Přeskočit na obsah

Bilaterální dohoda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bilaterální dohoda (z latinského bi- = dva, latus = strana) je dohoda, nejčastěji mezinárodní smlouva, která řeší obchodní, politické či jiné vztahy mezi dvěma stranami. Je-li účastníky dohody více stran, jde o dohodu mnohostrannou čili multilaterální.

Většina mezinárodní diplomacie dnes probíhá na bilaterální úrovni. Příkladem může být smlouva mezi dvěma zeměmi, výměna velvyslanců, státní návštěva a další.

Systém bilaterálních dohod začal nedostačovat po první světové válce, kdy vznikaly mnohostranné dohody v rámci Společnosti národů, po druhé světové válce pak vznikl celý mnohostranný systém dohod, který zahrnuje např. GATT a OSN.

Bilaterální dohody Švýcarské konfederace a Evropské unie

[editovat | editovat zdroj]
Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo Bilaterální dohody Švýcarské konfederace a Evropské unie.

Příkladem bilaterálních dohod může být např. vztah mezi Švýcarskem a Evropskou unií,[1] a sice pouze v těch oblastech, v kterých spolupráci smluvně upravují.

Švýcaři v dosud proběhlých referendech odmítli:

Cesta bilaterálních dohod, také podléhajícím referendům, je v současné době většinou švýcarské společnosti považována za jedinou možnou a odpovídající švýcarským zájmům. Místo paušálního převzetí směrnic a pravidel EU je tak možné upravit vztahy tak, jak je s EU upravuje většina zemí světa.