Přeskočit na obsah

Bovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bovec
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška434 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
RegionGorický region
ObčinaBovec
Bovec
Bovec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha367,3 km²
Počet obyvatel1 586 (2020)[1]
Hustota zalidnění4,3 obyv./km²
Správa
Statusměsto
Oficiální webobcina.bovec.si
Telefonní předvolba386 05
PSČ5230
Označení vozidelGO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bovec (italsky Plezzo, německy Flitsch) je město v územně-správní jednotce, občině Bovec, v Gorickém regionu na severozápadě Slovinska.

Historie a současnost

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1192. Oblast byla chvíli součástí Benátské republiky, poté s výjimkou let 1809 až 1813 byla až do konce první světové války součástí habsburské monarchie. V dobách monarchie bylo město součástí Rakouského přímoří a bylo silně ovlivněno německou kulturou. Mnoho místních přednostně užívalo němčinu jako jazyk každodenní komunikace. V roce 1918 byla oblast obsazena italskou armádou a v roce 1920 oficiálně připojena k Itálii. V letech 1922 až 1943 byla oblast a její obyvatelstvo násilně poitalšťovány. Do Jugoslávie proto odešli někteří místní obyvatelé, ale zformoval se zde i podzemní protifašistický odboj. V letech 1943 až 1945 byla oblast okupována říšskoněmeckou brannou mocí. Po květnu 1945 byl Bovec součástí anglo-amerického okupačního pásma. V období června 1945 až září 1947 byla oblast součástí zóny A, demarkační linie probíhala několik kilometrů na východ od města. V září 1947 přiřkla Pařížská mírová smlouva území Jugoslávii, respektive Slovinsku, jež bylo jednou z jugoslávských republik. V roce 1951 získal Bovec status města. Po rozpadu SFRJ v roce 1991 se město stalo součástí samostatného Slovinska.

V roce 1976 bylo město silně poškozeno zemětřesením.

Nedaleko Bovce se nacházejí Velika korita, asi 750 m dlouhá a 15 m hluboká soutěska na řece Soče.[2]

Nedaleko města se rovněž nachází nejmohutnější slovinský vodopád Boka na stejnojmenné říčce.[2]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bovec na slovinské Wikipedii a Bovec na anglické Wikipedii.

  1. Prebivalstvo - izbrani kazalniki, naselja, Slovenija, letno. Statistický úřad Republiky Slovinsko. Dostupné online. [cit. 2021-04-28].
  2. a b BERNARDOVÁ ELIŠKA, Pšenička Jan. Smaragdová Soča s pohnutou minulostí. Země světa. 1.6.2023, roč. 22, čís. 6, s. 16–25. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]