Chlorečnan draselný
Chlorečnan draselný | |
---|---|
Vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | Chlorečnan draselný |
Anglický název | Potassium chlorate(V) |
Německý název | Kaliumchlorat |
Sumární vzorec | KClO3 |
Vzhled | bílé krystalky nebo prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 3811-04-9 |
Číslo RTECS | FO0350000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 122,549 g/mol |
Teplota tání | 356 °C |
Teplota rozkladu | 400 °C |
Hustota | 2,32 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | 3,38 g/100 g (0 °C) 7,3 g/100 g (20 °C) 13,9 g/100 g (40 °C) 23,63 g/100 g (60 °C) 37,54 g/100 g (80 °C) 55,97 g/100 g (100 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | Methanol Ethanol (málo) Glycerol 1 g/100 g (20 °C) Kapalný čpavek |
Relativní permitivita εr | 6,18 |
Měrná magnetická susceptibilita | −4,18×10−6 cm3g−1 |
Struktura | |
Krystalová struktura | jednoklonná |
Hrana krystalové mřížky | a = 464,7 pm b = 558,5 pm c = 708,5 pm β = 109° 38´ |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −391,2 kJ/mol |
Standardní molární entropie S° | 142,97 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −289,9 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,818 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R9, R22, R51/53 |
S-věty | S2, S13, S16, S27, S61 |
NFPA 704 | 0
2
3
OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chlorečnan draselný (synonymum Bertholetova sůl) je bílá krystalická látka s chemickým vzorcem KClO3. Je vysoce reaktivní. Pro své explozivní a silné oxidační vlastnosti se používá v pyrotechnice. Je jedovatý a používal se k hubení plevele. Vyrábí se elektrolýzou KCl nebo zaváděním Cl do teplého roztoku KOH (hydroxidu draselného). Při reakci s kyselinou šťavelovou se uvolňuje vysoce reaktivní a nestabilní ClO2.
Rizika
[editovat | editovat zdroj]Chlorečnan draselný je toxická a zdraví škodlivá látka, která znečišťuje životní prostředí. Může uvolňovat vysoce škodlivé sloučeniny chloru (viz výše). Pro svoje oxidační vlastnosti hoří i pod vodou. Chlorečnan draselný patří mezi látky (tzv. prekurzory výbušnin), které byly navrženy na zákaz prodeje obecné veřejnosti.[2]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Chlorečnan draselný se využívá hlavně v pyrotechnice, např. pro přípravu Molotovova koktejlu,[3] dále pro výrobu sirek, a pro dnes již nepoužívané chlorátové trhaviny (směs KClO3 a organického paliva – například oleje, dřevěné moučky, vánočních prskavek...). V minulosti se využíval pro barvení kůže. Tuto látku využíval například Baťa.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Potassium chlorate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady na regulaci prodeje a používání prekurzorů výbušnin
- ↑ prskavek,Sovětské zápalné láhve Archivováno 7. 12. 2013 na Wayback Machine.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorečnan draselný na Wikimedia Commons