Francesco Messina
| Francesco Messina | |
|---|---|
 Francesco Messina v roce 1974 | |
| Narození | 15. prosince 1900 Linguaglossa  Itálie |
| Úmrtí | 13. září 1995 (ve věku 94 let) Milán Itálie |
| Místo pohřbení | Cimiterio monumentale Milán |
| Alma mater | Akademie krásných umění Janov |
| Povolání | sochař, grafik, básník |
| Ocenění | 1942 cena Bienále v Benátkách Italský Řád Za zásluhy o kulturu a umění (zlatá medaile) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Francesco Měssina (15. prosince 1900, Linguaglossa, Sicílie – 13. září 1995, Milán) byl italský sochař, přední představitel italského figurálního sochařství 20. století, programový realista. Je autorem několika desítek monumentálních, většinou kamenných soch a pomníků, často duchovních námětů.
Život a kariéra
[editovat | editovat zdroj]Francesco Messina se narodil na Sicílii v obci Linguaglossa, v provincii Katánie do chudé venkovské rodiny. Vyrůstal v Janově, kde do svých třiceti let studoval a poté odešel do Milána. Tam kromě vlastní tvorby vyučoval na Akademii výtvarných umění.
Spolu s Giacomem Manzù a Marinem Marinim bývá považován za jednoho z největších italských sochařů figurálního umění 20. století. Oproti jejich avantgardnímu pojetí forem zůstal tradicionalistou. Jeho anatomicky budované figury vycházejí z tradice italské renesanční plastiky.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Je autorem portrétů, ženských aktů i velkých monumentů osobností duchovního života. Vytvořil například dvě verze sochy Svaté Kateřiny Sienské, monumentální bronzovou verzi se čtyřmi reliéfy ze života světice pro Andělský hrad v Římě a menší mramorovou sochu pro vatikánskou knihovnu. Dále dodal 13 bronzových soch křížové cesty na úpatí hory Monte Castellana v San Giovanni Rotondo (z roku 1971), tamtéž jsou sochy Panny Marie a Otce Pia. Vytvořil tři sochy papežů v nadživotním měřítkuː papeže Pia XII. na oltář sv. Šebestiána v bazilice svatého Petra v Římě, sochu papeže Pia XI. pro dóm v Miláně a sochu papeže Pavla VI. pro Vatikánské muzeum současného církevního umění.
V Pavii vytvořil dva monumentyː pro budovu univerzity sochu ozbrojené bohyně Minervy a před dómem bronzový jezdecký pomník Slunečního krále (Regisole), na motivy antické jezdecké sochy císaře, kterou zničili jakobíni v roce 1796. Messina byl také oblíbeným tvůrcem náhrobní plastiky (v Římě, v Miláně a v Paříži na Père-Lachaise).
Muzea
[editovat | editovat zdroj]Výběr 100 soch je vystaven ve stálé expozici Messinova muzea v bývalém kostele San Sisto v Miláně. Svými díly je zastoupen rovněž ve velkých muzeích po celém světě.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francesco Messina na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Francesco Messina na Wikimedia Commons - Benezit Dictionary of Artists, 2011, heslo Messina, Francesco
- BLAŽEK, Michal. Francesco Messina. Sochařský zpravodaj [online]. 2014-12-3 [cit. 2024-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-15.
