsou dodávány rovněž to dalších typů vozů skupiny Volkswagen Group, přičemž přes 90 % motorů do vozů Audi je vyráběno zde.[4]
Osobnosti
- János Hrabovszky (1777–1852), honvéd
- Štefan Anián Jedlík (1800–1895), fyzik
- Ágoston Schöpf-Merei (1804–1858), lékař
- Vince Adler (1826–1871), hudební skladatel
- Vilmos Győry (1838–1885), básník
- Sándor Liezen-Mayer (1839–1898), malíř
- Gyula Kőnig (1849–1913), matematik
- Sándor Cserháti (1852–1909), profesor
- Gabriel Fránek (1859–1930), český skladatel a dirigent, ředitel kůru v katedrále sv. Štěpána
- bl. Vilmos Apor (1892–1945), biskup rábský a mučedník
- László Halmos (1909–1997), hudební skladatel
- Árpád Horváth (1907–1990), spisovatel
- Andor Csizmadia (1910–1985), doktor
- Gábor Földes (1923–1958), malíř
- Stanley Jaki (1924–2009), duchovní a vědec
- Erzsébet Galgóczi(ová) (1930–1989), spisovatelka, dramaturžka
- László Sáry (*1940), hudební skladatel
- János Sajnovics (1733–1785), lingvista
- Emil Zuckerkandl, rakouský anatom, bratr Otty Zuckerkandla
- Otto Zuckerkandl, rakouský urolog, chirurg, bratr Emila Zuckerkandla
- Margit Kovács(ová) (1902–1977), keramička a sochařka
- János Cseszneky (asi 1535–1593) uherský magnát, vojevůdce z bojů proti Turkům
S městem jsou spjaté také další osobnosti, které zde působily např. teolog Izidor Guzmics (1786–1839), český filolog a historik Josef Dobrovský (1753–1829), slovenský národní buditel Ľudovít Štúr (1815–1856), rakouský hudební skladatel Johann Georg Albrechtsberger (1736–1809) ad.
Sport
Hlavním sportovním klubem v Győru je Győri ETO Sport Club, který má mnoho sportovních odvětví. Oblíbená je zejména házená. V Győru je i ženský házenkářský klub. Győrský sport se proslavil hlavně svým fotbalovým klubem Győri ETO FC.
Partnerská města
Erfurt, Německo (1971)
Kuopio, Finsko (1978)- Sindelfingen, Německo (1989)
Colmar, Francie (1993)
Brašov, Rumunsko (1993)
Nazaret Ilit, Izrael (1993)
Wu-chan, Čínská lidová republika (1994)
Reference
- ↑ Volkswagen AG [online]. 30 November 2007 [cit. 2009-08-30]. Dostupné online.
- ↑ World Industrial Reporter – Audi Hungaria Celebrates Start of Production of A3 Limousine [online]. © 2013 Thomas Publishing Company, 2013-06-13 [cit. 2013-07-17]. Dostupné online.
- ↑ LamboCars.com [online]. [cit. 2009-08-30]. Dostupné online.
- ↑ BBJ.hu [cit. 2012-01-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Győr na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- (česky) Győr – termální lázně
- (slovensky) Győr – turistický portál
- (maďarsky) Zoologická zahrada Győr
