Přeskočit na obsah

Franz Stradal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Franz Stradal
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1867

Narození25. října 1812
Litoměřice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. července 1879 (ve věku 66 let)
Chiemsee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtíutonutí
PříbuzníAugustin Stradal (bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Franz Stradal (25. října 1812 Litoměřice[1]5. července 1879 Chiemsee[2]) byl rakouský a český advokát, železniční podnikatel a politik německé národnosti, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Profesí byl advokátem. Během revolučního roku 1848 se angažoval v politice. Účastnil se německého sjezdu v Teplicích, kde navrhl rozdělení českých zemí (a Rakouska) na kraje podle převažující národnosti s tím, že v Čechách by došlo k administrativnímu ustavení německých a českých krajů.[3][4] Patřil do vlivné teplické rodiny Stradalových, která ve městě vlastnila četné nemovitosti a pozemky. V 2. polovině 19. století jí patřila i teplická plynárna. Franz Stradal zasedal trvale v městské radě.[5]

Zasloužil se o rozvoj železnic v regionu severních Čech. V 50. letech patřil mezi zakladatele Ústecko-teplické dráhy (k.k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn).[6][7] Zasedal ve správní radě Ústecko-teplické dráhy a byl zakladatelem Duchcovsko-podmokelské dráhy.[5] Pro své angažmá v konkurenční Duchcovsko-podmokelské dráze ho ovšem vedení Ústecko-teplické dráhy propustilo.[8]

Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Teplice – Duchcov – Bílina) do Českého zemského sněmu jako nezávislý německý kandidát.[9][10]

Zemřel roku 1879, kdy se utopil při koupání v bavorském Chiemsee, kde měl rekreační vilu.[11]

Jeho bratrem byl advokát a politik Augustin Stradal (1815–1872), který během revolučního roku 1848 zasedal jako poslanec na Říšském sněmu.[12]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Litoměřice
  2. Ancestors of Franz STRADAL [online]. gedbas.genealogy.net [cit. 2013-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Rok 1848 konec bohemismu v Čechách [online]. bruntal.net [cit. 2013-08-07]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. Polišenský, Josef V.: Aristocrats and the Crowd in the Revolutionary Year 1848: A Contribution to ... [online]. books.google.cz [cit. 2013-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Walter, Ilsemarie: Teplitz-Schönau - Kur- und Industriestadt? Eine nordböhmische Kleinstadt in ... [online]. books.google.cz [cit. 2013-08-07]. Dostupné online. (německy) 
  6. NÁZVY NOVÝCH ULIC [online]. pro-polis.cz [cit. 2013-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-20. 
  7. Hlavní nádraží [online]. audioteplice.cz [cit. 2013-08-07]. Dostupné online. 
  8. SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá Fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 132. 
  9. http://www.psp.cz/eknih/1861skc/stenprot/002schuz/s002009.htm
  10. Národní listy 20. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086911&picp=&it=&s=djvu
  11. Teplitz. Bohemia. Červenec 1879, roč. 52, čís. 185, s. 5. Dostupné online. 
  12. Personalnachrichten. Neues Fremden-Blatt. Listopad 1872, čís. 309, s. 1. Dostupné online.