Přeskočit na obsah

Enrico Letta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Enrico Letta
55. předseda vlády Italské republiky
Ve funkci:
28. dubna 2013 – od 14. února 2014 v demisi
PrezidentGiorgio Napolitano
VicepremiérAngelino Alfano
PředchůdceMario Monti
NástupceMatteo Renzi
Ministr průmyslu, obchodu a práce
Ve funkci:
22. prosince 1999 – 11. června 2001
Předseda vládyMassimo D'Alema
Giuliano Amato
PředchůdcePier Luigi Bersani
NástupceAntonio Marzano
Ministr pro evropské záležitosti
Ve funkci:
21. října 1998 – 22. prosince 1999
Předseda vládyMassimo D'Alema
PředchůdceLamberto Dini
NástupcePatrizia Toiová
8. lídr Demokratické strany
Ve funkci:
14. března 2021 – 12. března 2023
PředchůdceNicola Zingaretti
NástupceElly Schlein
Poslanec Parlamentu Itálie
Úřadující
Ve funkci od:
6. října 2021
Volební obvodSiena
Ve funkci:
30. května 2001 – 23. července 2015
Volební obvod2013–2015 : Marche
2008–2013: Lombardie 2
2006–2008: Lombardie 1
2001–2004: Piemont 1
Stranická příslušnost
ČlenstvíKřesťanská demokracie
(před 1994)
Italská lidová strana
(1994-2002)
La Margherita
(2002-2007)
Demokratická strana
(2007-současnost)

Rodné jménoEnrico Letta
Narození20. srpna 1966 (58 let)
Pisa, ItálieItálie Itálie
NárodnostItalská
ChoťGianna Fregonarová
RodičeGiorgio Letta
Dětitři
PříbuzníGianni Letta (strýc)
Giampaolo Letta (bratranec)
Alma materUniverzita v Pise
Zaměstnánípolitik
Náboženstvířímský katolík
Oceněnívelkokříž Řádu za občanské zásluhy (2013)
CommonsEnrico Letta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Enrico Letta (* 20. srpna 1966 Pisa) je italský politik a od dubna 2013 do února 2014 předseda vlády, který také zasedá v Poslanecké sněmovně. V období 2009–2013 působil jako místopředseda Demokratické strany, v letech 2021-2023 byl jejím předsedou. V minulosti byl také ministrem a europoslancem.

Mládí a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Enrico Letta se narodil v Pise v Toskánsku Giorgiu Lettovi, profesorovi matematiky narozenému v Abruzzo, který vyučoval teorii pravděpodobnosti na Univerzitě v Pise, členovi Accademia dei Lincei a Národní akademie věd, a Anně Banchi, která se narodila v Sassari a vyrostla v Porto Torres.[1] Narodil se do početné rodiny. Mezi jeho strýce z otcovy strany patří středopravicový politik Gianni Letta, blízký poradce Silvia Berlusconiho, a archeolog Cesare Letta, jedna z jeho tet z otcovy strany, Maria Teresa Letta, pracovala jako viceprezidentka organizace Italský červený kříž; prastrýc z matčiny strany je básník a dramatik Gian Paolo Bazzoni.

Poté, co strávil část svého dětství ve Štrasburku,[2] dokončil svou školní docházku v Itálii na klasickém lyceu v Pise.[3] Má titul z oboru politologie, který získal na Univerzitě v Pise a následně získal doktorát na Sant'Anna School of Advanced Studies, postgraduální škole se statutem univerzity.[4]

V letech 2001 až 2003 byl profesorem na Univerzitě Carla Cattanea poblíž Varese. Poté v roce 2003 vyučoval na Sant'Anna School v Pise a v roce 2004 na HEC Paris.[5]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Enrico Letta je ženatý s Giannou Fregonarou, italskou novinářkou, se kterou měl tři děti, Giacoma, Lorenza a Francesca.[6]

Letta je známý tím, že rád poslouchá rockovou skupinu Dire Straits;[7] je také vášnivým fanouškem AC Milán.[8] Kromě své rodné italštiny mluví plynně francouzsky a anglicky.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Předseda vlády

[editovat | editovat zdroj]

Po týdnech následujících po patové situaci v parlamentních volbách jej 24. dubna 2013 prezident republiky Giorgio Napolitano pověřil sestavením nové vlády. Dne 27. dubna 2013 předložil seznam členů kabinetu a 28. dubna 2013 vláda složila přísahu do rukou hlavy státu. Již 14. února 2014 však Letta podal demisi.[9] Jeho nástupcem se stal Matteo Renzi.

  1. Gli zii di Enrico Letta. Non solo Gianni: c'è anche Gian Paolo Bazzoni a Porto Torres [online]. 2013-04-25 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online. (italsky) 
  2. HuffPost - Breaking News, U.S. and World News. HuffPost [online]. [cit. 2021-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2013-06-11 [cit. 2021-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-11. 
  4. Un volto da Premier (FOTO). L'HuffPost [online]. 2013-04-24 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online. (italsky) 
  5. Governo. Enrico Letta, l’allievo di Andreatta diventa presidente del Consiglio | Giornale.sm. web.archive.org [online]. 2013-10-04 [cit. 2021-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-04. 
  6. Enrico Letta Profile: Mild-Mannered AC Milan Fan who is Italy's Next PM [VIDEO]. International Business Times UK [online]. 2013-04-24 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Enrico Letta to become youngest Italian prime minister in 25 years. www.telegraph.co.uk [online]. [cit. 2021-12-05]. Dostupné online. 
  8. Tra la passione per la politica, l'Ue e il Milan, chi è Enrico Letta. Agi [online]. [cit. 2021-12-05]. Dostupné online. (italsky) 
  9. Italský premiér Letta odstoupil, nahradit ho má Renzi. iDNES.cz [online]. 2014-02-13. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]