Gotland (1933)
Gotland | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | lehký křižník |
Lodní znak | |
Zahájení stavby | 1930 |
Spuštěna na vodu | 14. září 1933 |
Uvedena do služby | 14. prosince 1934 |
Osud | vyřazen |
Předchůdce | Clas Fleming |
Následovník | třída Tre Kronor |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 4700 t (standardní) 5500 t (plný) |
Délka | 134,8 m |
Šířka | 15,4 m |
Pohon | 2 turbíny, 4 kotle 33 000 shp |
Rychlost | 28 uzlů |
Posádka | 467 |
Pancíř | 51mm boky 51mm paluba 51mm věže |
Výzbroj | 6× 152mm kanón (2×2, 2×1) 4× 75mm kanón 4× 25mm kanón 4× 8mm kulomet 6× 533mm torpédomet (2×3) 100 min |
Letadla | 9× hydroplán |
Gotland byl lehký křižník švédského námořnictva kombinovaný s nosičem hydroplánů. Jiné označení plavidla je letadlový křižník. Během služby byl přestavěn na protiletadlový křižník. Po válce sloužil hlavně k výcviku. Vyřazen byl roku 1960 a v roce 1962 byl prodán do šrotu.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Křižník postavila loděnice Götaverken v Göteborgu. Kýl plavidla byl založen roku 1930, roku 1933 byl trup spuštěn na vodu a 14. prosince 1934 byl Gotland zařazen do služby.
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Křižník byl původně dokončen v podobě kombinující lehký křižník a nosič hydroplánů. Hlavní výzbroj křižníků tvořilo šest 152mm kanónů umístěných ve dvou dvoudělových a dvou jednohlavňových věžích. Křižník dále nesl čtyři 75mm kanóny, čtyři 25mm kanóny, čtyři 8mm kulomety a dva trojhlavňové 533mm torpédomety. V případě potřeby mohl naložit až 100 námořních min.
Záď křižníku byla vyhrazena pro provoz hydroplánů Hawker Osprey, kterých loď mohla nést až devět (obvykle šest). Letecký katapult v rozložené poloze měl dráhu dlouhou 22 metrů, po které byly letouny poháněny pomocí stlačeného vzduchu rychlostí 100 km/h. Na zadní straně paluby byl umístěn jeřáb, který byl používán k opětovnému zvednutí letadla na palubu po přistání na vodní hladině.
V letech 1943–1944 byl Gotland přestavěn na protiletadlový křižník. Poté nesl šest 152mm kanónů, čtyři 75mm kanóny, osm 40mm kanónů a 16 kusů 25mm kanónů.
Pohonný systém tvořily čtyři kotle Penhoet a dvě parní turbíny De Laval. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 28 uzlů.
Bojová služba
[editovat | editovat zdroj]Vybavená loď procházela zkouškami od 25. srpna 1934, po kterých byla uvedena do provozu 14. prosince 1934. V roce 1935 se Gotland připojil k ostatním lodím švédské flotily v jejich každodenních mírových operacích. V prosinci 1935 se loď vydala na svou první zahraniční návštěvu. Křižník v meziválečném období často podnikal zdvořilostní návštěvy jiných zemí; v červnu a červenci 1939 navštívil např. Bordeaux ve Francii a Southampton v Anglii. Po vypuknutí druhé světové války začal Gotland pravidelně hlídkovat v Baltském moři a v oblastech Skagerrak a Kattegat. V té době byla vojenská užitečnost Gotlandu jako nosiče hydroplánů prakticky nulová, hydroplány byly zastaralé a celé Baltské moře bylo v dosahu letounů z pozemních letišť, které měly mnohem lepší výkon. Přesto Gotland pokračoval v hlídkách a sloužil také jako cvičná loď.
Během výcviku v Kattegatu dne 20. května 1941 byly spatřeny německá bitevní loď Bismarck a těžký křižník Prinz Eugen na začátku německé operace Operace Rheinübung, jejímž cílem bylo proniknutí obou lodí do Atlantského oceánu za účelem napadání spojeneckých lodí a konvojů. Pozorování bylo nahlášeno na velitelství švédského námořnictva a zprávu obdržel také britský námořní atašé, který ji obratem předal britské admiralitě do Londýna. Byla to první zpráva, že Bismarck a Prinz Eugen jsou na cestě do Atlantiku, čímž se spustilo jejich sledování a vyvolalo bitvu v Dánském průlivu a spojenecké pronásledování. Bismarck byl nakonec britským loďstvem dostižen a 27. května 1941 potopen, Prinz Eugen unikl a dorazil 1. 6. 1941 do přístavu Brest.
V letech 1943–1944 byl Gotland přestavěn na protiletadlový křižník.
Po skončení druhé světové války pokračoval Gotland v tradici zdvořilostních návštěv zahraničních přístavů. V roce 1953 prošla loď další modernizací. Loď dostala moderní elektronické vybavení v podobě britských radarů typu 262 a 293 a sonaru typu 144. Takto modernizovaný Gotland dostal novou funkci jako námořní loď řídící stíhací letouny. V roce 1956 se loď vydala na svou poslední zahraniční plavbu a do roku 1960 zůstala pouze ve švédských pobřežních vodách. Gotland byl přeřazen do zálohy, v roce 1962 byl prodán do šrotu a sešrotován byl o rok později.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gotland na Wikimedia Commons
- Drachinifel: HSwMS Gotland - Guide 316 na YouTube (anglicky)
- Skynea History: HSwMS Gotland - Swedish Multirole Cruiser na YouTube (anglicky)