Přeskočit na obsah

Gersau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gersau
Gersau – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška435 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonSchwyz
OkresGersau
Gersau
Gersau
Gersau, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha14,35 km²
Počet obyvatel2 332 (2018)[1]
Hustota zalidnění162,5 obyv./km²
Správa
Vznik1433
Oficiální webwww.gersau.ch
PSČ6442
Označení vozidelSZ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gersau je obec ve švýcarském kantonu Schwyz, v rámci kterého tvoří samostatný okres. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel.

Pohled na Gersau z opačné strany jezera

Gersau se nachází v kotlině zasazené do slunného a před větrem chráněného pohoří Rigisüdhang. Gersau je chráněno před chladnými větry horami Rigi-Hochfluh a Gersauerstock na severu a Lucernským jezerem na jihu. To je příčinou mírného klimatu, v němž se daří i sladkým kaštanům, a proto se Gersau v rámci regionu říká také Riviéra Lucernského jezera.

Nad obcí se ve výšce 1656 metrů nad mořem nachází místní hora Gersau, Rigi Scheidegg. Z ní je nádherný výhled na alpské panorama a Lucernské jezero. Idylická alpská krajina s horským hostincem je dostupná pěšky nebo lanovkou.

Trojmezí tří kantonů (Lucern, Nidwalden a Schwyz) se nachází v Lucernském jezeře.

Letecký pohled (1919)

První zmínka o Gersau pochází ze zakládací knihy opatství Muri z roku 1064.[2] Od roku 1332 bylo Gersau součástí oblasti Waldstätten jako samostatný celek a v roce 1359 bylo jmenovitě zmíněno ve spojenectví tzv. starých míst. V roce 1390 se vykoupilo z poddanství a habsburské zástavy. V roce 1433 císař Zikmund udělil Gersau císařskou bezprostřednost, čímž se z něj stala svobodná republika o rozloze téměř 24 km² a místo náležející ke Švýcarské konfederaci (viz republika Gersau). V roce 1798 Napoleon I. přiřadil Gersau ke kantonu Waldstätte v Helvétské republice. Po jejím rozpadu zůstalo Gersau několik let nezávislé.[2]

V roce 1817 však bylo proti své vůli rozhodnutím Tagsatzungu (od 1. ledna 1818) začleněno do kantonu Schwyz jako šestý a poslední okres, což vedlo ke zvláštnímu postavení obce Gersau, která tak vytvořila vlastní okres. Teprve od roku 1867 existuje silniční spojení s Brunnenem a od roku 1889 s Vitznau.[2]

V letech 1722 až 1817 se v Gersau každoročně konala slavnost pod názvem Feckerchilbi, která znovu obnovena až v roce 1982 u příležitosti 650. výročí vzniku republiky Gersau.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Radnice
Farní kostel

V letech 1768 až 1798 a 1836 až 1870 počet obyvatel silně rostl. V první fázi růstu byl hlavním důvodem vysoký přebytek narozených dětí. Ve druhé růstové fázi (1836–1870: +66,8 %) bylo hnací silou zakládání průmyslových podniků (přádelny hedvábí a dřevozpracující podniky). Krize těchto několika průmyslových podniků od roku 1875 vedla k silnému odlivu obyvatelstva do jiných regionů Švýcarska a do zámoří. Do roku 1883 se desítky lidí z Gersau odstěhovaly do Ameriky. Následovalo období růstu dříve problémových podniků. Kromě toho se díky výstavbě silnic do Küssnachtu a Ingenbohlu rozrostl cestovní ruch, a to i přes chybějící železniční spojení. V letech 1910 až 1930 zaniklo mnoho pracovních míst v hedvábnickém průmyslu a následovala další vlna vystěhovalectví. Až do roku 1990 zůstával počet obyvatel zhruba stabilní s malými výkyvy směrem nahoru a dolů. Od té doby počet obyvatel trvale roste (1990–2018: +29,2 %).

Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1870 1900 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010
Počet obyvatel 1585 2270 1887 1890 1754 1753 1813 1851 1934 2094

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako svým každodenním jazykem. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 1753 osob (90,64 %) jako svůj hlavní jazyk němčinu a 32 osob (1,65 %) italštinu.

Hovorovým jazykem téměř všech obyvatel je silně alemanská švýcarská němčina, která do značné míry odpovídá dialektu užívanému v ostatních sousedních obcích v oblasti Rigi a v kantonu Schwyz.

Všichni obyvatelé byli dříve členy římskokatolické církve. Poměry vyznání v roce 2000 i přes promíchání stále ukazují původní strukturu: 1494 osob bylo katolíky (77,25 %). Dále zde bylo 6,83 % protestantů-reformovaných a 3,57 % pravoslavných křesťanů, 3,10 % muslimů, 0,16 % židů a 4,65 % bez vyznání. 67 osob (3,46 %) neuvedlo své vyznání.

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]
Centrum obce

V minulosti v Gersau převládal hedvábnický průmysl (přádelna hedvábí) a zpracování dřeva. Kolem roku 1730 pracovalo až sedm lidí z Gersau jako faktoři (střihači hedvábí) pro externí nákladníky, jako byl Augustin Reding ze Schwyzu nebo Heinrich Imbach z Lucernu. Díky tomu se důkladně seznámili s obchodem s hedvábím a mohli se stát nezávislými distributory hedvábí. Johann Anton Küttel (1725–1808) se v roce 1760 stal prvním nákladníkem v Gersau (Johann Anton Küttel & Co.). Podporoval ho jeho nevlastní bratr, einsiedelnský opat a později knížecí opat Beat Küttel.

Druhou firmu založil v roce 1771 venkovský úředník Andreas Camenzind (1706–1772) (Andreas Camenzind & Sohn), jehož syn Josef Maria Anton Camenzind (1749–1829) jej přivedl k prosperitě a stal se nejbohatším hedvábnickým pánem. Hedvábnický mistr z Gersau poskytoval práci a příjem lidem v rozsáhlé spádové oblasti (Gersau, Schwyz, oblast Einsiedelnu, údolí Engelbergu a vesnice v kantonech Uri a Zug). Na konci 18. století se jednalo o 9 až 10 tisíc osob. Ze tří hedvábnických firem v Gersau přežila mechanizaci výroby hedvábí, která se objevila ve 30. letech 19. století, pouze firma Camenzind. Na vesnickém potoce postavila tři továrny. V současnosti (2021) jsou Camenzind + Co. AG a Mittlere Fabrik („Bläui“) jedinými stále aktivními přádelnami hedvábí ve Švýcarsku.

V současnosti je hlavním hospodářským odvětvím Gersau cestovní ruch; od roku 1860 je Gersau známým lázeňským a rekreačním střediskem s celou řadou hotelů a hostinců.

Gersau leží mimo hlavní dopravní trasy, na silnici č. 2, vedoucí podél břehu Lucernského jezera. V obci je také přístav pro pravidelné lodní výlety po Lucernském jezeře. Mezi Gersau a Beckenriedem na opačné straně jezera jezdí přívoz Beckenried–Gersau, převážející také automobily.

Nejbližší napojení na dálnici A4, spojující Curych, Schwyz a Altdorf, je v Ingenbohlu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gersau na německé Wikipedii.

  1. a b Dostupné online.
  2. a b c d MÜLLER, Albert. Gersau [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2006-12-08 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]