Přeskočit na obsah

Cestovatelská fotografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Francis Frith: Džoserovy pyramidy v Sakkáře, 1858
James Ricalton: Koňský povoz ve staré Indii, 1903-1910

Cestovatelská fotografie nebo také turistická fotografie je podkategorii fotografie zahrnující dokumentaci určité oblasti - krajiny, lidí, kultury, zvyků a historie. Společnost Photographic Society of America definuje cestovní fotografii jako obraz, který vyjadřuje pocit v čase a místě, líčí zemi, její obyvatele, nebo kulturu ve svém přirozeném stavu, a nemá geografické hranice.[1]

Cestovatelskou fotografii mohou vytvářet buď profesionálové nebo amatéři. Příklady profesionální cestovní fotografie lze nalézt v časopise National Geographic. Amatérští fotografové často sdílí své snímky on-line prostřednictvím internetových stránek pro sdílení fotografií, jako je například Flickr nebo specializované stránky cestovní fotografie, jako je například TrekEarth.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Cestovatelská fotografie se datuje od 50. let 19. století. Za její průkopníky se považují například Maxime Du Camp, Francis Bedford, George Wilson Bridges, Solomon Nunes Carvalho nebo Francis Frith[2] a James Ricalton. Fotografové se specializovali na různé trhy - oblasti nižší, střední a vyšší třídy cestovního ruchu. Vyráběli alba obsahující výběr fotografií uspořádaných geograficky a jednotlivých krajinářských tisků. Krajiny byly k dispozici ve třech různých formátech - kabinetky, imperial a carte de visite. Populární byly také stereoskopické pohlednice.

Velká Británie
  • George Wilson Bridges (1788-1863) se fotografovat naučil od Foxe Talbota jako jeho asistent. V roce 1852 pořídil půldruhého tisíce papírových negativů z Egypta a Středomoří včetně snímků Řecka, Svaté země a Etny.[3][4]
  • Francis Frith (1822-1898) byl anglický krajinářský fotograf Blízkého východu a mnoha měst Velké Británie. Pořizoval fotografie proto, aby získal pravdivý záznam skutečnosti - „daleko nad to, co je v moci nejlepšího umělce převést na plátno.“ Tato slova vyjadřují ambiciózní cíl, který si Frith pro sebe stanovil, než odešel na svou první cestu do údolí Nilu v roce 1856. V letech 1856-1860 pak navštívil Palestinu, Egypt, Sýrii a Núbii. Výsledkem těchto expedic byla kolekce snímků z dosud neznámých míst v Evropě. Během svých cest musel řešit vážné technické problémy, v souvislosti s mokrým procesem na skleněné desky bylo zapotřebí s sebou dopravovat temnou komoru a velké množství chemických látek.[5] Jeho největšími konkurenty v té době byli James Valentine a George Washington Wilson, kteří produkovali obrazy podobné kvality.
  • Francis Bedford (1816-1894) doprovázel prince Waleského na Blízký východ.
  • James Valentine (1815-1880) se soustředil na turistické památky ve Skotsku a v Anglii okolo roku 1882 a fotografoval také známá zahraniční střediska, včetně Norska, Jamajky, Tangeru, Maroka, Madeiry a Nového Zélandu před rokem 1900.
  • George Washington Wilson (1823-1893) byl průkopníkem vývoje technik pro fotografování mimo ateliér a hromadnou výrobou fotografických tisků, také zhotovoval stereosnímky, jejichž hlavním rysem byla jejich velmi krátká expozice. V 60. letech se stále věnoval portrétování a krajinářské fotografii. Podle jeho tvrzení z roku 1864 vyplývá, že prodal přes půl milionu výtisků. Dochovalo se více než 40 000 Wilsonových fotografických desek, a to především díky vyprání a odbornému chemickému ošetření. Aberdeen University má ve svých sbírkách 38 000 desek[6], které s datací od konce padesátých let 19. století až do prvních let dvacátého století a týkají se nejen města Aberdeen a severovýchodního Skotska, ale celého Skotska a většiny Anglie, stejně jako části Wales a Severní Irsko, Gibraltar, Maroko, včetně Tanger, jižního Španělska, a (zejména) koloniální Jižní Afrika a Austrálie.[7]
Rusko
  • Sergej Prokudin-Gorskij (1863-1944) používal fotoaparát, který pořídil v rychlém sledu za sebou 3 černobílé snímky na skleněné desky, každý přes jiný barevný filtr. Pokud se promítaly všechny tři světlem příslušné barvy, zobrazila se scéna v pravých barvách. Prokudin-Gorskij experimentoval i s tvorbou barevné papírové fotografie ze svých záběrů. Postup byl však velmi pracný a zdlouhavý. Vybaven temnou komorou ve speciálně zařízeném železničním vagónu, který poskytl car Mikuláš II., dvěma propustkami, které mu zaručovaly vstup do zakázaných oblastí a podporou ze strany úřadů, Prokudin-Gorskij dokumentoval Rusko v letech 1909 až 1915. Jeho snímky zachycují široké spektrum námětů od středověkých kostelů a klášterů, přes železnice či továrny až po každodenní život a práci všech vrstev ruského obyvatelstva. O své práci pořádal mnoho přednášek s promítáním.
USA
  • James Ricalton (1844-1929) velmi cestoval, svět obeplul celkem sedmkrát a pořídil více než 100 000 snímků.[10] Každé léto o prázdninách cestoval do zahraničí s kolečkovým vozíkem, který byl dostatečně velký na to, aby se do něj vešlo fotografické vybavení a v noci v něm mohl spát. Vozík byl postaven tak, aby za deštivého počasí mohl Ricalton uprostřed stát a mohl pokračovat pěšky v úkrytu. Navštívil tak Island, povodí Amazonky a petrohradskou oblast Ruska, přičemž pořídil tisíce fotografií, minerální vzorků a kuriozit. Jeho cesty zaujaly pozornost vynálezce T. A. Edisona, který financoval výpravu na Dálný východ. Ricalton na rok v únoru 1888 odejel ze Spojených států a na Ceylon přijel přes Suezský průplav 1. dubna. Ricalton navštívil všechny části ostrova, pokračoval do Britské Indie, Singapuru, Číny a Japonska.
  • Jack E. Boucher (1931–2012) v roce 1958 začal pracovat pro National Park Service a pokračoval až do roku 2006, později se stal šéfem fotografického oddělení na Historic American Buildings Survey (HABS). Věnoval se vysoce specializované práci fotografické dokumentace architektury na velký formát. Jeho práce ho zavedla do 49 států, na Panenské ostrovy i Portoriko. Cestoval s 900 kilogramy fotografického vybavení. Na konci 60. let se zaměřil na dokumentaci historických venkovských domů v Anglii a architektury od římských dob až po období období regentského stylu. V roce 1973 byl jedním z 36 vybraných účastníků Evropské Letní školy pro zachování historické architektury. Sedm týdnů trvala studijní cesta přes Anglii, Francii, Holandsko a Belgii. V 90. letech pro Historic American Buildings Survey nasnímal více než 500 velkoformátových snímků Bílého domu.
  • Jack E. Boucher: Schodiště společnosti Shaker Centre Family Trustees' Office, Pleasant Hill, 1963
    Jack E. Boucher: Schodiště společnosti Shaker Centre Family Trustees' Office, Pleasant Hill, 1963
  • James Ricalton: Victoria College, Toronto, Kanada, asi 1895
    James Ricalton: Victoria College, Toronto, Kanada, asi 1895
Francie
Rakousko
Německo
Španělsko

