Gary Moore
| Gary Moore | |
|---|---|
 2007 | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Robert William Gary Moore |
| Narození | 4. dubna 1952 Belfast, Severní Irsko |
| Úmrtí | 6. února 2011 (ve věku 58 let) Estepona, Španělsko |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | St Margaret's Church |
| Žánry | Heavy metal Hard rock Blues rock |
| Povolání | Kytarista, muzikant, skladatel |
| Nástroje | Kytara, zpěv |
| Aktivní roky | 1969–2011 |
| Členem skupin | Thin Lizzy Skid Row Colosseum II |
| Příbuzná témata | Thin Lizzy, Skid Row, Phil Lynott, Colosseum II. |
| Web | www.gary-moore.com |
| Významný nástroj | |
| Gary Moore Signature Les Paul Fender Stratocaster | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Robert Wiliam Gary Moore známý jako Gary Moore (4. dubna 1952 Belfast, Severní Irsko – 6. února 2011 Estepona, Španělsko[1]) byl irský bluesrockový kytarista. Jako jedenáctiletý začal hrát na kytaru a v šestnácti se stal členem dublinské kapely Skid Row.
Po odchodu ze skupiny v roce 1973 založil Gary Moore Band a vydal debutové album Grinding Stone. O rok později se stal členem Thin Lizzy a nahrál s nimi album Night Life. Potom se připojil ke skupině Colosseum II a v druhé polovině 70. let s nimi vydal alba Strange New Flesh a Electric Savage.
V roce 1978 se osamostatnil a nahrál album Back on the Streets, na kterém se pěvecky podílel zpěvák, kytarista a baskytarista Phil Lynott z Thin Lizzy. V roce 1979 se titulní skladbou a baladou „Parisienne Walkways“ z tohoto alba poprvé dostal do hitparád.
Po albu Back on the Streets se vrátil do skupiny Thin Lizzy a spolupracoval na Black Rose. Následovalo turné po USA, které ukázalo, že i když hudebně hardrocková skupina dobře ladí s jeho keltsko-irskou melodickou kytarou, její divokost a občasné drogové úlety mu nevyhovují. Když neshody mezi členy skupiny vrcholily, úmyslně se nedostavil na tři koncerty a dostal hodinovou výpověď od manažera skupiny.
Začátkem 80. let založil kapelu G-Force a vydal stejnojmenné album, které nebylo příliš úspěšné. Znovu začal hrát sólově, v roce 1982 nahrál Corridors of Power, následovalo Victims of the Future. V roce 1985 naposledy spolupracoval s Philem Lynottem, a to na protiválečné skladbě „Out in the Fields“ z melodického alba s irskými hudebními motivy Run for Cover.
Začátkem 90. let se vrátil k hudbě, která ho formovala už v dospívání, k bluesrockovému hudebnímu základu. V roce 1990 nahrál bluesové album Still Got the Blues, následovaly After Hours a Blues Alive. Po těchto albech se spojil s muzikanty z někdejšího tria Cream, bubeníkem Gingerem Bakerem a zpívajícím baskytaristou Jackem Brucem. Pod názvem BBM (podle počátečních písmen jejich příjmení) vydali v roce 1994 album Around the Next Dream.
Z roku 1995 pochází sólové album Blues For Greeny, kterým vzdal úctu tehdy těžce nemocnému Peterovi Greenovi, zakladateli a frontmanovi skupiny Fleetwood Mac.
Posledním studiovým počinem je Bad for You Baby z roku 2008.
„Těsně před svou náhlou smrtí připravoval Moore další materiál. Tvrdil, že bude rockový s keltskými vlivy. »Moje bluesová alba byla velmi úspěšná, mohu si proto dovolit ten luxus vrátit se k rockovým kořenům,« řekl tehdy novinářům s tím, že vyrůstal především na hudbě Beatles, rád poslouchá také U2, Rolling Stones nebo Kings of Leon. Svůj záměr však již nestihl dotáhnout do konce...“[2]
Gary Moore zemřel ve spánku 6. února 2011 na dovolené ve Španělsku.
Diskografie
[editovat | editovat zdroj]
Sólová alba
[editovat | editovat zdroj]- 1973 – Grinding Stone
- 1978 – Back on the Streets
- 1979 – G-Force
- 1982 – Corridors of Power
- 1983 – Live at the Marquee
- 1983 – Rockin' Every Night - Live in Japan
- 1983 – Victims of the Future
- 1984 – Dirty Fingers (nahráno 1981, v Japonsku uvedeno 1983)
- 1984 – We Want Moore
- 1985 – Run for Cover
- 1987 – Wild Frontier
- 1989 – After the War
- 1990 – Still Got the Blues
- 1992 – After Hours
- 1993 – Blues Alive
- 1994 – Ballads & Blues 1982-1994
- 1995 – Blues For Greeny
- 1997 – Dark Days in Paradise
- 1998 – Out in the Fields - The Very Best of Part 1
- 1999 – Blood of Emeralds - The Very Best of Part 2
- 1999 – A Different Beat
- 2001 – Back to the Blues
- 2002 – Scars
- 2003 – Live at Monsters of Rock
- 2004 – Power of the Blues
- 2006 – Old New Ballads Blues
- 2007 – Close as You Get
- 2008 – Bad for You Baby
Skid Row
[editovat | editovat zdroj]
Thin Lizzy
[editovat | editovat zdroj]Colosseum II
[editovat | editovat zdroj]
BBM
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ R.I.P. Gary Moore (Thin Lizzy) (1952–2011). inlog.org [online]. [cit. 2011-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-02-11.
- ↑ JIREŠ, Roman. Smrt si říká rock’n’roll: Gary Moore (197.). In: iREPORT.cz [online] 20. 6. 2015 [cit. 30. 10. 2017]. Dostupné z: http://www.ireport.cz/smrt-si-rika-rock-n-roll/20928-smrt-si-rika-rocknroll-gary-moore-197
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gary Moore na Wikimedia Commons - Great Dutch Gary Moore Website with great videofootage
- Oficiální stránka
- něco málo o vystoupení v Čechách na Benátské noci 2010+video s písní Where are you now