České země

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ www.psa-photo.org Archivováno 29. 9. 2007 na Wayback Machine. - What is a photo travel image?
  2. ↑ Leggat, Robert. A History of Photography: Travel Photography (přístup: 24. listopadu 2009)
  3. ↑ http://www.rleggat.com/photohistory/history/travel_p.htm
  4. ↑ Encyclopedia of nineteenth-century photography, Volume 1, John Hannavy, accessed September 2009
  5. ↑ Amica knihovna
  6. ↑ Elizabeth Bennett, Photographic treasures in the George Washington Wilson Collection. Aberdeen University Review, no. 167, 1982, 168-170.
  7. ↑ Heather F. C. Lyall, Treasures on glass, Leopard Magazine, January 1989, 6-10.
  8. ↑ Hannavy , John (2007). Encyclopedia of Nineteenth-Century Photography Routledge
  9. ↑ http://memory.loc.gov/ammem/daghtml/dagport.html
  10. ↑ "Outdoor Men and Women; Heroes of the Camera," Outing Magazine. Vol. 46 (April-September 1905). str. 729-733.
  11. ↑ forbes.com. www.forbes.com [online]. [cit. 2012-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-04-16. 
  12. ↑ iphotocentral.com. www.iphotocentral.com [online]. [cit. 2012-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-02. 
  13. ↑ The Tribune - Windows - Slice of history
  14. ↑ In English, India and Its Native Princes, 1876, revised by Buckle.
  15. ↑ culture.gouv.fr Archivováno 15. 10. 2012 na Wayback Machine., francouzsky

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Fotografické styly a žánry
Fotografie
abstraktní • aktu • astrofotografie • amatérská • architektury • ateliérová • bez hlavy • cestovatelská • detailu • divadelní • dětí • divoké přírody • dokumentární • duchovního světa • emotivní • environmentální • erotická • forenzní • fotokoláž • fotomontáž • glamouru • hvězdných drah • informativní • informelní • infračervená • inscenovaná • interiéru • komerční • koncertní • krajiny • kriminalistická • lomografie • makro • mikro • mobilografie • módní • momentka • mraků • noční • novinářská • panoramatická • podvodní • pohřební • v pohybu • pouliční • pornografická • portrétní • posmrtná • potravin • produktová • v protisvětle • průmyslová • přírody • reklamní • reprodukce • rodinná • rybooká • skla • skrytá matka • sociální • sportovní • stock • svatební • školní • ultrafialová • válečná • vědecká • výtvarná • ze vzduchu • zátiší • zvířat • žánrová
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cestovatelská_fotografie&oldid=23624930“